French Open 2024 – smíšená čtyřhra

French Open 2024
Vítězové:Německo Laura Siegemundová
Francie Édouard Roger-Vasselin
Finalisté:USA Desirae Krawczyková
Spojené království Neal Skupski
Výsledek:6–4, 7–5
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
French Open
smíšená čtyřhra
2023 ◄◄  2024  ►► 2025
Grand Slam 2024
smíšená čtyřhra
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Smíšená čtyřhra French Open 2024 probíhala na přelomu května a června 2024. Do smíšené soutěže pařížského tenisového grandslamu, hraného na antuce Stade Roland-Garros, nastoupilo třicet dva dvojic.[1] Obhájce titulu, Japonku Miju Katovou s Němcem Timem Pützem,[2] ve čtvrtfinále vyřadili Eikeriová s Gonzálezem.

Rovněž jako v mužské čtyřhře usiloval Mate Pavić o zkompletování kariérního grandslamu ve smíšené soutěži, vítězství na všech čtyřech grandslamových turnajích. Před druhým kolem se spoluhráčkou Ljudmylou Kičenokovou ze soutěže odstoupili.

Vítězem se stala druhá nasazená, německo-francouzská dvojice Laura Siegemundová a Édouard Roger-Vasselin, která ve finále zdolala americko-britský pár Desirae Krawczyková a Neal Skupski za 1:42 hodiny po dvousetovém průběhu 6–4 a 7–5. Jednalo se o jejich první společnou účast v mixu. 36letá Siegemundová získala třetí grandslamovou trofej a druhou ve smíšené čtyřhře, když navázala na triumfy ze smíšené čtyřhry na US Open 2016 a ženské čtyřhry na US Open 2020. Pro 40letého Rogera-Vasselina to bylo první mixové vítězství a celkově druhé v kariéře, když navázal na deset let starý deblový triumf právě z pařížského majoru. Stal se tak prvním mužským vítězem této soutěže z Francie od Fabrice Santora v roce 2005. Pár se přitom podle slov Siegemundové do soutěže přihlásil jen dvě hodiny před uzavřením přihlášek, když Němka původně neplánovala v Paříži odehrát všechny tři soutěže.[3][4]

Krawczyková a Skupski odehráli čtvrté společné grandslamové finále a druhé v probíhající sezóně, když stejně jako v Melbourne odešli poraženi. Předtím společně vyhráli finále Wimbledonu 2021 a 2022.

Nasazené páry

 1.  Austrálie Ellen Perezová / Austrálie Matthew Ebden (čtvrtfinále)
 2.  Německo Laura Siegemundová / Francie Édouard Roger-Vasselin (vítězové)
 3.  Nizozemsko Demi Schuursová / Nizozemsko Wesley Koolhof (odstoupili)
 4.  USA Desirae Krawczyková / Spojené království Neal Skupski (finále)
 5.    Věra Zvonarevová / Belgie Sander Gillé (1. kolo)
 6.  Nový Zéland Erin Routliffeová / Nový Zéland Michael Venus (čtvrtfinále)
 7.  Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Polsko Jan Zieliński (semifinále)
 8.  USA Bethanie Matteková-Sandsová / USA Austin Krajicek (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
7 Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Polsko Jan Zieliński
177[4] 
4 USA Desirae Krawczyková
 Spojené království Neal Skupski
662[10] 
 4 USA Desirae Krawczyková
 Spojené království Neal Skupski
45
 
 2 Německo Laura Siegemundová
 Francie Édouard Roger-Vasselin
67
  Norsko Ulrikke Eikeriová
 Argentina Máximo González
772[7]
2 Německo Laura Siegemundová
 Francie Édouard Roger-Vasselin
626[10] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále

1 Austrálie E Perez
 Austrálie M Ebden
66 
WC Francie T Andrianjafitrimo
 Francie U Humbert
24  1 Austrálie E Perez
 Austrálie M Ebden
w/o 
 Ukrajina L Kičenok
 Chorvatsko M Pavić
65[10]   Ukrajina L Kičenok
 Chorvatsko M Pavić
 
