Franz Folliot de Crenneville
Franz Folliot de Crenneville | |
---|---|
![]() Hrabě Franz Folliot de Crenneville jako c. k. polní podmaršál a císařský generální pobočník (litografie, 1862) | |
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1875 – 22. června 1888 | |
Panovník | František Josef I. |
Nejvyšší komorník císařského dvora | |
Ve funkci: 1867 – 1884 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Vincenc Karel z Auerspergu |
Nástupce | Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu |
Generální pobočník rakouského císaře | |
Ve funkci: 1859 – 1867 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karl Ludwig Grünne |
Nástupce | August Bellegarde |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1859 – 22. června 1888 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komorník | |
Ve funkci: 1841 – 22. června 1888 | |
Panovník | František Josef I. |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | 1850 generálmajor, 1857 polní podmaršál, 1867 polní zbrojmistr |
Narození | 22. března 1815 Šoproň ![]() |
Úmrtí | 22. června 1888 (ve věku 73 let) Gmunden ![]() |
Místo pohřbení | Altmünster |
Titul | ![]() |
Choť | (1844) Hermína Chotková z Chotkova a Vojnína (1815–1882) |
Rodiče | Ludvík Karel Folliot z Crenneville a Viktoria, Baronesse Poutet |
Děti | Viktor Folliot de Crenneville Heinrich Folliot de Crenneville-Poutet Ferenc, Graf Folliot de Crenneville-Poutet |
Příbuzní | švagr: Julius von Falkenhayn (1829–1899) |
Profese | komorník, voják a politik |
Ocenění | 1860 Císařský rakouský řád Leopoldův, 1867 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1010) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Maria Jan hrabě Folliot de Crenneville-Poutet (německy Franz Maria Johann Graf Folliot de Crenneville-Poutet; 22. března 1815 Šoproň – 22. června 1888 Gmunden) byl rakouský generál francouzského původu. Od mládí sloužil v rakouské armádě, zastával velitelské funkce v různých částech monarchie, uplatnil se také jako diplomat. V letech 1859–1867 byl generálním pobočníkem císaře Františka Josefa a nakonec v letech 1867–1884 zastával funkci císařského nejvyššího komořího. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské panské sněmovny.
Životopis

Pocházel ze staré francouzské rodiny, která od roku 1530 užívala hraběcí titul. Narodil se jako třetí syn Ludvíka Karla Folliota de Crenneville (1765–1840),[1] který po Velké francouzské revoluce přesídlil do Rakouska a dosáhl hodnosti generála jezdectva. František absolvoval vídeňskou Tereziánskou akademii a poté krátce studoval na námořní akademii v Benátkách (1830–1831), ale v roce 1831 vstoupil do armády. Krátce nato byl povýšen na poručíka, v roce 1841 byl jmenován c. k. komořím. Během revolučních let 1848–1849 bojoval v Itálii již v hodnosti plukovníka a císařského pobočníka. V roce 1850 dosáhl hodnosti generálmajora a od roku 1853 byl velitelem v Livornu. V závěru krymské války byl pověřen zvláštní diplomatickou misí do Francie, kde měl u císaře Napoleona III. obhajovat rakouské zájmy (1855). Tehdy také z Paříže odvezl rodinné dokumenty, které se staly základem rodového archívu uloženého dnes ve Vídni.
V roce 1857 byl povýšen na polního podmaršála a v letech 1857–1859 zastával funkci vrchního velitele v Kluži (Kolozsvár) v Sedmihradsku. V závěru neúspěšného tažení v Itálii v roce 1859 se vyznamenal obratným ústupem 5. armádního sboru. Namísto v nemilosti odvolaného hraběte Grünna byl jmenován císařovým generálním pobočníkem (1859–1867),[2][3] Jako generální pobočník a ředitel císařovy vojenské kanceláře[4] měl podíl na reformách v armádě, v roce 1867 dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra.[5] V letech 1867–1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora. V této funkci se zasloužil o uspořádání a katalogizaci habsburských uměleckých sbírek, sbírkový fond také obohatil četnými cestami po evropských zemích. V roce 1884 ze zdravotních důvodů na funkci rezignoval a odešel do soukromí. Poslední léta života strávil v Gmundenu, kde také zemřel. Jeho sídlem zde byla Villa Crenneville, známá v 19. století též pod názvem Bergschlössl, kterou koupil v roce 1867. Jeho hrob se nachází ve vesnici Altmünster poblíž Gmundenu.
