Franz Josef Strauß
Franz Josef Strauß | |
---|---|
![]() | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťansko-sociální unie Bavorska |
Narození | 6. září 1915 Mnichov |
Úmrtí | 3. října 1988 (ve věku 73 let) Řezno |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Rott am Inn |
Choť | Marianne Straußová (1957–1984) |
Děti | Max Strauß Franz Georg Strauß Monika Hohlmeierová |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Profese | politik |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1957) velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1958) Bavorský řád za zásluhy (1959) velkokříž Řádu koruny (1960) velkokříž Řádu Jiřího I. (1960) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Franz Josef Strauß |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Josef Strauß (též Franz Josef Strauss, 6. září 1915 Mnichov – 3. října 1988 Řezno) byl německý politik, dlouholetý předseda CSU.
Životopis
Narodil se jako druhorozený syn mnichovského řeznického mistra. V letech 1935–1939 studoval němčinu, historii a ekonomii na Mnichovské univerzitě.
V letech 1949–1978 byl poslancem německého spolkového sněmu, v letech 1953–1962 a 1966–1969 zastával ministerské posty ve spolkových vládách (v následujícím pořadí byl postupně ministrem pro zvláštní záležitosti, ministrem pro otázky jaderné energie, ministrem obrany a ministrem financi) a mezi lety 1978–1988 byl ministerským předsedou Bavorska.
Franz Josef Strauß odjel 1. října 1988 z Oktoberfestu do Regensburgu, aby se zde účastnil lovu pořádaného knížetem Johanessem von Thurn-Taxisem. Na loveckém zámečku Aschenbrennermarter ho kolem 16. hodiny postihl masivní infarktu myokardu. Následná lékařská pomoc už nedokázala jeho životní funkce obnovit natolik, aby nabyl zpětně vědomí. Po dvou dnech strávených v kómatu v řezenské Nemocnici Milosrdných bratří zemřel 3. října 1988 v 11:45 na celkové selhání životních funkcí. Pohřebního ceremoniálu na mnichovském Marienplatzu se zúčastnilo více než 15 000 lidí.
Franz Josef Strauß byl velice oblíbeným politikem především v Bavorsku. Mimo Bavorsko byl často kritizován za svoje monarchistické postoje a požadavky na znovuobnovení nezávislého Bavorského království v čele s rodem Wittelsbachů. Když se v roce 1980 stal kandidátem CDU/CSU na kancléře, byly jeho šance na zisk funkce velmi malé. Volby CDU/CSU vyhrála a stala se nejsilnější frakcí v Bundestagu se ziskem 226 mandátů oproti Schmidtově SPD, která získala jen 218 mandátů. Nechuť Schmidta se Straußem sestavovat vládu velké koalice vedla k vytvoření koaličního kabinetu SPD a FDP vedeného Schmidtem. Do karet Schmidtovi také hrála Straußova všeobecná neoblíbenost a jeho nepříliš dobré působení ve federálních ministerských funkcích. V Bavorsku ale dosahoval pravidelně vysokých volebních výsledků, až 65 %, což mu vždy zaručovalo absolutní většinu v bavorském parlamentu a prakticky neomezené možnosti vládnutí s ústavní většinou. Díky tomu vytvořil během své vlády z Bavorska prakticky svébytnou a nejbohatší spolkovou zemi Německa. Není ale bez zajímavosti, že v Bavorsku, jakožto v tradiční konzervativní a křesťansky založené zemi, kde CSU má téměř hegemonní postavení, nedosahovala CSU nikdy silných výsledků ve velkých a statutárních městech, zejména hlavní město Mnichov je orientováno silně levicově a funkci starosty tradičně drží opoziční SPD.
Strauß byl také znám svým bojem za čistotu piva. Bylo to v době, kdy se do Německa začátkem osmdesátých let tlačily zahraniční pivovary s chemicky konzervovaným pivem. Prosazoval zachování výroby tradičních svrchně kvašených pšeničných piv a propagoval jejich konzumaci bavorským lidem.
Vyznamenání
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 18. listopadu 1957[1][2]
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 1958[1]
Bavorský řád za zásluhy – Bavorsko, 1959[1]
velkokříž Řádu koruny – Belgie, 1960[1]
velkokříž Řádu Jiřího I. – Řecké království, 1960[1]
velkokříž Řádu Kirstova – Portugalsko, 4. listopadu 1961[1][3]
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Ekvádor, 1962[1]
velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie, 1962[1]
velkokříž Řádu svatého Silvestra – Vatikán, 1962[1]
velkodůstojník Národního řádu Pobřeží slonoviny – Pobřeží slonoviny, 1967[1]
velkokříž Řádu za zásluhy – Niger, 1968[1]
velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-nasavské – Nizozemsko, 1968[1]
komtur Řádu rovníkové hvězdy – Gabon, 1978[1]
velkostuha Řádu jordánské hvězdy – Jordánsko, 1978[1]
velkokříž Řádu africké hvězdy – Libérie, 1979[1]
komtur velkokříže Řádu polární hvězdy – Švédsko, 1979[1]
velkostuha Řádu republiky – Tunisko, 1979[1]
velkodůstojník Řádu lva – Malawi, 1981[1]
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1982[1]
velkodůstojník Řádu Mono – Togo, 1983[1]
velkokříž Řádu dobré naděje – Jihoafrická republika, 1984[1]
velkokříž Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1986[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v STIFTUNG, Hanns-Seidel. Ehrungen. www.fjs.de [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Josef Strauß na Wikimedia Commons
Osoba Franz Josef Strauß ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franz Josef Strauß
Média použitá na této stránce
Ribbon of a Cordon Grand Cross of Merit of the Italian Republic
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross of the Order of Christ (Portugal)
Order of Orange-Nassau - Knight Grand Cross Ribbon
Autor: Kei, Licence: CC BY-SA 4.0
Grand Cordon of the Order of the Star of Jordan ribbon (Jordan)
Grand Decoration of Honour in Gold with Sash for Services to the Republic of Austria
Autor: Heralder (Crown by Miguillen), Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Order of Isabella the Catholic, Grand Cross
Autor: EricSerge, Licence: CC BY-SA 4.0
Grand Cross of the Order of Merit - Niger
nastrino dell'Ordine di San Silvestro papa
Good Hope's order in South Africa - ribbon
Ribbon bar: Order of Merit of the Federal Republic of Germany – Grand Cross
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Order of the Republic (Tunisia)
Order of Mono - Grand Officer
Autor: Wiki Romi, Licence: CC0
Order of George I - Grand Cross
Autor: Boroduntalk, Licence: CC BY 3.0
Ruban: L'Ordre National de la République de Côte d'Ivoire. Grand Officier.
Autor: Skukifish, Licence: CC BY-SA 3.0
Nastrino dell'Ordine del Leone del Malawi
Autor: McOleo, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar of the Order of the Star of Africa (Liberia)
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Grand Cross of the National Order of Merit (Ecuador)
Autor: Wiki Romi, Licence: CC0
Order of the Polar Star - Commander Grand Cross (after 1975)
Part of a photograph showing Secretary of Defense Caspar W. Weinberger meets with Bavarian Prime Minister Strauß in the Pentagon, Room 3E912.
Ribbon bar: Order of the Crown – Grand Cross (Belgium).
(Ordre de la Couronne – Grand-Croix).
(De Kroonorde – Grootkruis).
Order of the Equatorial Star - Commander
Signature of Franz Josef Strauß (from an autograph card distributed during the campaign for the elections to the Bundestag in 1980)
Ribbon bar: Legion Honour, Grand Officer rank