 Španělsko C Bucșa
 Argentina A Molteni
47[8]   1 Austrálie E Perez
 Austrálie M Ebden
34 
   V Kudermetova
 Indie R Bopanna
22   7 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Polsko J Zieliński
66 
   L Samsonova
 Itálie A Vavassori
66     L Samsonova
 Itálie A Vavassori
03
 Česko K Siniaková
 Česko T Macháč
263  7 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Polsko J Zieliński
66 
7 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Polsko J Zieliński
677   7 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Polsko J Zieliński
177[4]
4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
76   4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
662[10]
Alt Japonsko Š Aojama
 Ekvádor G Escobar
51  4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
65[10] 
WC Francie F Ferro
 Francie P-H Herbert
24   Spojené království H Watson
 Spojené království J Salisbury
17[7] 
 Spojené království H Watson
 Spojené království J Salisbury
66   4 USA D Krawczyk
 Spojené království N Skupski
786
WC Francie C Paquet
 Francie G Barrère
36[3]   PR Čína Š Čang
 Salvador M Arévalo
664 
Alt USA A Muhammad
 Uruguay A Behar
63[10]   Alt USA A Muhammad
 Uruguay A Behar
65[8]
PR Čína Š Čang
 Salvador M Arévalo
666[10]  PR Čína Š Čang
 Salvador M Arévalo
47[10] 
8 USA B Mattek-Sands
 USA A Krajicek
478[6] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále

5   V Zvonareva
 Belgie S Gillé
14 
 USA N Melichar-Martinez
 Austrálie J Peers
66   USA N Melichar-Martinez
 Austrálie J Peers
6363 
WC Francie E Lechemia
 Francie A Olivetti
44   Japonsko M Kato
 Německo T Pütz
7777 
 Japonsko M Kato
 Německo T Pütz
66    Japonsko M Kato
 Německo T Pütz
65[8] 
 Česko B Krejčíková
 Belgie J Vliegen
64[10]    Norsko U Eikeri
 Argentina M González
17[10] 
 Chorvatsko D Vekić
 Chorvatsko I Dodig
46[2]   Česko B Krejčíková
 Belgie J Vliegen
 Norsko U Eikeri
 Argentina M González
71[10]   Norsko U Eikeri
 Argentina M González
w/o 
Alt Indonésie A Sutjiadi
 USA J Withrow
56[7]     Norsko U Eikeri
 Argentina M González
772[7]
6 Nový Zéland E Routliffe
 Nový Zéland M Venus
66   2 Německo L Siegemund
 Francie É Roger-Vasselin
626[10]
 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Monako H Nys
43  6 Nový Zéland E Routliffe
 Nový Zéland M Venus
66 
WC Francie D Parry
 Francie H Mayot
35  WC Francie C Burel
 Francie H Gaston
42 
WC Francie C Burel
 Francie H Gaston
67   6 Nový Zéland E Routliffe
 Nový Zéland M Venus
64[7]
 Japonsko E Šibahara
 USA N Lammons
w/o   2 Německo L Siegemund
 Francie É Roger-Vasselin
46[10] 
WC Španělsko P Badosa
 Řecko S Tsitsipas
   Japonsko E Šibahara
 USA N Lammons
65[6]
WC Francie A Cornet
 Francie N Mahut
13  2 Německo L Siegemund
 Francie É Roger-Vasselin
37[10] 
2 Německo L Siegemund
 Francie É Roger-Vasselin
66 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 French Open – Mixed doubles na anglické Wikipedii.

  1. Badosa & Tsitsipas headline ATP-WTA couples in Roland Garros mixed doubles draw. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Miyu Kato, Tim Puetz win mixed doubles title at Roland Garros. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-08 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Edouard Roger-Vasselin/Laura Siegemund win Roland Garros Mixed Doubles. ATP Tour [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  4. Siegemundová s Rogerem-Vasselinem ovládli mix na French Open, Němka ve smíšené čtyřhře uspěla podruhé. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia