Franz Anton Maulbertsch

Franz Anton Maulbertsch
Autoportrét, Galerie Belveder ve Vídni (kol. 1767)
Rodné jméno	Franz Anton Maulbertsch
Narození	7. června 1724 nebo 8. června 1724 Langenargen
Úmrtí	8. srpna 1796 (ve věku 72 let) nebo 7. srpna 1796 (ve věku 72 let) Vídeň
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	malíř, kreslíř, mědirytec, grafik a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Anton Maulbertsch (7. června 1724 – 8. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.

Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.

V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. srpna 1759 při křtu Antonína Františka Hirnleho,^[1] syna sochaře Františka Hirnleho.^[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.

Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.

• 1759 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce utiskovaných a pronásledovaných, boční oltář bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger

• 1760 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, hlavní oltář kostela sv. Jana Nepomuckého, České Budějovice, pochází z katedrály sv. Mikuláše, podíl dílny: zřejmě Andreas Brugger
• 1764 – Kristus se zjevuje apoštolu Tomášovi, hlavní oltář bývalého augustiniánského kostela sv. Tomáše, Brno, podíl dílny
• 1765 – Vidění svatého Norberta pod křížem, hlavní oltář bývalého dominikánského kostela Nalezení sv. Kříže, Znojmo, pochází z letního refektáře louckého kláštera, podíl dílny
• asi kolem 1765 – Archanděl Michael bojující s ďáblem, hlavní oltář kaple sv. Michala, Vracovice, dílna
• 1766 – Apoteóza sv. Hypolita, hlavní oltář kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml.

• 1766/1767 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, podíl dílny
• 1767 – Kázání svatého Jana Křtitele a Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Předklášteří, dílna
• 1766/1767 – Obláčka svatého Norberta, Mystické zasnoubení blahoslaveného Heřmana Josefa, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, podíl dílny: zřejmě Vinzenz Fischer
• kolem 1767 – Loučení svatého Petra a Pavla, hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla, Hrádek u Znojma, podíl dílny
• 1771 – Vyučování Panny Marie, boční oltář katedrály sv. Mikuláše, České Budějovice
• kolem 1774 – Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, Modlitba svatého Prokopa, Daniel v jámě lvové, Arnošt z Pardubic uctívá sochu Panny Marie Kladské, boční oltáře premonstrátského kostela Narození Panny Marie, Želiv, dílna
• kolem 1775 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce chudých a nemocných a Uctívání obrazu Panny Marie Pomocné, boční oltáře kostela sv. Petra a Pavla v Hrádku u Znojma, podíl dílny
• 1777 – Smrt svatého Františka Assisi, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
• 1777 – Svatý Jan Nepomucký jako přímluvce umírajících, nemocných a chudých, boční oltář poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje
• 1778 – Křest Krista, hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele, Mašovice, ? výrazně přemalováno
• 1778 – Svaté Příbuzenstvo, boční oltář paulánského kostela Narození Panny Marie, Vranov, podíl dílny
• 1782 – Nanebevzetí Panny Marie, hlavní oltář bývalého premonstrátského kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice, podíl dílny
• 1784 – Nalezení svatého Kříže, hlavní oltář kostela Povýšení sv. Kříže, Doubravník, podíl dílny
• 1791–1794 – Andělé Strážní, hlavní oltář bývalého servitského kostela sv. Andělů Strážných, Veselí nad Moravou, podíl dílny
• 1794/1795 – Nejsvětější Trojice, hlavní oltář kostela Nejsvětější Trojice, Praha–Nové Město, podíl dílny

• 
  Kristus se zjevuje apoštolu Tomášovi, kostel sv. Tomáše v Brně (1764)
• 
  Obláčka sv. Norberta, klášterní kostel v Želivě (1766/1767)
• 
  Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Předklášteří (1766/1767)
• 
  Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Zábrdovicích (1782)
• 
  Andělé Strážní, kostel servitů ve Veselí nad Moravou (1791–1794)

