Frederik Nielsen
Frederik Nielsen | |
---|---|
Frederik Nielsen ve Wimbledonu 2016 | |
Stát | Dánsko |
Datum narození | 23. srpna 1983 (40 let) |
Místo narození | Lyngby, Dánsko |
Bydliště | Lyngby, Dánsko |
Výška | 190 cm |
Hmotnost | 76 kg |
Profesionál od | 2001 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 928 301 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 27–33 |
Tituly | 0 ATP, 0 challengerů, 14 Futures |
Nejvyšší umístění | 190. místo (15. srpna 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2012) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2011) |
Wimbledon | 3. kolo kvalifikace (2007) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 98–80 |
Tituly | 2 ATP, 25 challengerů, 27 Futures |
Nejvyšší umístění | 17. místo (1. dubna 2013) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2014) |
French Open | 2. kolo (2013) |
Wimbledon | vítěz (2012) |
US Open | 2. kolo (2012, 2013, 2016) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2012) |
Týmové soutěže | |
Hopman Cup | základní skupina (2012) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 28. prosince 2017
Frederik Løchte Nielsen (* 23. srpna 1983 Lyngby) je dánský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál dva deblové turnaje, včetně Wimbledonu 2012 v páru s britským tenistou Jonathanem Marrayem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do roku 2018 čtrnáct titulů ve dvouhře a padesát dva ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v srpnu 2011 na 190. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2013 na 17. místě. Trénuje ho Patrick Langvardt.[2] Dříve tuto roli plnil krajan Dane John Larsen
V dánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem druhé skupiny euroafrické zóny proti Tunisku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Malekem Džazírím. Dánové zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k třiceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 34–24 ve dvouhře a 20–13 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V posledním kole kvalifikace Wimbledonu 2007 prohrál s Tomášem Zíbem po pětisetovém průběhu. Jeho dědem byl bývalý tenista Kurt Nielsen, který se jako první Dán probojoval do finále dvouhry na Grand Slamu a vyhrál smíšenou čtyřhru na US Championships.
Na počátku nové sezóny 2012 byl spolu s krajankou Caroline Wozniackou členem dánského týmu při první účasti země na Hopmanově poháru. V grandslamové čtyřhře pak překvapivě zvítězil ve Wimbledonu 2012 společně s britským tenistou Jonathanem Marrayem, když do soutěže nastoupili na divokou kartu. Ve finále vyhráli nad pátým nasazeným párem Robert Lindstedt a Horia Tecău po pětisetové bitvě. Švédsko-rumunská dvojice tak nezvládla již třetí wimbledonské finále v řadě, přestože o den dříve v semifinále vyřadila druhý nasazený pár amerických dvojčat Mikea a Boba Bryanových.
Bodový zisk je s Jonathanem Marrayem posunul na Turnaj mistrů 2012, kde po postupu ze skupiny skončili v semifinále na raketách pozdějších španělských šampionů Marcela Granollerse a Marca Lópeze.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2012 | Wimbledon | Jonathan Marray | Robert Lindstedt Horia Tecău | 4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3 |
Finále na okruhu ATP World Tour
|
Čtyřhra: 4 (2–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 8. července 2012 | Wimbledon, Spojené království | tráva | Jonathan Marray | Robert Lindstedt Horia Tecău | 4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3 |
Finalista | 1. | 22. září 2012 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Johan Brunström | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 6–7(3–7), 4–6 |
Finalista | 2. | 13. ledna 2013 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Johan Brunström | Colin Fleming Bruno Soares | 6–7(1–7), 6–7(2–7) |
Vítěz | 2. | 5. ledna 2014 | Čennaj, Indie | tvrdý | Johan Brunström | Marin Draganja Mate Pavić | 6–2, 4–6, [10–7] |
Finále na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (0–3 D; 25 titulů Č) |
Dvouhra: (0–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 6. července 2008 | Dublin, Irsko | koberec (h) | Robert Smeets | 6–7(5–7), 2–6 |