Tituly a ocenění


V roce 1840 byl jmenován c. k. komořím[6] a jako císařský generální pobočník obdržel v roce 1859 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[7] V roce 1867 byl dekorován rakouským nejvyšším vyznamnenáním Řádem zlatého rouna,[8] ve funkci dlouholetého císařského nejvyššího komořího získal také řadu ocenění od zahraničních panovníků. Mimo jiné byl také kancléřem Leopoldova řádu a čestným rytířem Maltézského řádu.[9] Od roku 1860 byl čestným majitelem 75. pěšího pluku dislokovaného v Praze.[10] V roce 1875 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.
Rakousko-Uhersko
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1881)
Válečná medaile (1873)
Řád zlatého rouna (1867)
velkokříž Leopoldova řádu (1862)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1859)
Řád železné koruny II. třídy (1848)
Zahraničí
velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie)
rytíř Řádu Bílého orla I. třídy (Rusko)
velkokříž Řádu červené orlice s brilianty (Německo)
velkokříž Řádu růže (Brazílie)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
velkokříž Císařského řádu Guadalupe (Mexiko)
rytíř Řádu slona (Dánsko)
velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
velkokříž Řádu Leopolda (Belgie)
velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko)
velkokříž Řádu nizozemského lva (Nizozemí)
Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko)
Řád Pia IX. (Papežský stát)
Nejvyšší řád Kristův (Papežský stát)
Řád sv. Januaria (Království Obojí Sicílie)
Řád Ludvíkův (Hesensko)
velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
Nasavský domácí řád zlatého lva (Nizozemí)
Řád Adolfa Nasavského (Nasavsko)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko)
Rodina

Po úmrtí své matky Viktorie, rozené de Poutet (1789–1887) požádal o rozšíření rodového jména a od roku 1887 se svými potomky užíval příjmení Folliot de Crenneville-Poutet. V roce 1844 se na zámku Dolná Krupá oženil s hraběnkou Hermínou Chotkovou (1815–1882), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, z uherské linie starobylého českého rodu Chotků.[11] Narodilo se jim pět synů, tři z nich dosáhli dospělosti.
- 1. Hermann (12. 7. 1846 Dolná Krupá – 13. 5. 1847 Vídeň)[12]
- 2. Viktor (12. 7. 1847 Dolná Krupá – 28. 9. 1920 Gmunden), diplomat, vyslanec v Maroku a generální konzul v Tunisu, manž. 1882 hraběnka Isabella z Wydenbrucku (6. 5. 1862 Wiesbaden – 21. 2. 1936 Salcburk)[13][12]
- 3. Otto (31. 10. 1853 Dolná Krupá – 6. 3. 1854 tamtéž)[12]
- 4. Heinrich Otto (9. 2. 1855 Florencie – 4. 11. 1929 Vídeň), diplomat, generální konzul v Oděse, Tbilisi a Liverpoolu, manž. 1888 Rosalie von Glaser (8. 5. 1860 Vídeň – 1931)[12]
- 5. Franz (2. 5. 1856 Parma – 17. 10. 1935 Nördlingen), c. k. plukovník, komoří, rytíř Maltézského řádu, manž. 1895 hraběnka Hermína Zichyová z Vaszonykeö (4. 4. 1866 Budapešť – 17. 2. 1938 Salcburk)[12]
Františkovi starší bratři Karel (1811–1873) a Ludvík (1813–1876) sloužili také v rakouské armádě. Ludwig dosáhl hodnosti c. k. generála jezdectva a byl guvernérem v Sedmihradsku (1861–1867). Jejich švagr hrabě Julius von Falkenhayn (1829–1899) byl dlouholetým rakouským ministrem zemědělství. Franzovi švagři z rodu Chotků Otto (1816–1889) a Rudolf (1822–1903) vlastnili statky v Uhrách a Čechách a zasedali v uherské panské sněmovně.
