Franz Lehár

Franz Lehár
Základní informace
Rodné jméno	Franz Lehár
Jinak zvaný	Lehár Ferenc
Narození	30. dubna 1870 Komárom, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1948 (ve věku 78 let) Bad Ischl, Rakousko
Místo pohřbení	Bad Ischl Friedhof
Žánry	opera a opereta
Povolání	skladatel
Nástroje	housle
Významná díla	Veselá vdova Země úsměvů Carevič Hrabě Luxemburg Giuditta
Ocenění	Goethe-Medaille für Kunst und Wissenschaft (1940) Corvin-koszorú Čestný prsten města Vídně
Manžel(ka)	Sophie Lehár
Rodiče	Franz Lehár Sr.
Příbuzní	Anton Lehár (sourozenec)
Podpis
Významný nástroj
housle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Lehár (30. dubna 1870 Komárno – 24. října 1948 Bad Ischl), v Maďarsku známý jako Lehár Ferenc, byl rakouský hudební skladatel po matce maďarského, po otci moravského původu,^[1] známý hlavně svými početnými operetami.

Životopis

Lehár se narodil v severní části města Komárom v Rakousko-Uhersku (dnes slovenské Komárno) jako nejstarší syn kapelníka rakousko-uherské armády Franze Lehára staršího. Jeho pradědeček Jan (* 1782) pocházel z Brníčka u Zábřeha na Moravě a v roce 1804 se přiženil do Šumvaldu u Uničova, moravské českojazyčné vesnice. Zde se narodil i jeho dědeček Josef (* 1810) a otec František (* 1838). Jeho matka Christine rozená Neubrandt byla Maďarka, jejíž otec pocházel z rodiny pomaďarštěných přistěhovalců z Meklenburska. Lehár sám vyrůstal v maďarském prostředí, což ho spolu s výchovou jeho matky vedlo k tomu, že se cítil být Maďarem.

Studoval na Pražské konzervatoři housle u Antonína Bennewitze, teorii u Josefa Foerstera a skladbu u Antonína Dvořáka, poté, co se soukromě vzdělával u Zdenka Fibicha. Když Antonín Dvořák v roce 1887 viděl dvě Lehárovy skladby, prohlásil: „Housle pověste na hřebík a věnujte se raději komponování.“^[2] V podobném smyslu se později vyjádřil také Johannes Brahms a doporučil jej k prof. Mandyczewskému.“^[3]

Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.

Věnoval se především komponování operet. Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova (Die lustige Witwe), ale skládal též sonáty, symfonické básně, pochody a mnoho valčíků – nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro kněžnu Paulinu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902, některé z nich byly vybrány z jeho slavných operet.

Lehár byl též spojován s operetním tenorem Richardem Tauberem, který zpíval v mnoha jeho operetách, počínaje Frasquitou (1922), ve které Lehár znovu objevil poválečný styl. Mezi lety 1925 až 1934 napsal šest operet, určených speciálně pro Tauberův hlas.

V roce 1935 se rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.

Zemřel v roce 1948 v Bad Ischlu blízko Salcburku, kde je i pohřben.

Pocty

• V roce 1940 mu bylo uděleno čestné občanství města Šoproně.
• I přes rozdílnost díla s Wagnerem, spojovaným s nacisty, líbilo se Lehárovo dílo Hitlerovi, který jej ocenil Goethovou medailí. Lehár měl za ženu Židovku a jeho přítel, někdejší libretista Fritz Löhner, byl zabit v koncentračním táboře Auschwitz-III.

Dílo

Opera

• Kukuschka (1896)

Operety

• Wiener Frauen, Vídeňské ženy (1902)
• Der Rastelbinder, Dráteník (1902)
• Der Göttergatte, Božský manžel (1904)
• Die Juxheirat, Manželství ze žertu (1904)
• Die lustige Witwe, Veselá vdova (1905)
• Der Mann mit drei Frauen, Tři manželky (1908)
• Das Fürstenkind, Princezna (1909)
• Der Graf von Luxemburg, Hrabě Luxemburg (1909)
• Zigeunerliebe Cikánská láska (1910)
• Eva (1911)
• Die ideale Gattin, Ideální manželka (1913)
• Endlich allein, Konečně sami (1914)
• Der Sterngucker, Hvězdář (1916)
• Pacsirta (Wo die Lerche singt), Kde skřivánek zpívá (1918)
• Die blaue Mazur, Modrý mazur (1922)
• Die Tangokönigin, Královna tanga (1921)
• Frühling, Jaro (1922)
• Frasquita (1922)
• La danza delle Libelulle – Libellendanz, Tanec vážek (1922)
• Die gelbe Jacke, Žlutá kazajka (1923)
• Clo-clo (1924)
• Paganini (1925)
• Gigolette (1926)
• Der Zarewitsch, Carevič (1927)
• Friderika (1928)
• Das Land des Lächelns, Země úsměvů (1929)
• Schön ist die Welt, Krásný je svět (1931)
• Giuditta (1934)

Hudební pohádka

• Peter und Paul reisen ins Schlaraffenland (1906)

Úplný seznam prací Franze Lehára je možno nalézt zde

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Lehár na anglické Wikipedii.

Literatura

• Ganzl, Kurt. The Encyclopedia of Musical Theatre (3 Volumes). New York: Schirmer Books, 2001.
• Grun, Bernard. Gold and Silver: The Life and Times of Franz Lehar. New York: David McKay Co., 1970.
• Tauber, Richard. Operetta: A Theatrical History. Garden City, NY: Doubleday & Company, 1983.
• Bordman, Gerald. American Operetta. New York: Oxford University Press, 1981.
• Paul Melchior, Franz Lehár musical, Pascal Maurice éditeur, Paris, 2012, ISBN 978-2-908681-27-7 (francouzština, německy,anglicky).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Lehár na Wikimedia Commons
• Recording by Lotte Lehmann of "So war meine Mutter...Wär es nichts..."] from Eva
• Vocal score to Alone at Last (1915)
• Vocal score to Gypsy Love (1911)]
• Franz Lehar