František Serafín z Kuefsteinu
František Serafín hrabě z Kuefsteinu | |
---|---|
Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871) | |
Předseda Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
Ve funkci: 1870 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karel Vilém z Auerspergu |
Nástupce | Karel Vilém z Auerspergu |
Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
Ve funkci: 1856 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Bedřich Karel z Fürstenbergu |
Nástupce | Jan Larisch-Mönnich |
Rakouský vyslanec v Sasku | |
Ve funkci: 1843 – 1856 | |
Předchůdce | Franz Binder von Kriegelstein |
Nástupce | Richard Klemens z Metternichu |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | poručík |
Bitvy/války | Napoleonské války |
Narození | 8. března 1794 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 3. ledna 1871 (ve věku 76 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Titul | hrabě |
Choť | (1830) Guidobaldina Paarová (1807–1874) |
Rodiče | Jan Ferdinand z Kuefsteinu (1752–1818) a Colloredová |
Děti | Karel Ferdinand (1838–1925) František Serafín (1841–1918) |
Profese | voják a politik |
Ocenění | Řád Zlatého rouna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Serafín hrabě z Kuefsteinu (německy Franz Seraph Johann Baptist Ferdinand Graf von Kuefstein; 8. března 1794 Vídeň – 3. ledna 1871 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, diplomat a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Kuefsteinů. Od mládí dlouhodobě působil v diplomacii, nakonec byl vyslancem v Sasku (1843–1856). Poté zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1856–1871), krátce před smrtí byl předsedou rakouské panské sněmovny (1870–1871).
Životopis
Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana a jeho manželky z rodu Colloredů. Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství a sestru Marii Annu (1782–1824), která se provdala do rodu Küenburgů.
František studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839), Hesensku (1839–1843) a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856).
Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871). V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou. Byl též c.k. tajným radou (1844), komořím, byl také držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích a v roce 1843 získal čestné občanství ve Vídni.
Majetek
Majetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.
Rodina
V roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery však zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Serafín Ferdinand (1841–1918).
- 1. Guidobaldina (4. 6. 1831 – 25. 3. 1835)
- 2. Viktorie (28. 1. 1836 – 29. 5. 1838)[1]
- 3. Karel Ferdinand (31. 7. 1838 Viehofen, Sankt Pölten – 1. 2. 1925 Greillenstein), c. k. komoří, tajný rada, Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902), nejvyšší komoří nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích
- 4. Marie (9. 6. 1840 Kassel – 11. 3. 1914 Vídeň), jeptiška ve Vídni
- 5. František Serafín Ferdinand (11. 6. 1841 Kassel – 31. 12. 1918 Viehofen, Sankt Pölten)
- ⚭ (1872) Maria della Pace Odescalchi (6. 12. 1851 Řím – 7. 3. 1917 Řím)
Odkazy
Reference
- ↑ www.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Franz Seraph Kuefstein na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Franz Seraph Kuefstein in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Österreich dostupné online
- Rodokmen Kuefsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Middle Coats of arms of Austrian Countries, designed in 1915, official draft Hugo Gerhard Ströhl. — Background transparency
Autor: Manfred Kuzel, Licence: CC BY-SA 3.0
Schloss Greillenstein, Gemeinde Röhrenbach
Wappen der Grafen von Kuefstein 1654
Der Dargestellte trägt unter seinem Frack die rot-grüne Schärpe des St. Stephansordens, am Anzugrevers hat er den Orden selbst angesteckt. Um den Hals gebunden, schmückt ihn der Orden vom Goldenen Vlies. Der breite Wangenbart ist als modisches Attribut der Zeit zu werten. Sein aufmerksamer Blick ist direkt auf den Betrachter gerichtet.