Frederik Nielsen

Frederik Nielsen
Frederik Nielsen ve Wimbledonu 2016
StátDánskoDánsko Dánsko
Datum narození23. srpna 1983 (39 let)
Místo narozeníLyngby, Dánsko
BydlištěLyngby, Dánsko
Výška190 cm
Hmotnost76 kg
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek928 301 USD
Dvouhra
Poměr zápasů27–33
Tituly0 ATP, 0 challengerů, 14 Futures
Nejvyšší umístění190. místo (15. srpna 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2012)
French Open2. kolo kvalifikace (2011)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2007)
US Open1. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů98–80
Tituly2 ATP, 25 challengerů, 27 Futures
Nejvyšší umístění17. místo (1. dubna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2014)
French Open2. kolo (2013)
Wimbledonvítěz (2012)
US Open2. kolo (2012, 2013, 2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2012)
Týmové soutěže
Hopman Cupzákladní skupina (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20171228a28. prosince 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik Løchte Nielsen (* 23. srpna 1983 Lyngby) je dánský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál dva deblové turnaje, včetně Wimbledonu 2012 v páru s britským tenistou Jonathanem Marrayem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do roku 2018 čtrnáct titulů ve dvouhře a padesát dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v srpnu 2011 na 190. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2013 na 17. místě. Trénuje ho Patrick Langvardt.[2] Dříve tuto roli plnil krajan Dane John Larsen

V dánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem druhé skupiny euroafrické zóny proti Tunisku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Malekem Džazírím. Dánové zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k třiceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 34–24 ve dvouhře a 20–13 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V posledním kole kvalifikace Wimbledonu 2007 prohrál s Tomášem Zíbem po pětisetovém průběhu. Jeho dědem byl bývalý tenista Kurt Nielsen, který se jako první Dán probojoval do finále dvouhry na Grand Slamu a vyhrál smíšenou čtyřhru na US Championships.

Na počátku nové sezóny 2012 byl spolu s krajankou Caroline Wozniackou členem dánského týmu při první účasti země na Hopmanově poháru. V grandslamové čtyřhře pak překvapivě zvítězil ve Wimbledonu 2012 společně s britským tenistou Jonathanem Marrayem, když do soutěže nastoupili na divokou kartu. Ve finále vyhráli nad pátým nasazeným párem Robert Lindstedt a Horia Tecău po pětisetové bitvě. Švédsko-rumunská dvojice tak nezvládla již třetí wimbledonské finále v řadě, přestože o den dříve v semifinále vyřadila druhý nasazený pár amerických dvojčat Mikea a Boba Bryanových.

Bodový zisk je s Jonathanem Marrayem posunul na Turnaj mistrů 2012, kde po postupu ze skupiny skončili v semifinále na raketách pozdějších španělských šampionů Marcela Granollerse a Marca Lópeze.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2012WimbledonSpojené království Jonathan MarrayŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP World Tour 250 (1–2 Č)

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.8. července 2012Wimbledon, Spojené královstvítrávaSpojené království Jonathan MarrayŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3
Finalista1.22. září 2012Mety, Francietvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 4–6
Finalista2.13. ledna 2013Auckland, Nový ZélandtvrdýŠvédsko Johan BrunströmSpojené království Colin Fleming
Brazílie Bruno Soares
6–7(1–7), 6–7(2–7)
Vítěz2.5. ledna 2014Čennaj, IndietvrdýŠvédsko Johan BrunströmChorvatsko Marin Draganja
Chorvatsko Mate Pavić
6–2, 4–6, [10–7]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (0–3 D; 25 titulů Č)

Dvouhra: (0–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.6. července 2008Dublin, Irskokoberec (h)Austrálie Robert Smeets6–7(5–7), 2–6
Finalista2.14. listopadu 2010Loughborough, Spojené královstvítvrdý (h)Německo Matthias Bachinger3–6, 6–3, 1–6
Finalista3.15. listopadu 2014Champaign, Spojené státytvrdý (h)Francie Adrian Mannarino2–6, 2–6