• 1759 – scény z historie olomouckého biskupství a manského zřízení na klenbě tzv. Manského sálu v arcibiskupském zámku, Kroměříž
• 1759–1760 – scény ze života sv. Jana Křtitele na klenbě bývalého piaristického kostela sv. Jana Křtitele, Mikulov, podíl dílny: Johann Angst a Andreas Brugger
• 1766 – Nalezení a uctívání Svatého Kříže, Oslava svatého Hypolita na klenbě, čtyři evangelisté v pendetivech a Beránek Boží na klenbě presbytáře křižovnického kostela sv. Hypolita, Znojmo-Hradiště, podíl dílny: zřejmě Josef Winterhalder ml. a Vincenz Fischer
• 1769 – biblické a alegorické výjevy na stěnách bývalé sakristie a kapitulní síně a Triumf víry (po 1770) klenbě tzv. Švédské kaple bývalého kartuziánského kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole
• 1774–1775 – Klanění pastýřů, Alegorie Spásy, Triumf Víry, Ecce Homo, Evangelisté, Církevní otcové a prorokové na klenbě poutního kostela Bičovaného Spasitele, Dyje, podíl dílny: Josef Winterhalder ml.
• 1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera, Praha
• 
  Fresky na klenbě, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
• 
  Beránek Boží, kostel sv. Hypolita na Hradišti (1766)
• 
  Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, detail fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti (1766)
• 
  Zvěstování Panně Marii, kartuziánský kostel Králově Poli (1769)
• 
  Zjevení Jozue u Jericha, kartuziánský kostel v Králově Poli (1769)
• 
  Alegorie pokroku lidského ducha, Filozofický sál Strahovského kláštera (1794)

• 

  kolem 1742/43 – Klanění králů a Předání klíčů apoštolu Petrovi, Slezské zemské muzeum v Opavě
• po 1745 – Judita s hlavou Holofernovou, Národní galerie v Praze
• asi před 1750 – Svatý Šebestián, klášter Rajhrad, pochází zřejmě z kaple sv. Šebestiána na Svatém Kopečku u Mikulova
• po 1750 – Putti s květinami a padající vodou a Letící Putto s květinami, NPÚ v Praze, pochází ze zámku Košetice
• asi po 1763 – Svatý Antonín Paduánský s Ježíškem, Muzeum Kroměřížska v Kroměříži, dílna
• 1754 – Svatá Alžběta, konvent alžbětinek v Brně, původně na oltáři kaple
• kolem 1755 – Představení Krista v chrámu, Národní galerie v Praze
• kolem 1756 – Alegorie výchovy mladého šlechtice, Národní galerie v Praze^[3]
• kolem 1758 – Únos nebo Vysvobození panny, Moravská galerie v Brně^[4]
• asi 1765–1770 – Zuzana a starci, Muzeum umění Olomouc, dílna
• po 1765 – portrét louckého opata Gregora Lambecka, proboštství křižovníků s červenou hvězdou na Hradišti, zapůjčeno do Jihomoravského muzea ve Znojmě
• asi 1775–1780 – Ester před Achašverem, Národní galerie v Praze
• před 1794 – Ukřižování se svatou Máří Magdalénou, Strahovský klášter
• 1794/1795 – Svatý Jan Nepomucký na modlitbách, Strahovský klášter, původně na bočním oltáři farního kostela v Kmetiněvsi, podíl dílny

• 1759 – Přijetí olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu českým králem Přemyslem Otakarem II., pro fresku v Manském sálu zámku Kroměříž, zámek Slavkov u Brna, dílna
• kolem 1760 – Nanebevzetí Panny Marie, součást modelu hlavního oltáře od Ondřeje Schweigla pro cisterciánský klášter na Starém Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě
• 1760 – Diana odhaluje těhotenství Kallistó/Alegorie jitra, pro nerealizovanou výzdobu Sněmovního sálu zámku v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Andreas Brugger^[5]
• kolem 1765 – Scéna z antické historie (Smrt Archiméda?), Moravská galerie v Brně, dílna^[6]
• 1766 – Nalezení svatého Kříže, pro fresku na kopuli křížovnického kostela na Hradišti, Moravská galerie v Brně, dílna: zřejmě Josef Winterhalder ml.^[7]
• 1767 – Kázání sv. Jana Křtitele, pro boční oltář klášterního kostela v Předklášteří, Moravská galerie v Brně^[8]
• asi kolem 1767 – Svatý Linhart, svatý Vendelín a svatý Osvald a Ukřižovaný Kristus s dušemi v očistci, farnost Hrádek u Znojma, dílna
• kolem 1790 – Merkur ve Vulkánově dílně, Národní galerie v Praze
• 1793–1794 – Triumf Boží moudrosti, celoplošný návrh pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter
• 1793–1794 – Alegorie pokroku lidského ducha, návrh ústřední scény pro fresku ve Filozofickém knihovním sále, Strahovský klášter

