Frederik V.

Frederik V. Dánský
král dánský a norský
autor Carl Gustaf Pilo
Doba vlády	1746–1766
Tituly	vévoda šlesvický
Narození	31. března 1723 Kodaň
Úmrtí	13. ledna 1766 (ve věku 42 let) Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Kristián VI.
Nástupce	Kristián VII.
Manželky	I. Luisa Hannoverská II. Juliana Marie Brunšvická
Potomci	Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa Frederik Dánský
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Kristián VI.
Matka	Žofie Magdalena Braniborská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik V. (31. března 1723, Kodaň – 13. ledna 1766, Kodaň) byl v letech 1746–1766 král Dánska a Norska.

Životopis

Frederik byl synem krále Kristiána VI. a jeho manželky Žofie Magdaleny Braniborsko-Kulmbašské. Vyrůstal v přísně náboženském domově; přes (či pro) tuto výchovu byl jeho charakter nevázaný až zpustlý (hovoří se o jeho sadismu) – Frederik se obklopoval ženami a navštěvoval kodaňské hospody a nevěstince a jeho hluboce nábožensky založený otec uvažoval o tom, že ho prohlásí nezpůsobilým stát se jeho nástupcem na trůnu.

Manželství

Dne 10. listopadu 1743 se Frederik oženil v Hannoveru s princeznou Luisou Hannoverskou (1724–1751), dcerou britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pět se dožilo dospělosti;

• 1. Kristián (7. 7. 1745 Kodaň – 3. 6. 1747 Frederiksborg)^[1]
• 2. Žofie Magdalena (3. 7. 1746 Kodaň – 21. 8. 1813 Solna)^[2]

  ⚭ 1766 Gustav III. Švédský (24. 1. 1746 Stockholm – 29. 3. 1792 tamtéž), král švédský od roku 1771 až do své smrti^[3]

• 3. Karolina Vilemína (10. 7. 1747 Christiansborg – 14. 1. 1820 Kassel)^[4]

  ⚭ 1764 Vilém I. Hesenský (3. 6. 1743 Kassel – 27. 2. 1821 tamtéž), lankrabě hesensko-kasselský od roku 1785 až do své smrti a kurfiřt hesenský v letech 1803–1807 a poté od roku 1813 až do své smrti^[5]

• 4. Kristián (29. 1. 1749 Kodaň – 13. 3. 1808 Rendsburg), jako Kristián VII. král dánský a norský od roku 1766 až do své smrti^[6]

  ⚭ 1765 Karolina Matylda Hannoverská (22. 7. 1751 Londýn – 10. 5. 1775 Celle), rodem britská princezna^[7]

• 5. Luisa (20. 1. 1750 Kodaň – 12. 1. 1831 Schleswig)^[8]

  ⚭ 1766 Karel Hesensko-Kasselský (19. 12. 1744 Kassel – 17. 8. 1836 Schleswig), polní maršál v dánské armádě, místodržitel Šlesvicka-Holštýnska od roku 1769 až do své smrti^[9]

Královna Luisa zemřela 19. prosince roku 1751 a král se již 8. července 1752 oženil podruhé, a to s Julianou Marií von Braunschweig-Wolfenbüttel (1729–1796). S druhou manželkou měl jediného syna:

• Frederik Dánský (11. 10. 1753 Kodaň – 7. 12. 1805 tamtéž), dědičný princ dánský a norský^[10]

  ⚭ 1774 Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (24. 8. 1758 Schwerin – 29. 11. 1794 Kodaň)^[11]

Kromě legitimních potomků měl Frederik dalších pět dětí se svojí milenkou Else Hansenovou (1720–1784)^[12]:

• 1. Friederika Margareta Hansen (1747–1802)^[13]
• 2. Friederika Katharina Hansen (1748–1822)^[14]
• 3. Anna Maria Hansen (1749–1812)^[15]
• 4. Sophia Charlotte Hansen (1750–1779)^[16]
• 5. Ulrich Fredrik Hansen (1751–1752)^[17]

Nástup na trůn a vláda

Frederik a Luisa se stali králi Dánska a Norska v roce 1746 po smrti Kristiána VI. Královna Luisa zemřela v roce 1751 a Frederik se již v příštím v roce 1752 znovu oženil, tentokrát s Juliánou Marií von Brunswick-Wolfenbüttel.

Moc Frederika jako krále byla omezená. Byl poznamenán svým alkoholismem, obklopil se však schopnými ministry, kteří byli v pozadí většiny jeho počinů, jako např. Adam Gottlob Moltke, J. H. E. Bernstorff a H. C. Schimmelmann. Ti zabránili zatažení Dánska do válek, běžných v Evropě té doby. Země si udržela neutralitu dokonce i v sedmileté válce (1756–1763) přes blízkost bojujících stran Švédska a Ruska. Přes svůj alkoholismus a svůj rozmařilý charakter se král těšil svých poddaných velké oblibě. Umění i věda měly příznivé podmínky, Frederik se zabýval jejich reformováním podle hesel osvícenství; založil Frederikovu nemocnici (Frederiks Hospital) a Královskou dánskou akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi – její oficiální otevření se konalo 31. března 1754, v den Frederikových 31. narozenin) v Kodani, rozvíjelo se divadlo, v době Kristiána VI. značně omezované, vzniklo Královské vzdělávací středisko (škola řemesel). Na památku třísetletého výročí nástupu rodu Oldenburků na dánský a norský trůn vyrostla v Kodani čtvrť Frederikstaden v centru s palácem Amalienborg; uprostřed nádvoří paláce byla v roce 1771 umístěna Frederikova jezdecká socha.

Obchod zažíval dobu rozvoje a expanze, vzniká průmysl. První industriální aktivitou velkého významu v Dánsku byly výroba střelného prachu a odlévání děl ve Frederiksværk. Avšak požadavek zemědělských reforem nebyl Moltkem vyslyšen a zemědělci tak na ekonomickém rozvoji nebyli účastni.

Proces zavádění osvícenských idejí pokračoval dál i po předčasné Frederikově smrti.

Smrt

Král zemřel předčasně necelé tři měsíce před svými 43. narozeninami po dvaceti letech vlády. Jeho poslední slova byla: „je pro mne velkou útěchou v mých posledních okamžicích, že jsem nikdy záměrně nikomu neublížil a že neulpěla jediná krůpěj krve na mých rukou.“

Frederik V. je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fryderyk V Oldenburg na polské Wikipedii a Federico V de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

• Galerie Frederik V. na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik V. na Wikimedia Commons
• Stručný životopis na stránkách The Peerage (anglicky)

Předchůdce: Kristián VI.

Dánský král 1746–1766

Nástupce: Kristián VII.

Předchůdce: Kristián VI.

Norský král 1746–1766

Nástupce: Kristián VII.

Předchůdce: Kristián VI.

Šlesvický vévoda 1746–1766

Nástupce: Kristián VII.

Předchůdce: Kristián VI. Karel Petr Ulrich Gottorpský

Holštýnský vévoda 1746–1766 s Karlem Petrem Ulrichem, do r. 1762 s Pavlem I. Romanovcem, od r. 1762

Nástupce: Kristián VII. Pavel I.

Předchůdce: Kristián VI.

Oldenburský hrabě Frederik III. 1746–1766

Nástupce: Kristián VII.