Fredrik Henrik af Chapman
| Fredrik Henrik af Chapman | |
|---|---|
 Portrét Chapmana v pracovním plášti s kapucí a s Královským řádem Vasova (autor Lorens Pasch mladší, 1778, olej na plátně) | |
| Narození | 9. září 1721 Göteborg |
| Úmrtí | 19. srpna 1808 (86 let) Karlskrona |
| Národnost | švédská |
| Děti | 2 |
| Příbuzní | Charles (Carl) Chapman (sourozenec) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | viceadmirál |
| Sloužil |  Švédsko |
| Složka |  Švédské námořnictvo |
| Vyznamenání | Řád Vasův |
 multimediální obsah na Commons | |
Fredrik Henrik af Chapman (9. září 1721 Göteborg – 18. srpna 1808 Karlskrona) byl švédský lodní stavitel, vědec a důstojník Švédského námořnictva. V letech 1782 až 1793 zastával funkci ředitele loděnice hlavní švédské námořní základny v Karlskroně. Chapman je uznáván jako první lodní stavitel, který použil při konstrukci plavidel vědecký přístup a je považován za prvního lodního architekta.
Chapman je autorem Architectura Navalis Mercatoria (1768) a několika dalších pojednání o lodním stavitelství. Jeho Tractat om Skepps-Byggeriet (~ Pojednání o lodním stavitelství), publikovaný 1775, je průkopnické dílo moderní lodní architektury. Byl prvním lodním stavitelem v severní Evropě, který při stavbě lodí využil prefabrikáty a v Karlskroně dokázal stavět lodě v sériích a v (tehdy) rekordním čase.
Poté, co se převratem ujal vlády král Gustav III, byl Chapman roku 1772 povýšen do šlechtického stavu a psal se „af Chapman“.
Mládí a počátky kariéry
Fredrik Henrik Chapman se narodil v Nya Varvet, v královské loděnici v Göteborgu, 9. září 1721. Jeho otec byl Thomas Chapman – anglický námořní důstojník, který se narodil roku 1679 v Yorkshire, roku 1715 se přestěhoval do Švédska a roku 1716 vstoupil do Švédského námořnictva. Fredrikovou matkou byla Susanna Colson, dcera londýnského loďaře Williama Colsona. Mladý Chapman projevil talent pro stavbu lodí, když nakreslil své první plány trupu podle kresby ostendské korzárské lodě, kterou mu dal vlámský loďař. Ve svých patnácti letech se roku 1736 Chapman vydal na moře a následující roky strávil prací v soukromých a státních loděnicích. Roku 1741, když pomáhal na stavbě španělské obchodní lodě, se mu podařilo vydělat dost peněz, aby mohl začít pracovat v Londýně jako lodní tesař v letech 1741 až 1744. Poté se vrátil do Göteborgu, kde spolu se švédským obchodníkem Baggem založil loděnici. Chapman a Bagge v ní postavili několik malých plavidel a poskytovali údržbu lodím Švédské Východoindické společnosti.[1]
Vzdělání
Galerie
Titulní strana Architectura Navalis Mercatoria (1768)
Souhrn typů plachetnic popsaných v Architectura Navalis Mercatoria
40. list Architectura Navalis Mercatoria – schémata trupů č. 11, 12 a 13
Titulní strana Tractat om Skepps-byggeriet (1775)
Skärva – af Chapmanova rezidence v Karlskroně (postavená 1785-86)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fredrik Henrik af Chapman na anglické Wikipedii a Fredrik Henrik af Chapman na švédské Wikipedii.
Literatura
- HARRIS, Daniel G. Fredrik Henrik af Chapman: The First Naval Architect and his Work. Stockholm: Literatim, 2001. ISBN 91-973075-2-1. (anglicky)
Související články
- La Grace – česká plachetnice postavená podle Chapmanových plánů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fredrik Henrik af Chapman na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: User: David Newton, Licence: CC BY-SA 3.0
Swedish war flag and naval ensign
↑Adoption: Dates back to the mid-1600s. Described in law on November 6, 1663. Current design: June 22, 1906
Sammanställning av fartygstyper av Fredrik Henric af Chapman som beskrivs i planschverket "Architectura Navalis Mercatoria", utgiven 1768.
Originalbeskrivning: "Visar utseendet av de flere slags Taklingar, som mäst brukas på Skepp och andre fartyg; hvaraf Fartygen gemenligen få Namn. 1. Fregat 2. Snaw 3. Kitz eller Hukare 4. Brigantin eller Brigg 5. Billender 6. Scooner 7. Hållensk fisk Hukare 8. Hartlooper Galleoth 9. Galleass 10. Kreyare 11. Hukare Jagt 12. Jagt 13. Chalk 14. Hoy, Engelsk 15. Engelsk Cutter 16. Tartane 17. Spehl Jagt 18. Fransk Skjeps-båt med latins segel 19. Svensk Skjeps-båtmed Jagtsegel 20. Engelsk Deal Cutter med 3:ne sprisegel 21. Slup med 2:ne Sprisegel 22. En Britonsk Fisk-båt 23. En skjeps-Julle med sprisegel och stagfock 24. En Stockholms Lots-båt Visar allahanda Fartygs åtskillige Taklings-sätt, och är större delen af dessa Taklingar sådane, som Caracterisera fartygen, och finnas upteknade i den tabell som åtföljer Boken. Distancen emellan de små Verticala Linierne, som på N:o 1 äro teknade med a och b, utmärka Fartygets bredd. Råerne suponeras vara så brassade, at de göra en angel af 60° med Fartygets Medellinia, hvaraf följer, at Råernes värkeliga längder äro dubbelt större än hvad de synas på Ritningarne, och äro alla dessa Takel-Ritningar efter en och samma Skala, hvilken finnes upritad på samma Plåt."
Första sidan till "Tractat om Skeppsbyggeriet" av F.H. Chapman, publicerat 1775.
Tafel 40 von Fredrik Henrik af Chapmans ARCHITECTURA NAVALIS MERCATORIA, 1768
Title page for Architectura Navalis Mercatoria, published 1768.
Chapman is wearing a Sami (Lappish) jacket and the knight cross of the Order of Sword.