Freinetovská škola

(c) Willi Heidelbach, CC BY 2.5

Freinetovská škola nebo Freinetova pedagogika je jeden z alternativních pedagogických směrů, založený na svobodném projevu dětí; při výuce se využívá volný text, volná kresba, meziškolní korespondence, studentské noviny a podobně.

Její zakladatelé, francouzský učitel a teoretik pracovních škol Célestin Freinet (1896–1966) a jeho manželka Élise vypracovali koncepci, podle které se třída má vybavit různými pomůckami a pracovními kouty, ve kterých se děti mohou individuálně nebo ve skupinách věnovat činnostem v oblasti přírodních věd, techniky, domácích prácí, umělecké tvorby či jazykové komunikace. Tyto školy jsou nejvíce rozšířeny ve Francii, Belgii a Nizozemsku.

Freinet používané techniky popsal v knize s názvem Les technologies Freinet de l'école moderne (Technologie Freinetovy moderní školy, 1964). Tato pedagogika je součástí hnutí New Education z roku 1899, jehož různé proudy se od roku 1921 rozvíjely prostřednictvím Mezinárodní ligy pro nové vzdělávání.

Charakteristiky

• Třída je mnohostranně rozčleněný pracovní prostor pro získávání zkušeností (pracovní ateliéry)
• Individuální týdenní pracovní plán žáka, který projednává žák na začátku týdne s učitelem
• Pracovní knihovna obsahuje informativní sešity, které podněcují k dalšímu bádání včetně audiovizuálních materiálů
• Kartotéka rozděluje základní učivo pomocí karet s testy a informacemi o úkolech a řešeních
• Akustické učební programy, zvláště pro jazykovou výuku
• Školní tiskárna s mnohostranným použitím, která slouží k rozvíjení manuálních a intelektových schopností žáků (tvorba školního časopisu)
• Nástěnka pro zveřejňování kritik, pochval, přání a pracovních výsledků žáků
• Děti se volně vyjadřují
• Rozvrh hodin je nutný, ale nemá pevné hranice
• Klade se důraz na individuální práci žáků
• Využívají se volné texty, které se čtou 1× týdně

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pédagogie Freinet na francouzské Wikipedii.