Finalista | 2. | 14. listopadu 2010 | Loughborough, Spojené království | tvrdý (h) | Matthias Bachinger | 3–6, 6–3, 1–6 |
Finalista | 3. | 15. listopadu 2014 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) | Adrian Mannarino | 2–6, 2–6 |
Čtyřhra (25 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 30. října 2006 | Rimouski, Kanada | tvrdý (h) | Kristian Pless | Jasper Smit Martijn van Haasteren | 6–2, 6–4 |
2. | 20. listopadu 2006 | Shrewsbury, Spojené království | tvrdý (h) | Philipp Marx | Lars Burgsmuller Mischa Zverev | 6–4, 6–4 |
3. | 15. října 2007 | Kolding, Dánsko | tvrdý (h) | Rasmus Nørby | Philipp Petzschner Alexander Peya | 4–6, 6–3, [10–8] |
4. | 22. října 2007 | Barnstaple, Spojené království | tvrdý (h) | Ajsám Kúreší | Jasper Smit Martijn van Haasteren | 6–2, 6–7(4–7), [10–2] |
5. | 19. listopadu 2007 | Shrewsbury, Spojené království | tvrdý (h) | Rasmus Nørby | Edward Allinson Ian Flanagan | 6–3, 6–2 |
6. | 17. března 2008 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | tvrdý (h) | Johan Brunström | Alexander Peya Lovro Zovko | 6–4, 7–6(7–4) |
7. | 24. listopadu 2008 | Tojota, Japonsko | koberec (h) | Ajsám Kúreší | Ti Čchen Grzegorz Panfil | 7–5, 6–3 |
8. | 25. května 2009 | Carson, Spojené státy | tvrdý | Harsh Mankad | Carsten Ball Travis Rettenmaier | 6–4, 6–4 |
9. | 20. července 2009 | Recanati, Itálie | tvrdý | Joseph Sirianni | Adriano Biasalla Andrej Golubjev | 6–4, 3–6, [10–6] |
10. | 9. listopadu 2009 | Jersey, Spojené království | koberec (h) | Joseph Sirianni | Henri Kontinen Jarkko Nieminen | 7–5, 3–6, [10–2] |
11. | 26. července 2010 | Granby, Kanada | tvrdý | Joseph Sirianni | Sančaj Ratiwatana Sončat Ratiwatana | 4–6, 6–4, [10–6] |
12. | 8. listopadu 2010 | Loughborough, Spojené království | koberec (h) | Henri Kontinen | Jordan Kerr Ken Skupski | 6–2, 6–4 |
13. | 3. ledna 2011 | Nouméa, Francie | tvrdý | Dominik Meffert | Flavio Cipolla Simone Vagnozzi | 7–6(5–7), 5–7, [10–5] |
14. | 7. února 2011 | Bergamo, Itálie | tvrdý (h) | Ken Skupski | Michail Jelgin Alexandr Kudrjavcev | bez boje |
15. | 4. dubna 2011 | Monza, Itálie | antuka | Johan Brunström | Jamie Delgado Jonathan Marray | 5–7, 6–2, [10–7] |
16. | 25. července 2011 | Recanati, Itálie | tvrdý | Ken Skupski | Federico Gaio Purav Radža | 6–4, 7–5 |
17. | 1. srpna 2011 | Segovia, Španělsko | tvrdý | Johan Brunström | Nicolas Mahut Lovro Zovko | 6–2, 3–6, [10–6] |
18. | 23. ledna 2012 | Heilbronn, Německo | tvrdý (h) | Johan Brunström | Treat Conrad Huey Dominic Inglot | 6–3, 3–6, [10–6] |
19. | 2. listopadu 2014 | Charlottesville, Spojené státy | tvrdý (h) | Treat Conrad Huey | Lewis Burton Marcus Willis | 3–6, 6–3, [10–2] |
20. | 23. srpna 2015 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Treat Conrad Huey | Juki Bhambri Michael Venus | 7–6(7–4), 6–7(3–7), [10–5] |
21. | 4. října 2015 | Tiburon, Spojené státy | tvrdý | Johan Brunström | Carsten Ball Matt Reid | 7–6(7–2), 6–1 |
22. | 18. října 2015 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | Johan Brunström | Dustin Brown Carsten Ball | 6–3, 5–7, [10–5] |
23. | 15. listopadu 2015 | Knoxville, Spojené státy | tvrdý (h) | Johan Brunström | Sekou Bangoura Matt Seeberger | 6–1, 6–2 |
24. | 24. ledna 2016 | Manilla, Filipíny | tvrdý | Johan Brunström | Francis Casey Alcantara Christopher Rungkat | 6–2, 6–2 |
25. | 1. dubna 2017 | Saint-Brieuc, Francie | tvrdý | Andre Begemann | David O'Hare Joe Salisbury | 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederik Nielsen na anglické Wikipedii.
- ↑ Frederik Nielsen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. prosince 2017
- ↑ Frederik Nielsen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. prosince 2017
- ↑ Frederik Nielsen na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. prosince 2017
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik Nielsen na Wikimedia Commons
- Frederik Nielsen na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Frederik Nielsen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Frederik Nielsen na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Finská vlajka
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
bendera Indonesia
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.