French Open 2022 – smíšená čtyřhra
French Open 2022 | |
---|---|
Vítězové: | Ena Šibaharaová Wesley Koolhof |
Finalisté: | Ulrikke Eikeriová Joran Vliegen |
Výsledek: | 7–6(7–5), 6–2 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
French Open smíšená čtyřhra | |
2021 ◄◄ 2022 ►► 2023 | |
Grand Slam 2022 smíšená čtyřhra | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Smíšená čtyřhra French Open 2022 probíhala na přelomu května a června 2022. Dějištěm se staly antukové dvorce areálu Stade Roland-Garros. Do smíšené soutěže pařížského tenisového grandslamu nastoupilo třicet dva dvojic, jímž se turnaj poprvé od předcovidového ročníku 2019 vrátil k tradičnímu počtu. Třetí, rozhodující sada měla formát supertiebreaku do 10 bodů. V gamech se nehrály výhody, ale po shodě následoval přímý bod uzavírající hru. Finále proběhlo na čtvrtek 2. června jako první závěrečný zápas ze všech soutěží.[1]
Obhájcem titulu byl americko-britský pár Desirae Krawczyková a Joe Salisbury,[2] jehož členové nestartovali společně. Salisbury do soutěže nezasáhl. Spoluhráčem Krawczykové se stal další Brit Neal Skupski. Ve čtvrtfinále však podlehli norsko-belgické dvojici Ulrikke Eikerová a Joran Vliegen.
Vítězem se stala japonsko-nizozemská dvojice a druzí nasazení Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof, která ve finále zdolala norsko-belgické duo Ulrikke Eikeriovou s Jorana Vliegena po dvousetovém průběhu 7–6(7–5) a 6–2. Oba šampioni získali první grandslamovou trofej nejen v mixu, ale celkově z jakýchkoliv soutěží. 25letá Šibaharaová vyhrála pařížskou smíšenou soutěž jako první japonský tenista od Riky Hirakiové v roce 1997.[3][4][5]
Ulrikke Eikeriová se stala vůbec první norskou tenistkou bez ohledu na pohlaví, která dokázala v otevřené éře na turnajích grandslamu postoupit do finále.[6] Navázala tak na jedinou norskou finalistku a šampionku grandslamu Mollu Bjurstedtovou z první třetiny 20. století.
Nasazené páry
- 1. Čang Šuaj / Nicolas Mahut (1. kolo)
- 2. Ena Šibaharaová / Wesley Koolhof (vítězové)
- 3. Gabriela Dabrowská / John Peers (semifinále)
- 4. Desirae Krawczyková / Neal Skupski (čtvrtfinále)
- 5. Andreja Klepačová / Rohan Bopanna (2. kolo)
- 6. Anna Danilinová / Andrej Golubjev (1. kolo)
- 7. Bernarda Peraová / Mate Pavić (1. kolo)
- 8. Giuliana Olmosová / Marcelo Arévalo (1. kolo)
- 2. Ena Šibaharaová / Wesley Koolhof (vítězové)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
Nicole Melichar-Martinezová Kevin Krawietz | 6 | 64 | [7] | |||||||||
Ulrikke Eikeriová Joran Vliegen | 1 | 77 | [10] | |||||||||
Ulrikke Eikeriová Joran Vliegen | 65 | 2 | ||||||||||
2 | Ena Šibaharaová Wesley Koolhof | 77 | 6 | |||||||||
3 | Gabriela Dabrowská John Peers | 3 | 4 | |||||||||
2 | Ena Šibaharaová Wesley Koolhof | 6 | 6 |
Horní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
1 | Š Čhang N Mahut | 4 | 6 | [8] | |||||||||||||||||||||
B Haddad Maia B Soares | 6 | 4 | [10] | B Haddad Maia B Soares | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
L Siegemund S González | 64 | 2 | S Mirza I Dodig | 4 | 3 | ||||||||||||||||||||
S Mirza I Dodig | 77 | 6 | B Haddad Maia B Soares | 4 | 77 | [10] | |||||||||||||||||||
WC | C Paquet B Paire | 3 | 3 | N Melichar-Martinez K Krawietz | 6 | 62 | [12] | ||||||||||||||||||
C-ch Čan B McLachlan | 6 | 6 | C-ch Čan B McLachlan | 4 | 5 | ||||||||||||||||||||