• 
  Přijetí biskupa Bruna ze Schauenburgu Přemyslem Otakarem II. (1759)
• 
  Diana odhaluje těhotenství Kallistó (1760)
• 
  Nalezení sv. Kříže (1766)
• 
  Triumf Boží moudrosti (1793–1794)

• asi 1747 – Svatá Valburga pro kostel sv. Vavřince v Dačicích
• 1765 – fresková výzdoba letního refektáře kláštera v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784, podíl dílny: Josef Winterhalder ml. a Vinzenz Fischer
• asi 1765 – Kristus s apoštoly na večeřadle pro zimní refektáře kláštera v Louce, pro přenesení do kostela ve Vrtbovci nezvěstný
• 1769 – Svatý Jan Nepomucký pro kapitulní síň kláštera kartuziánů v kostele Nejsvětější Trojice v Brně, po zrušení kláštera přenesený do kostela v Prosiměřicích, kde se jeho stopy ztrácí
• kolem 1769 – fresková výzdoba klenby křížové kaple (sv. Máří Magdalény) v klášteře kartuziánů v Brně-Králově Poli, kaple zbořena po roce 1784
• 1769 – Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně, po roce 1867 nahrazen kopií
• kolem 1770 – Umučení sv. Vavřince, Svatá Barbora, Svatý Josef pro hlavní a boční oltáře kostela sv. Vavřince v Přerově
• 1778 – fresková výzdoba klášterní knihovny v Louce, zaniklo po zrušení kláštera roku 1784
• asi 1792 – Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář kapucínského kostela v Kyjově, roku 1880 nahrazen obrazem Josefa Zeleného a definitivně odstraněn z kostela po roce 1910
• asi 1791/1794 – Svatý Oldřich pro hlavní oltář kostela sv. Oldřicha ve Strachotíně

• obraz Sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři bývalého trinitářského kostela v Trnavě (1754)
• nástěnné malby a oltářní obrazy v zámecké kapli Neposkvrněného početí Panny Marie v Trenčianských Bohuslavicích (1763)
• obraz Archanděl Michael porážející ďábla s Immaculatou na hlavním oltáři kostela sv. Michaela archanděla ve Skalici (1778)
• freska Zázrak sv. Ladislava na klenbě kaple Primaciálního paláce v Bratislavě (1780)

• 
  Obraz hlavního oltáře kostela v Trnavě (1754)
• 
  Zázrak sv. Ladislava, Primaciální palác v Bratislavě (1780)

• obrazy na bočních oltářích františkánského kostela v Enzersdorfu (kolem 1750)
• stropní obraz Alegorie čtyř ročních dob v zámku Kirchstetten (1751)
• oltářní obrazy v kostele sv. Oldřicha, Vídeň (kolem 1751 a 1760)
• oltářní obrazy a fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
• fresky Diana a Aktaión v sálu a Apoteóza sv. Leopolda v kapli na zámku Ebenfurth (1754)
• freska na Oslava sv. Františka Régise v kapli kostela Am Hof ve Vídni (1754)
• fresky Alegorie křesťanských ctností a Bůh Otec v kapli sv. Jana Nepomuckého (Hundsturmer Kapelle) ve Vídni (1756), dílna
• oltářní obrazy a nástropní fresky v poutním kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz v Herzogenburgu (1757–1758)
• oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
• nástropní freska Alegorie získání a udržení vědomostí na klenbě knihovny bývalého kláštera barnabitů v Mistelbachu (1760)
• freska Alegorie plynutí času na klenbě centrálního sálu letohrádku Halbturn (1765)
• nástropní freska Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
• nástropní freska ve Velkém sále Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1775–1776)

• 
  Apoteóza Panny Marie, kostel Maria Treu ve Vídni (1752–1753)
• 
  Nástropní fresky v kostele Gutenbrunn-Heiligenkreuz (1757–1758)
• 

