Frederik II. Dánský

Frederik II. Dánský
král dánský a norský
Frederik II. v roce 1581
Doba vlády	1559–1588
Tituly	vévoda šlesvicko-holštýnský
Narození	1. července 1534 Haderslev
Úmrtí	4. dubna 1588 Slagelse
Předchůdce	Kristián III.
Nástupce	Kristián IV.
Manželka	Žofie Meklenburská
Potomci	Alžběta Anna Kristián IV. Ulrich Augusta Hedvika Jan
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Kristián III. Dánský
Matka	Dorotea Sasko-Lauenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik II. Dánský (1. července 1534, Haderslev, Dánsko – 4. dubna 1588, Slagelse) byl dánský a norský král (1559–1588). Jeho panování je charakterizováno růstem královských financí, jenž mu dovolil budovat zámky a paláce.

Frederik se narodil jako nejstarší syn, druhý z pěti dětí krále Kristiána III. Dánského a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské. Narodil se do neklidné doby, kdy jeho otec byl pro své luteránské vyznání značnou částí obyvatelstva odmítán. Po Kristiánově vítězství v občanské válce, známé jako Hraběcí válka, byl Frederik v roce 1536 jmenován princem následníkem Dánska. V roce 1559 Kristián III. zemřel a Frederik nastoupil na trůn.

Měl vojenské sklony a zájem uspořádat ekonomický rozvoj a zvýšit vojenskou moc svého království, především námořní moc v Baltském moři. V roce 1559 dosáhl svého prvního vítězství dobytím Dithmarschenu, regionu vzdorujícího uznat dánskou nadvládu, a to při společné operaci se svým strýcem Adolfem Holštýnsko-Gottorpským. To ho přivedlo k angažmá v Severské sedmileté válce (1563–1570), zbytečném konfliktu s jeho bratrancem Erikem XIV. Švédským, který poškodil jak Dánsko, tak Švédsko.

Pro první léta jeho vlády byl charakteristický vzrůst nepřátelství se Švédskem, který vyústil ve výše zmíněný ozbrojený konflikt – Severskou sedmiletou válku. Frederik počítal s podporou početných žoldnéřských německých jednotek, již i získal, ale válka nebyla úspěšná. Z důvodů špatné organizace nemohl uskutečnit útok na Stockholm v roce 1563 a jeho jednotky se musely v zimě stáhnout na jih do Skåne. V roce 1564 převzali iniciativu Švédové, proniknuvše do Norska – jež tak bylo dobyto – a devastovavše také dánské provincie Blekinge a Halland. V létě Frederik získal půjčku na financování obléhání Stockholmu, ale záměr skončil naprostým fiaskem a vojsko muselo odtáhnout. Nový pokus v říjnu opět ztroskotal a Královská rada ztratila trpělivost. Za této situace se Frederik musel obrátit na starého nepřítele svého otce, Pedera Oxe.

Peder Oxe dostal od krále důležitá privilegia, včetně participace v Královské radě, a společně s ní převzal vládu. Přiměl šlechtu vzít na sebe část financování dluhů a Rada schválila dvojnásobné zvýšení platby mýtného v Öresundu. Administrativní schopnosti Oxeovy a vypuknutí vnitřních konfliktů ve Švédsku byly rozhodujícími faktory, jež zabránily větší katastrofě pro Dánsko a Norsko.

Mír se Švédskem byl uzavřen v roce 1570 ve Štětíně za podmínek, jež nebyly příznivé ani pro jednu stranu. Dánsko zůstalo nejsilnější severskou zemí a byla potvrzena příslušnost sporné provincie Jämtlandu k Norsku. Avšak škody materiální i lidské, jež Dánsko utrpělo ve válce, byly pro Frederikovo království katastrofální, zjevné bylo i omezení námořní moci Dánska.

Zahraniční politika, ke které se Frederik II. po konfliktu uchýlil, byla naprostá neutralita, a jeho dobré vztahy s protestantskými mocnostmi se omezily na morální podporu. Od anglické královny Alžběty dostal Podvazkový řád. Obklopil se zkušenými rádci, kteří byli schopni vést království správnou cestou.

