Frederick Soddy

Frederick Soddy
Narození2. září 1877
Eastbourne, Anglie
Úmrtí22. září 1956
Brighton, Anglie
NárodnostBritská
Alma materAberystwyth University
Merton College, Oxford
PracovištěMcGill University (1900-1903)
University of Glasgow (1904-1914)
University of Aberdeen (1914-1919)
Oxfordská univerzita (1919-1936)
OboryJaderná chemie, ekonomie
Známý díkyJaderná přeměna radioaktivních prvků
Radioizotopy
Zavedení termínu izotop
OceněníNobelova cena za chemii (1921)
Manžel(ka)Winifred Beilby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Soddy (2. září 1877 – 22. září 1956) byl anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků. Také prokázal existenci izotopů některých radioaktivních prvků. Získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1921.

Biografie

Narodil se v Eastbourne v Anglii. Chodil na Eastbourne College a poté na Aberystwyth University a Merton College (Oxfordská univerzita). Mezi lety 1898 a 1900 pracoval jako výzkumník na Oxford University.[1]

V roce 1900 začal pracovat na McGill University v Montrealu (Québec, Kanada). S Ernestem Rutherfordem tam zkoumal radioaktivitu. Uvědomili si, že neobvyklé chování radioaktivních prvků je způsobeno rozpadem na jiné prvky. Tento rozpad také uvolňuje záření alfa, beta a gama. Když byla radioaktivita poprvé objevena, nevědělo se, co to způsobuje. Soddy a Rutherford prokázali, že při tomto procesu probíhá jaderná přeměna.[1]

V roce 1903 spolu se sirem Williamem Ramsayem na University College London ověřil, že při rozpadu radia vznikají alfa částice složené z kladně nabitých jader helia. V experimentu uzavřeli radium do tenké skleněné uzavřené nádoby, kterou umístili do další skleněné nádoby s tlustší stěnou. Alfa částice byly schopné projít tenkou stěnou, ale zarazily se na tlustší stěně. Po nějaké době spektrální analýza odhalila přítomnosti helia.[2]

Mezi lety 1904 a 1914 přednášel na University of Glasgow[1] a v té době prokázal, že se uran rozpadá na radium. Také ukázal, že radioaktivní prvek může mít více než jednu relativní atomovou hmotnost i za stejných chemických vlastností. Pro tuto vlastnost hmoty vytvořil nový pojem izotop,[1][3] což znamená „stejné místo“. Později J. J. Thomson rozšířil teorii izotopů i na neradioaktivní prvky. Soddy také ukázal, že atomové číslo se snižuje o dvě při alfa záření a při beta záření se o jedno zvyšuje.

V květnu 1910 byl zvolen členem Královské společnosti.[3] V roce 1921 získal Nobelovu cenu za chemii za výzkum radioaktivity a za výzkum izotopů.[1]

Jeho objevy z pole radioaktivity inspirovaly H. G. Wellse k napsání románu The World Set Free (1914), který je zasazen několik let do budoucnosti a ve kterém se objevují atomové bomby.

Zemřel v Brightonu v Anglii 22. září 1956.[1] Byl po něm pojmenován kráter Soddy na odvrácené straně Měsíce.

Bibliografie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Soddy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Frederick Soddy - Biography [online]. The Nobel Foundation [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ William Ramsay; Frederick Soddy. Experiments in Radioactivity, and the Production of Helium from Radium. Proceedings of the Royal Society of London. 1903 - 1904, roč. 72, s. 204–207. Dostupné online. DOI 10.1098/rspl.1903.0040. 
  3. ↑ a b Library and Archive [online]. Royal Society. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • A. N. Krivomazov. Frederick Soddy: 1877-1956.. [s.l.]: Nauka, 1978. S. 208. 
  • George B. Kauffman. Frederick Soddy (1877-1956): Early Pioneer in Radiochemistry (Chemists and Chemistry). [s.l.]: D. Reidel Pub. Co., 1986. ISBN 978-9027719263. S. 272. 
  • Linda Merricks. The World Made New: Frederick Soddy, Science, Politics, and Environment.. [s.l.]: Oxford University Press, 1996. ISBN 0198559348. S. 223. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Frederick Soddy.jpg
Frederick Soddy, Nobel Prize in Chemistry (1921)