Čtyřhra (25 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalisté
1.30. října 2006Rimouski, Kanadatvrdý (h)Dánsko Kristian PlessNizozemsko Jasper Smit
Nizozemské Antily Martijn van Haasteren
6–2, 6–4
2.20. listopadu 2006Shrewsbury, Spojené královstvítvrdý (h)Německo Philipp MarxNěmecko Lars Burgsmuller
Německo Mischa Zverev
6–4, 6–4
3.15. října 2007Kolding, Dánskotvrdý (h)Dánsko Rasmus NørbyNěmecko Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
4–6, 6–3, [10–8]
4.22. října 2007Barnstaple, Spojené královstvítvrdý (h)Pákistán Ajsám KúrešíNizozemsko Jasper Smit
Nizozemské Antily Martijn van Haasteren
6–2, 6–7(4–7), [10–2]
5.19. listopadu 2007Shrewsbury, Spojené královstvítvrdý (h)Dánsko Rasmus NørbySpojené království Edward Allinson
Spojené království Ian Flanagan
6–3, 6–2
6.17. března 2008Sarajevo,
Bosna a Hercegovina
tvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmRakousko Alexander Peya
Chorvatsko Lovro Zovko
6–4, 7–6(7–4)
7.24. listopadu 2008Tojota, Japonskokoberec (h)Pákistán Ajsám KúrešíČínská Tchaj-pej Ti Čchen
Polsko Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
8.25. května 2009Carson, Spojené státytvrdýIndie Harsh MankadAustrálie Carsten Ball
USA Travis Rettenmaier
6–4, 6–4
9.20. července 2009Recanati, ItálietvrdýAustrálie Joseph SirianniItálie Adriano Biasalla
Kazachstán Andrej Golubjev
6–4, 3–6, [10–6]
10.9. listopadu 2009Jersey, Spojené královstvíkoberec (h)Austrálie Joseph SirianniFinsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
7–5, 3–6, [10–2]
11.26. července 2010Granby, KanadatvrdýAustrálie Joseph SirianniThajsko Sančaj Ratiwatana
Thajsko Sončat Ratiwatana
4–6, 6–4, [10–6]
12.8. listopadu 2010Loughborough, Spojené královstvíkoberec (h)Finsko Henri KontinenAustrálie Jordan Kerr
Spojené království Ken Skupski
6–2, 6–4
13.3. ledna 2011Nouméa, FrancietvrdýNěmecko Dominik MeffertItálie Flavio Cipolla
Itálie Simone Vagnozzi
7–6(5–7), 5–7, [10–5]
14.7. února 2011Bergamo, Itálietvrdý (h)Spojené království Ken SkupskiRusko Michail Jelgin
Rusko Alexandr Kudrjavcev
bez boje
15.4. dubna 2011Monza, ItálieantukaŠvédsko Johan BrunströmSpojené království Jamie Delgado
Spojené království Jonathan Marray
5–7, 6–2, [10–7]
16.25. července 2011Recanati, ItálietvrdýSpojené království Ken SkupskiItálie Federico Gaio
Indie Purav Radža
6–4, 7–5
17.1. srpna 2011Segovia, ŠpanělskotvrdýŠvédsko Johan BrunströmFrancie Nicolas Mahut
Chorvatsko Lovro Zovko
6–2, 3–6, [10–6]
18.23. ledna 2012Heilbronn, Německotvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmFilipíny Treat Conrad Huey
Spojené království Dominic Inglot
6–3, 3–6, [10–6]
19.2. listopadu 2014Charlottesville, Spojené státytvrdý (h)Filipíny Treat Conrad HueySpojené království Lewis Burton
Spojené království Marcus Willis
3–6, 6–3, [10–2]
20.23. srpna 2015Vancouver, KanadatvrdýFilipíny Treat Conrad HueyIndie Juki Bhambri
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–4), 6–7(3–7), [10–5]
21.4. října 2015Tiburon, Spojené státytvrdýŠvédsko Johan BrunströmAustrálie Carsten Ball
Austrálie Matt Reid
7–6(7–2), 6–1
22.18. října 2015Fairfield, Spojené státytvrdýŠvédsko Johan BrunströmNěmecko Dustin Brown
Austrálie Carsten Ball
6–3, 5–7, [10–5]
23.15. listopadu 2015Knoxville, Spojené státytvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmUSA Sekou Bangoura
Austrálie Matt Seeberger
6–1, 6–2
24.24. ledna 2016Manilla, FilipínytvrdýŠvédsko Johan BrunströmFilipíny Francis Casey Alcantara
Indonésie Christopher Rungkat
6–2, 6–2
25.1. dubna 2017Saint-Brieuc, FrancietvrdýNěmecko Andre BegemannIrsko David O'Hare
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederik Nielsen na anglické Wikipedii.

  1. Frederik Nielsen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017
  2. Frederik Nielsen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017
  3. Frederik Nielsen na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.