French Open 2019 – čtyřhra juniorek
French Open 2019 | |
---|---|
Vítězky: | Chloe Becková Emma Navarrová |
Finalistky: | Alina Čarajevová Anastasija Tichonovová |
Výsledek: | 6–1, 6–2 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
French Open čtyřhra juniorek | |
2018 ◄◄ 2019 ►► 2020 | |
Grand Slam 2019 čtyřhra juniorek | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Čtyřhra juniorek na French Open 2019 probíhala v první polovině června 2019. Do deblové soutěže pařížského grandslamu hraného na antuce Stade Roland-Garros nastoupilo třicet dva párů. Obhájcem titulu byla americko-polská dvojice složená ze 17leté Američanky Caty McNallyové a 18leté Polky Igy Świątekové,[1] které do soutěže nezasáhly.
Premiérové grandslamové tituly získaly 17letá Američanka Chloe Becková a její 18letá krajanka Emma Navarrová, které ve finále hladce zdolaly čtvrtou nasazenou dvojici Rusek Alinu Čarajevovou a Anastasiji Tichonovovou po setech 6–1 a 6–2. Navázaly tak na předchozí účast v semifinále deblové juniorky US Open 2018 a finále Australian Open 2019.[2] Do juniorského žebříčku ITF si vítězky připsaly 270 bodů, poražené finalistky pak 180 bodů.
Nasazení párů
- Nacumi Kawagučiová / Diane Parryová (semifinále)
- Joanna Garlandová / Camila Osoriová (2. kolo, skreč)
- Elizabeth Mandliková / Alexa Noelová (1. kolo)
- Alina Charajevová / Anastasija Tichonovová (finále)
- Hurricane Tyra Blacková / Lea Maová (čtvrtfinále)
- Kamilla Bartoneová / Oxana Selechmetěvová (čtvrtfinále)
- Adrienn Nagyová / Pak So-hjon (semifinále)
- Mélodie Collardová / Leylah Fernandezová (2. kolo)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
1 | Nacumi Kawagučiová Diane Parryová | 3 | 6 | [9] | ||||||||
4 | Alina Čarajevová Anastasija Tichonovová | 6 | 1 | [11] | ||||||||
4 | Alina Čarajevová Anastasija Tichonovová | 1 | 2 | |||||||||
Chloe Becková Emma Navarrová | 6 | 6 | ||||||||||
Chloe Becková Emma Navarrová | 6 | 3 | [17] | |||||||||
7 | Adrienn Nagyová Pak So-hjon | 3 | 6 | [15] |
Horní polovina
Dolní polovina
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 French Open – Girls' Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Wojciech Michałowski. Roland Garros. Iga Świątek i Caty McNally mistrzyniami gry podwójnej juniorskiego French Open! [online]. Sport.pl, 2018-06-09 [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ MILANO, Sally. Navarro, Beck win French Open girls' doubles title [online]. USTA, 2019-06-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Juniorské French Open 2019 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2019-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-09.
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“