Dosáhnuv míru, rozhodl se Frederik k budování paláců a zámků. v roce 1567 založil Fredrikstad, první město v Norsku pojmenované na počest krále. Pro kontrolu plavby přes Öresund a pro zajištění příjmů z povolení průjezdu obchodních lodí rozhodl o vybudování největší severské pevnosti Kronborgu; byla vystavěna v letech 1574–1584 díky nárůstu poplatků z Öresundu. Šlechta mu postoupila různé pozemky v Dánsku, takže král mohl sjednotit řadu osobních majetků. V roce 1560 získal Hillerødsholm v Hillerødu na severu ostrova Sjælland; zde pak inicioval stavbu zámku Frederiksborg.

Byl milovníkem slavností, vína a lovu., stejně jako věd a umění. Byl rovněž patronem slavného astronoma Tychona Brahe.

Frederik II. zemřel v klášteře Antvorskov 4. dubna roku 1588 ve věku 53 let. Anders Sørensen Vedel, kněz odpovědný za pohřeb, řekl při obřadu, že smrt byla způsobena alkoholismem, který krále sužoval. Pochován byl v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů; zde odpočívá dodnes.

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II., Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se Frederik zajímal. K uzavření manželství bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Frederika a Žofie se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek byl – tak jako většina svazků v té době – sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z manželství a Frederika II. a Žofie vzešli následující potomci:

• 1. Alžběta (25. 8. 1573 Kolding – 19. 7. 1625 Braunschweig)^[1]

  ⚭ 1590 Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (15. 10. 1564 Hessen – 30. 7. 1613 Praha), vévoda brunšvicko-lüneburský, kníže brunšvicko-wolfenbüttelský^[2][3]

• 2. Anna (12. 12. 1574 Skanderborg – 2. 3. 1619 Londýn)^[4][5]

  ⚭ 1589 Jakub I. Stuart (19. 6. 1566 Edinburgh – 27. 3. 1625 Londýn), král Skotska, Anglie a Irska^[6][7]

• 3. Kristián IV. (12. 4. 1577 Hillerød – 28. 2. 1648 Kodaň), král Dánska a Norska od roku 1588 až do své smrti^[8][9]

  I. ⚭ 1597 Anna Kateřina Braniborská (26. 6. 1575 Halle – 29. 3. 1612 Kodaň)^[10][11]

  II. ⚭ 1615 Kirsten Munková (6. 7. 1598 – 19. 4. 1658), morganatické manželství^[12]

• 4. Oldřich (30. 12. 1578 Kolding – 27. 3. 1624 Rühn), kníže-biskup ve Schwerinu^[13][14]
• 5. Augusta (8. 4. 1580 Kolding – 5. 2. 1639 Husum)^[15][16]

  ⚭ 1596 Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (27. 2. 1575 Schleswig – 31. 3. 1616 tamtéž), vévoda holštýnsko-gottorpský od roku 1590 až do své smrti^[17][18]

• 6. Hedvika (5. 8. 1581 Hillerød – 26. 11. 1641 Prettin)^[19][20]

  ⚭ 1602 Kristián II. Saský (23. 9. 1583 Drážďany – 23. 6. 1611 tamtéž), saský kurfiřt^[21][22]

• 7. Jan (9. 7. 1583 Haderslev – 28. 10. 1602 Moskva), před smrtí zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova^[23]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik II. Dánský na Wikimedia Commons
• http://www.gravsted.dk/person.php?navn=frederik2
• http://www.thepeerage.com/p10139.htm#i101382
• https://runeberg.org/dbl/5/0290.html

Předchůdce: Kristián III. Dánský

Dánský král 1559–1588

Nástupce: Kristián IV. Dánský

Předchůdce: Kristián III. Dánský

Norský král 1559–1588

Nástupce: Kristián IV. Dánský

Předchůdce: Kristián III. Dánský Jan II. Haderslevský Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1559–1588 se strýcem Janem II., do r. 1580 se strýcem Adolfem, do r. 1586 s bratrancem Frederikem (1586–1587) s bratrancem Filipem, od r. 1587

Nástupce: Kristián IV. Dánský Filip Holštýnsko-Gottorpský