French Open 2022 – smíšená čtyřhra

French Open 2022
Vítězové:Japonsko Ena Šibaharaová
Nizozemsko Wesley Koolhof
Finalisté:Norsko Ulrikke Eikeriová
Belgie Joran Vliegen
Výsledek:7–6(7–5), 6–2
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
French Open
smíšená čtyřhra
2021 ◄◄  2022  ►► 2023
Grand Slam 2022
smíšená čtyřhra
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Smíšená čtyřhra French Open 2022 probíhala na přelomu května a června 2022. Dějištěm se staly antukové dvorce areálu Stade Roland-Garros. Do smíšené soutěže pařížského tenisového grandslamu nastoupilo třicet dva dvojic, jímž se turnaj poprvé od předcovidového ročníku 2019 vrátil k tradičnímu počtu. Třetí, rozhodující sada měla formát supertiebreaku do 10 bodů. V gamech se nehrály výhody, ale po shodě následoval přímý bod uzavírající hru. Finále proběhlo na čtvrtek 2. června jako první závěrečný zápas ze všech soutěží.[1]

Obhájcem titulu byl americko-britský pár Desirae Krawczyková a Joe Salisbury,[2] jehož členové nestartovali společně. Salisbury do soutěže nezasáhl. Spoluhráčem Krawczykové se stal další Brit Neal Skupski. Ve čtvrtfinále však podlehli norsko-belgické dvojici Ulrikke Eikerová a Joran Vliegen.

Vítězem se stala japonsko-nizozemská dvojice a druzí nasazení Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof, která ve finále zdolala norsko-belgické duo Ulrikke Eikeriovou s Jorana Vliegena po dvousetovém průběhu 7–6(7–5) a 6–2. Oba šampioni získali první grandslamovou trofej nejen v mixu, ale celkově z jakýchkoliv soutěží. 25letá Šibaharaová vyhrála pařížskou smíšenou soutěž jako první japonský tenista od Riky Hirakiové v roce 1997.[3][4][5]

Ulrikke Eikeriová se stala vůbec první norskou tenistkou bez ohledu na pohlaví, která dokázala v otevřené éře na turnajích grandslamu postoupit do finále.[6] Navázala tak na jedinou norskou finalistku a šampionku grandslamu Mollu Bjurstedtovou z první třetiny 20. století.

Nasazené páry

 1.  Čína Čang Šuaj / Francie Nicolas Mahut (1. kolo)
 2.  Japonsko Ena Šibaharaová / Nizozemsko Wesley Koolhof (vítězové)
 3.  Kanada Gabriela Dabrowská / Austrálie John Peers (semifinále)
 4.  USA Desirae Krawczyková / Spojené království Neal Skupski (čtvrtfinále)
 5.  Slovinsko Andreja Klepačová / Indie Rohan Bopanna (2. kolo)
 6.  Kazachstán Anna Danilinová / Kazachstán Andrej Golubjev (1. kolo)
 7.  USA Bernarda Peraová / Chorvatsko Mate Pavić (1. kolo)
 8.  Mexiko Giuliana Olmosová / Salvador Marcelo Arévalo (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  USA Nicole Melichar-Martinezová
 Německo Kevin Krawietz
664[7] 
 Norsko Ulrikke Eikeriová
 Belgie Joran Vliegen
177[10] 
   Norsko Ulrikke Eikeriová
 Belgie Joran Vliegen
652
 
 2 Japonsko Ena Šibaharaová
 Nizozemsko Wesley Koolhof
776
3 Kanada Gabriela Dabrowská
 Austrálie John Peers
34
2 Japonsko Ena Šibaharaová
 Nizozemsko Wesley Koolhof
66 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále

1 Čína Š Čhang
 Francie N Mahut
46[8] 
 Brazílie B Haddad Maia
 Brazílie B Soares
64[10]   Brazílie B Haddad Maia
 Brazílie B Soares
66 
 Německo L Siegemund
 Mexiko S González
642   Indie S Mirza
 Chorvatsko I Dodig
43 
 Indie S Mirza
 Chorvatsko I Dodig
776    Brazílie B Haddad Maia
 Brazílie B Soares
477[10] 
WC Francie C Paquet
 Francie B Paire
33    USA N Melichar-Martinez
 Německo K Krawietz
662[12] 
 Čínská Tchaj-pej C-ch Čan
 Japonsko B McLachlan
66   Čínská Tchaj-pej C-ch Čan
 Japonsko B McLachlan
45
 USA N Melichar-Martinez
 Německo K Krawietz
72[11]   USA N Melichar-Martinez
 Německo K Krawietz
67 
8 Mexiko G Olmos
 Salvador M Arévalo
56[9]     USA N Melichar-Martinez
 Německo K Krawietz
664[7]
4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
66    Norsko U Eikeri
 Belgie J Vliegen
177[10]
 Japonsko Š Aojama
 Monako H Nys
31  4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
46[10] 
 Austrálie S Sanders
 Belgie S Gillé
66   Austrálie S Sanders
 Belgie S Gillé
63[8] 
   N Dzalamidze
 Kazachstán A Bublik
13   4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
664[8]
 Nový Zéland E Routliffe
 Uruguay A Behar
42    Norsko U Eikeri
 Belgie J Vliegen
277[10] 
WC Francie C Burel
 Francie H Gaston
66  WC Francie C Burel
 Francie H Gaston
43
 Norsko U Eikeri
 Belgie J Vliegen
46[10]   Norsko U Eikeri
 Belgie J Vliegen
66 
6 Kazachstán A Danilina
 Kazachstán A Golubjev
63[5] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále

5 Slovinsko A Klepač
 Indie R Bopanna
66 
Alt USA A Muhammad
 Spojené království L Glasspool
14  5 Slovinsko A Klepač
 Indie R Bopanna
624 
 Česko L Hradecká
 Ekvádor G Escobar
66   Česko L Hradecká
 Ekvádor G Escobar
776 
WC Francie E Lechemia
 Indie R Ramanathan
44    Česko L Hradecká
 Ekvádor G Escobar
52 
 Polsko A Rosolska
 Polsko Ł Kubot
67   3 Kanada G Dabrowski
 Austrálie J Peers
76 
WC Francie O Dodin
 Francie E Couacaud
45   Polsko A Rosolska
 Polsko Ł Kubot
14
WC Francie H Tan
 Francie J Eysseric
04  3 Kanada G Dabrowski
 Austrálie J Peers
66 
3 Kanada G Dabrowski
 Austrálie J Peers
66   3 Kanada G Dabrowski
 Austrálie J Peers
34
7 USA B Pera
 Chorvatsko M Pavić
61[4]   2 Japonsko E Šibahara
 Nizozemsko W Koolhof
66
 Ukrajina L Kičenok
 Brazílie R Matos
06[10]   Ukrajina L Kičenok
 Brazílie R Matos
663[8] 
 Austrálie S Stosur
 Austrálie M Ebden
66   Austrálie S Stosur
 Austrálie M Ebden
277[10] 
WC Francie T Andrianjafitrimo
 Francie F Martin
32    Austrálie S Stosur
 Austrálie M Ebden
34
 USA J Pegula
 USA A Krajicek
662   2 Japonsko E Šibahara
 Nizozemsko W Koolhof
66 
 Nizozemsko D Schuurs
 Nizozemsko M Middelkoop
786   Nizozemsko D Schuurs
 Nizozemsko M Middelkoop
34
 Chile A Guarachi
 Nizozemsko J-J Rojer
64[6]  2 Japonsko E Šibahara
 Nizozemsko W Koolhof
66 
2 Japonsko E Šibahara
 Nizozemsko W Koolhof
36[10] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 French Open – Mixed doubles na anglické Wikipedii.

  1. NGUYEN, Courtney. French Open 2022: Dates, draws, prize money and everything you need to know. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. 
  2. Krawczyková a Salisbury získali titul ve smíšené čtyřhře. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-06-10 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. 
  3. JIRÁSEK, Ondřej. Šibaharaová s Koolhofem ovládli mix na French Open a mají první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  4. Koolhof/Shibahara Top Vliegen/Eikeri For Roland Garros Mixed Doubles Title. ATP Tour [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  5. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  6. Eikeri riding Norwegian vibes into mixed final - Roland-Garros - The 2022 Roland-Garros Tournament official site. www.rolandgarros.com [online]. 2022-06-01 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování