Franz von Merveldt

Franz Karl hrabě von Merveldt
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci: 1890 – 1901
Předchůdce	Bohuslav Widmann
Nástupce	Erwin von Schwartzenau
Místodržitel v Horním Rakousku
Ve funkci: 1889 – 1890
Předchůdce	Philipp Weber von Ebenhof
Nástupce	Viktor von Puthon
Zemský prezident ve Slezsku
Ve funkci: 1886 – 1889
Předchůdce	Olivier de Bacquehem
Nástupce	Karl von Jaeger
Narození	14. července 1844 Meidling
Úmrtí	27. ledna 1916 (ve věku 71 let) Vídeň
Místo pohřbení	Bad Ischl Friedhof
Titul	hrabě
Rodiče	Maximilian von Merveldt a Octavia Czernin von Chudenitz
Profese	právník a politik
Ocenění	Řád Františka Josefa, Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Franz Karl Ferdinand hrabě von Merveldt (14. července 1844 Vídeň – 27. ledna 1916 Vídeň) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent práv působil od roku 1866 ve státních službách a zastával nižší funkce ve správě rakouských zemí. V letech 1886–1889 byl zemským prezidentem ve Slezsku, v letech 1889–1890 krátce místodržitelem v Horním Rakousku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Tyrolsku a Vorarlbersku (1890–1901). Po odchodu do penze byl jmenován členem Panské sněmovny.

Pocházel z německého šlechtického rodu usazeného v jedné linii od 18. století v Rakousku, uváděného v minulosti také jako Meerveldt.^[1] Narodil se jako mladší syn generálmajora Maxmiliana Merveldta (1797–1849) a jeho manželky Oktavie, rozené hraběnky Černínové z Chudenic (1802–1879).^[2] Jeho kmotrem byl arcivévoda František Karel, u něhož tehdy otec působil jako nejvyšší hofmistr. Po maturitě na Skotském gymnáziu (1861) vystudoval práva na Vídeňské univerzitě (1862–1866) a poté vstoupil do státních služeb. Začínal na dolnorakouském místodržitelství, kde byl od roku 1872 okresním komisařem v Sankt Pölten a později působil přímo ve Vídni. V letech 1876–1877 byl krátce místodržitelským tajemníkem ve Štýrském Hradci a v roce 1877 byl přeložen do Salcburska jako okresní hejtman v St. Johann im Pongau.^[3] V letech 1879–1881 byl okresním hejtmanem v Leobenu ve Štýrsku^[4] a od roku 1881 byl radou zemské vlády v Klagenfurtu.^[5] V roce 1884 se vrátil do Salcburku jako dvorní rada zemského prezídia.^[6]

V červnu 1886 byl jmenován prezidentem zemské vlády ve Slezsku se sídlem v Opavě.^[7][8] Z titulu této funkce byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství. Na postu slezského zemského prezidenta setrval tři roky a v letech 1889–1890 byl krátce místodržitelem v Horním Rakousku se sídlem v Linzi.^[9][10] Nakonec řadu let působil jako místodržitel v Tyrolsku se sídlem v Innsbrucku (1890–1901).^[11][12] Z titulu úřadu místodržitele byl v Tyrolsku zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství a předsedou zemské školní rady.^[13] Do doby jeho funkčního období spadá oficiální návštěva císaře Františka Josefa v Tyrolsku v roce 1893. V prosinci 1901 na vlastní žádost odešel do penze, ale veřejného života se nadále zúčastňoval jako člen různých spolků a organizací.^[14]

Zemřel ve Vídni 27. ledna 1916 ve věku 71 let. Spolu s matkou a sourozenci je pochován na hřbitově v Bad Ischlu.

Jeho starší bratr Paul (1838–1870) byl c. k. komořím, sloužil v c. k. armádě, dosáhl hodnosti rytmistra a byl pobočníkem arcivévody Ludvíka Viktora,^[15] sestra Antonie (1840–1896) žila neprovdaná v Bad Ischlu a byla čestnou dámou Savojského ústavu šlechtičen ve Vídni.^[16]

Jako příslušník šlechtického rodu byl v roce 1875 jmenován c. k. komořím^[17] a ve funkci tyrolského místodržitele obdržel v roce 1890 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[18] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy a velkokříže Řádu Františka Josefa. V zahraničí získal velkokříž württemberského Řádu Fridrichova.^[19] Po odchodu do výslužby byl v roce 1901 jmenován doživotním členem Panské sněmovny.^[20]

• Franz von Merveldt na webu Rakouského parlamentu
• Franz von Merveldt in: Österreichisches Biographisches Lexikon