N Melichar-Martinez K Krawietz | 7 | 2 | [11] | N Melichar-Martinez K Krawietz | 6 | 7 | |||||||||||||||||||
8 | G Olmos M Arévalo | 5 | 6 | [9] | N Melichar-Martinez K Krawietz | 6 | 64 | [7] | |||||||||||||||||
4 | D Krawczyk N Skupski | 6 | 6 | U Eikeri J Vliegen | 1 | 77 | [10] | ||||||||||||||||||
Š Aojama H Nys | 3 | 1 | 4 | D Krawczyk N Skupski | 4 | 6 | [10] | ||||||||||||||||||
S Sanders S Gillé | 6 | 6 | S Sanders S Gillé | 6 | 3 | [8] | |||||||||||||||||||
N Dzalamidze A Bublik | 1 | 3 | 4 | D Krawczyk N Skupski | 6 | 64 | [8] | ||||||||||||||||||
E Routliffe A Behar | 4 | 2 | U Eikeri J Vliegen | 2 | 77 | [10] | |||||||||||||||||||
WC | C Burel H Gaston | 6 | 6 | WC | C Burel H Gaston | 4 | 3 | ||||||||||||||||||
U Eikeri J Vliegen | 4 | 6 | [10] | U Eikeri J Vliegen | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
6 | A Danilina A Golubjev | 6 | 3 | [5] |
Dolní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
5 | A Klepač R Bopanna | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||||
Alt | A Muhammad L Glasspool | 1 | 4 | 5 | A Klepač R Bopanna | 62 | 4 | ||||||||||||||||||
L Hradecká G Escobar | 6 | 6 | L Hradecká G Escobar | 77 | 6 | ||||||||||||||||||||
WC | E Lechemia R Ramanathan | 4 | 4 | L Hradecká G Escobar | 5 | 2 | |||||||||||||||||||
A Rosolska Ł Kubot | 6 | 7 | 3 | G Dabrowski J Peers | 7 | 6 | |||||||||||||||||||
WC | O Dodin E Couacaud | 4 | 5 | A Rosolska Ł Kubot | 1 | 4 | |||||||||||||||||||
WC | H Tan J Eysseric | 0 | 4 | 3 | G Dabrowski J Peers | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
3 | G Dabrowski J Peers | 6 | 6 | 3 | G Dabrowski J Peers | 3 | 4 | ||||||||||||||||||
7 | B Pera M Pavić | 6 | 1 | [4] | 2 | E Šibahara W Koolhof | 6 | 6 | |||||||||||||||||
L Kičenok R Matos | 0 | 6 | [10] | L Kičenok R Matos | 6 | 63 | [8] | ||||||||||||||||||
S Stosur M Ebden | 6 | 6 | S Stosur M Ebden | 2 | 77 | [10] | |||||||||||||||||||
WC | T Andrianjafitrimo F Martin | 3 | 2 | S Stosur M Ebden | 3 | 4 | |||||||||||||||||||
J Pegula A Krajicek | 66 | 2 | 2 | E Šibahara W Koolhof | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
D Schuurs M Middelkoop | 78 | 6 | D Schuurs M Middelkoop | 3 | 4 | ||||||||||||||||||||
A Guarachi J-J Rojer | 6 | 4 | [6] | 2 | E Šibahara W Koolhof | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
2 | E Šibahara W Koolhof | 3 | 6 | [10] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 French Open – Mixed doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ NGUYEN, Courtney. French Open 2022: Dates, draws, prize money and everything you need to know. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Krawczyková a Salisbury získali titul ve smíšené čtyřhře. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-06-10 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Šibaharaová s Koolhofem ovládli mix na French Open a mají první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Koolhof/Shibahara Top Vliegen/Eikeri For Roland Garros Mixed Doubles Title. ATP Tour [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Eikeri riding Norwegian vibes into mixed final - Roland-Garros - The 2022 Roland-Garros Tournament official site. www.rolandgarros.com [online]. 2022-06-01 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování