Franz H. Franieck

Franz H. Franieck
Narození	14. července 1800 Karlovy Vary Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	18. ledna 1859 (ve věku 58 let) Karlovy Vary Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Karlovy Vary bývalý Ondřejský hřbitov dnes Mozartovy sady
Bydliště	Karlovy Vary
Vzdělání	vyučený knihtiskař ve firmě Grass-Barth Company Wrocław
Povolání	knihtiskař, nakladatel
Ocenění	zlatá medaile za zásluhy o město Karlovy Vary udělil císař Ferdinand
Období	první polovina 19. století
Předchůdce	Franz Franieck (otec)
Děti	2 dcery
Rodiče	Franz Franieck (otec) Johanna Franieck (matka)
Příbuzní	Karl Franieck (bratr)
Firma Franieck existovala až do roku 1945
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Franz H. Franieck (14. července 1800, Karlovy Vary – 18. ledna 1859, Karlovy Vary) byl karlovarský knihtiskař a nakladatel, též zdatný obchodník a organizátor.

Franz H. Franieck se narodil 14. července 1800. V šestnácti letech odešel do Vratislavi, kde se u firmy Grass-Barth Company vyučil tiskařskému řemeslu. Po návratu do Karlových Varů v roce 1819 se spolu s matkou Johannou ujal vedení rodinné knihtiskárny. Tu založil jeho otec Franz Franieck již v roce 1788^{[pozn. 1]} a nyní jí v důsledku válečných let a zadlužení hrozila ztráta existence. K tomu ještě v roce 1821 došlo k velké karlovarské povodni, která způsobila tiskárně škodu ve výši 9 000 zlatých. Situace byla umocněna rodinnou životní tragédii, kdy po šestiletém manželství zemřely Franieckovi žena a tři děti. V roce 1831 se znovu oženil a postupně se manželům narodily dvě dcery. Po smrti matky dne 5. února 1833 převzal s bratrem Karlem firmu a vedl ji pod jménem Gebrüder Franieck. Nacházela se tehdy ve Školní ulici č. p. 154.^[2]

Tento nejvýznamnější karlovarský knihtiskař zemřel 18. ledna 1859 v Karlových Varech. Pohřben byl na tehdejším Ondřejském hřbitově v dnešních Mozartových sadech. Je zde dochován malý kamenný náhrobek.^[2]

Firma Franieck existovala až do roku 1945.^[2]

Franz Franieck se stal velkým karlovarským patriotem. V třicátých letech 19. století začal být veřejně činný v městské radě a všemožně usiloval o zvelebení města. V roce 1834 byl zvolen hejtmanem karlovarského střeleckého spolku. Funkci vykonával 25 let a během této doby vypracoval střelcům nový organizační řád, napsal a vydal jejich kroniku a roku 1836 založil moderní střelnici v místech pozdějšího hotelu Střelnice (Národní dům). Sám byl vynikajícím střelcem, v letech 1847, 1851 a 1858 získal titul střeleckého krále (Schützenkönig). V roce 1835 mu byla císařem Ferdinandem udělena zlatá medaile za zásluhy o město.^[2]

Postupem času začala tiskárna Franiecků opět prosperovat a rostoucí příjmy umožnily modernizaci zařízení. V roce 1839 byla rozšířena o novou litografickou dílnu a stala se hlavním dodavatelem loketského krajského magistrátu. V roce 1838 publikovali Franieckové nově koncipovaného karlovarského průvodce, který byl mnohokrát reeditován a patřil v 19. století k nejlepším publikacím svého druhu. V letech 1840 a 1841 vydávala tiskárna první karlovarské noviny Unterhaltungs, Auskunfts und Anzeigeblatt von Carlsbad und den anderen Curorten Böhmens,^{[pozn. 2]} ty však z ekonomických důvodů po těchto dvou ročnících zanikly. Na jaře roku 1848 začala tiskárna vydávat unikátní politický týdeník Wochenblätter für Freiheit und Gesetz, který však zanikl v prosinci téhož roku (bylo vydáno celkem 85 čísel). Od ledna 1849 zde vycházel jeden z prvních pedagogických časopisů v českých zemích, měsíčník pro výchovu a vyučování Bote für Haus und Schule im Königreiche Böhmen.^[2]

V roce 1845 založili Franieckové na Staré louce v domě U dubu č. p. 460 moderní knihovnu s výpůjční službou. Byl zde výběr nejnovější německé, francouzské a anglické literatury; k orientaci sloužil tištěný katalog. V roce 1866 knihovní fond již obsahoval přes 20 000 svazků. V témže domě měli Franiekové i knihkupectví, které kromě knih nabízelo mapy a plány města, pohlednice a umělecké předměty.^[2]

Franz Franieck měl též literární talent. Jeho příležitostné básně a oslavné ódy byly ve společnosti oblíbené. V roce 1857 vydal veršovanou legendu o poutním místě Chlum sv. Maří. Autorsky se podílel i na jiných publikacích – almanach karlovarských ostrostřelců, veršované album lázní Kyselka nebo oslavný sborník k 500. jubileu Karlových Varů v roce 1858.^[2]

Franieck byl štědrým mecenášem a častým návštěvníkem rodících se lázní v Kyselce, která byla jeho oblíbeným výletním místem. Dne 23. srpna 1852 lázně navštívil v doprovodu řeckého krále Otty I. během jeho karlovarského pobytu. Franiecka pojilo úzké přátelství s baronem Johannem von Neuberg, tehdejším majitelem kysibelského panství. Roku 1857 vydal publikaci Album der König Otto Quelle bei Geisshübl in Böhmen.^[3]

V Kyselce na lesní promenádě nad kolonádou Ottova pramene byl na paměť zásluh Franze H. Franiecka o zdejší lázně postaven pomník. Měl formu prostého žulového hranolu a stával na vyzděné kruhové terase. Nechal jej zřídit baron Johann von Neuberg. K slavnostnímu odhalení došlo v červnu roku 1859 a průvodní řeč tehdy pronesl sám Johann von Neuberg.^[4]

• BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. S. 27–28. 

• Kyselka – pomník Franze Franiecka – Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009-2015 [cit. 2020-04-21]
• Mattoniho stezka – 12 – Franieckův pomník – stránky obce Kyselka [cit. 2020-04-21]
• KURLISTY – seznamy lázeňských hostů Archivováno 23. 10. 2022 na Wayback Machine. – Informace na stránkách Muzea Karlovy Vary, postupně digitalizujeme [cit. 2020-04-21]