Frekvence

Frekvence
Obecné
Název, značkaFrekvence, f
Hlavní jednotka SIhertz
Značka hlavní jednotky SIHz
Definiční vztah
Dle transformace složekskalární
Zařazení v soustavě SIodvozená

Frekvence (též kmitočet)[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času.

Historie

Slovo frekvence pochází z latinského slova frequentia. Český pojem kmitočet roku 1875 zavedl Josef Durdík[2] pro počet kmitů vlny v čase.

Frekvence

  • Symbol veličiny: f [3] nebo (řecké písmeno )
  • Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s−1)
  • Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
  • Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)

Vztah k jiným veličinám

Mezi frekvencí a časovou periodou platí vztah

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

Frekvence a délka vlny

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce , jednotky [m; m/s, Hz], kde je rychlost šíření vlnění v prostředí, délka vlny a frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).[4]

Odkazy

Reference

  1. ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
  2. [1] „Slovo kmitočet nebylo zavedeno do literatury Strouhalem, nýbrž pochází od Jos. Durdíka, jenž ho užil dávno před tím v Rozpravách z oboru věd přírodních a ve Všeobecné estetice“
  3. NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16. 
  4. http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

Související články

Externí odkazy