  (c) Kit36a na projektu Wikipedie v jazyce maďarština, CC BY-SA 3.0
  Alegorie plynutí času, zámek Halbturn (1765)
• 
  Křest Krista v Nové aule staré univerzity ve Vídni (1767)
• 
  Fresky v sále Hofburgu v Innsbrucku (1775–1776)

Rakouská Österreichische Galerie Belvedere má ve sbírkách přes 37 obrazů, skic a kreseb.^[9]

• 
  Akademie se svými atributy u Minerviných nohou (1750)
• 
  Kristus a setník v Kafarnaum (kol. 1750/1755)
• 
  Vítězství svatého Jakuba v bitvě u Claviga (mezi 1762–1764)
• 
  Zvěstování Panně Marii (kol. 1766/1767)
• 
  Oslava císaře Josefa II. s připomínkou orby u Slavíkovic (1777)

• iluzivní oltáře a fresky na klenbách ve farním kostele v Sümegu (1757–1758)
• fresky ze života Panny Marie a oltářní obrazy v karmelitánském kostele v Székesfehérváru (1768)
• fresky Navštívení Panny Marie v presbytáři a Oslava Nejsvětější Trojice na klenbě v katedrále ve Vácu (1770–1771)
• fresky a obrazy v katedrále v Rábu (1772–1773)
• obraz Immaculata před Nejsvětější Trojicí na hlavním oltáři kostela Nejsvětější Trojice v Bicske (kolem 1774)
• fresky ze života sv. Štěpána ve farním kostele sv. Štěpána v Pápě (1782–1783)
• freska Oslava diecéze a historie města na stropě slavnostního sálu biskupského paláce v Szombathely (1783)
• fresky ve slavnostním sále (refektáři) a Triumf Nejsvětější svátosti na klenbě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi (1784)
• freska Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti maďarských světců na klenbě kaple lycea v Egeru (1792)
• oltářní obrazy (1791–1792) a fresky (1794–1795) pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti fresky dokončil roku 1800 jeho žák Josef Winterhalder ml. (zničeno 1945)
• 
  Nanebevstoupení Krista, farní kostel v Sümegu (1757–1758)
• 
  Oslava Panny Marie, karmelitánský kostel ve Székesfehérváru (1768)
• 
  Navštívení Panny Marie, katedrála ve Vácu (1770–1771)
• 
  Nanebevzetí Panny Marie, katedrála v Rábu (1772–1773)
• 

  (c) Kit36a na projektu Wikipedie v jazyce maďarština, CC BY-SA 3.0
  Kázání sv. Štěpána, farní kostel v Pápě (1782–1783)
• 
  Oslava Nejsvětější Trojice za přítomnosti světců, kaple lycea v Egeru (1792)

• ARIJČUK, Petr; KROUPA, Jiří; MACUROVÁ, Zuzana, et. Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách. Příprava vydání Petr ARIJČUK, Helena ZÁPALKOVÁ; redakce Lubomír Slavíček. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2024. 223 s. ISBN 978-80-88621-24-9. 

• PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007 456 stran ISBN 978-80-86138-99-2
• ŠEREFISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela: Ve jménu moudrosti. Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století; Praha, 2018 501 stran ISBN 978-80-7422-663-2

• HUSSLEIN-ARCO, Agnes; KRAPF, Michael. Franz Anton Maulbertsch: ein Mann von Genie. Wien: Belvedere, 2009. 143 s. ISBN 9783901508714. 
• FRODL, Gerbert; KRAPF, Michael; HABERDITZL, Franz Martin. Franz Anton Maulbertsch 1724-1796. Wien: Christian Brandstätter, 2006. 431 s. ISBN 3-902510-37-4. 
• KRSEK, Ivo. František Antonín Maulbertsch (1724-1796). Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1974. 12 s. 
• MÖSENEDER, Karl. Franz Anton Maulbertsch: Auklärung in der barocken Deckenmalerei. Wien: Böhlau, 1993. 266 s. ISBN 3-205-98002-6. 
• kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 
• VALEŠ, Tomáš: Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014; 289 s. ISBN 978-80-210-6968-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Anton Maulbertsch na Wikimedia Commons
• F. A. Maulbertsch
• Anton Franz Maulbertsch přední malířská osobnost pozdního baroka ve střední Evropě^{[nedostupný zdroj]}
• Lubomír Slavíček: Franz Anton Maulbertsch a jeho okruh na Moravě