Odkazy
Reference
- ↑ Rodina Ludwiga Karla Folliota na webu geni.com dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 27 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861, Gotha, 1861; s. 265–266 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1859; Vídeň, 1859; s- 45 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1842; Vídeň, 1842; s. 96 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 105 dostupné online
- ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Franze Folliota de Crenneville in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 14–15 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 75 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 528 dostupné online
- ↑ Rodokmen Chotků dostupné online
- ↑ a b c d e RISTOVSKÁ, Radoslava. The descendans of count Franz Folliot de Creneville and contess Hermine, Née Choterek. publikacio.uni-eszterhazy.hu [online]. 2017-02-27 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Graf Viktor Folliot de Crenneville-Poutet: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
Literatura
- Ottův slovník naučný; díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998), s. 344 ISBN 80-7185-057-8
- URBAN, Otto: František Josef I.; Praha, 1991; 342 s. ISBN 80-204-0173-3
- RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti, Trnavská univerzita Trnava, 2021; (kapitola Hermína Choteková a vetva Folliot de Crenneville, s. 43–69) ISBN 978-80-568-0428-5
Externí odkazy
- Franz Folliot de Crenneville in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950; Wien, 1959; díl 2., s. 335 dostupné online
- Franz Folliot na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Služební postup Franze Folliota in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 47 dostupné online
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Portunes, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Spanish and Austrian Order of the Golden Fleece
Ribbon bar: Legion Honour, Grand Officer rank
Autor: Portunes, Licence: CC BY 4.0
Ribbon bar of the Danish Order of the Elephant
Ribbon Order Redeemer 1Class (Greece)
Grand Cordon of the Ordre de Leopold
Планка Высшего ордена Христа (Ватикан)
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Ordre du Lion d'Or de la Maison de Nassau. Luxembourg&Netherlands.
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastro da cavaliere di gran croce del'Ordine dell'Aquila Rossa del Regno di Prussia (Germania)
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Order of Santo Gennaro of the Kingdom of Two Sicilies
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Order of Charles III, Knight's/Dame Cross.
Ribbon bar: Ducal Saxe-Ernestiner House Order. Saxon Duchies:
- Saxe-Altenburg (Sachsen-Altenburg)
- Saxe-Coburg-Gotha (Sachsen-Coburg-Gotha)
- Saxe-Meiningen-Hildburghausen (Sachsen-Meiningen-Hildburghausen)
Countess Hermine Folliot de Crenneville, born Countess Chotek (1815–1882), Wife of General Franz Folliot de Crenneville (1815–1888), Emperor's High Chamberlain
Autor: McOleo, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Order of Merit of the Bavarian Crown
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Knights Grand Cross of the Order of Saint Stephen of Hungary
Autor: Blackcat, Licence: CC0
Ribbon bar of the Imperial Order of the Rose, a former chivalry order of Brazil
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Imperial Order of Our Lady of Guadalupe (Mexico)
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Commendatore dell'Ordine Imperiale della Corona Ferrea
Franz Folliot de Crenneville, Lithographie von Vinzenz Katzler, 1862
Autor: Reliavech, Licence: CC BY-SA 4.0
Barette de l'ordre de l'Aigle blanc (Russie impériale).
Medaglia di Guerra (Kriegsmedaille), Impero Austriaco
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Knight of the Order of Civil and Military Merit of Adolph of Nassau (Luxembourg)
Autor: Portunes, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Ottoman Empire's Order of the Medjidie
Autor: Portunes, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Order of the Netherlands Lion
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastro da cavaliere di gran croce del'Ordine di San Giuseppe del Granducato di Toscana (Italia
Imperial Order of Leopold's ribbon - Austria
Ribbon bar: Order of Pius IX (Vatican).
Wappen der Grafen Folliot de Crenneville
Autor: FranzJosephI, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino da Cavaliere di Gran Croce dell'Ordine Imperiale di Leopoldo
Count Franz Folliot de Crenneville (1815–1888), General in Austro-Hungarian Amy and Emperor's High Chamberlain
Autor: Mimich, Licence: CC0
Ribbon of the Order of Henry the Lion of the Duchy of Brunswick
Autor: McOleo, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Ludwig Order (Grand Duchy of Hesse)
Autor: Louis14, Licence: CC BY-SA 3.0
Band des Ordens der Württembergischen Krone in der Ausführung: Ritter
Autor: Cyan22, Licence: CC BY-SA 4.0
Friedhof Altmünster - Grab der gräflichen Familie "Folliot de Crenneville-Poutet"