Freudenstein

Freudenstein
Severní věž
Účel stavby
kontrola a ochrana dolů
Základní informace
Sloh	gotický
Architekt	Jan Münnich
Výstavba	1516–1517
Zánik	1639
Stavebník	Štěpán Šlik
Další majitelé	Šlikové, král
Poloha
Adresa	Ostroh nad Jáchymovem, Jáchymov, Česko Česko
Ulice	Hradiště
Souřadnice	50°22′9,48″ s. š., 12°54′40,68″ v. d.
Freudenstein
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30170/4-858 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Freudenstein (též Šlikův hrádek) je zřícenina hradu u Jáchymova v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi jeden kilometr západně od města na Zámeckém vršku v nadmořské výšce 810 metrů. Dochovaly se z něj stavby dvou nárožních věží s menší částí obvodové hradby. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hrad založil Štěpán Šlik, který od roku 1519 v Jáchymově zahájil ražbu vlastních mincí. Byl postaven podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem k ochraně stříbrných dolů v letech 1516–1517.^[2] S velkou pravděpodobností se tak jedná o nejmladší hrad na území České republiky. Je to také nejvýše položený hrad v Severozápadních Čechách.

Roku 1525 se pod vlivem selské války v Sasku a Durynsku radikalizovali horníci, kteří nejprve vypálili radnici a poté úspěšně zaútočili i na hrad,^[3] který rovněž vypálili. Hrad byl po nastolení pořádku obnoven a sloužil jako sídlo horních hejtmanů a příležitostně i Šliků. Po vytlačení Šliků hrad sloužil od roku 1545 jako sídlo královských horních hejtmanů. Jedním z nich byl v letech 1548–1558 královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Hrad přestal být udržován, a jeho stav proto roku 1548 hodnotila komise královské komory.

Během druhého stavovského povstání zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Petra Arnošta z Mansfeldu. V roce 1634 se hradu i města zmocnili Švédové. Během války přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou až byl roku 1639 byl při obléhání švédskou armádou pod velením generála Banéra poškozen dělostřelbou, a dokonce vyhořel. Po podepsání vestfálského míru odcházející Švédové hrad zbořili, aby nemohl sloužit jako možný opěrný bod při dalších případných vojenských akcích.

Stavební podoba

Stavba vycházela z jednoduché pevnostní architektury 16. století. Na obdélníku 50 × 65 metrů vyrostly obytné a hospodářské budovy. V jihozápadním a severovýchodním rohu nádvoří stály válcové věže. Síla zdiva věží byla 1,7 metru a průměr osm metrů, síla hradeb pak byla 1–1,5 metru. Brána se nacházela v západní hradbě.

Už v šestnáctém století byly podle dobových vyobrazení hradní věže různě vysoké. Menší jihozápadní věž sloužila čistě obranným účelům a měla kuželovitou střechu. Do stavby silnice byly na této věži patrné zbytky polokruhové dělové bašty. V devatenáctém století sloužila jako skladiště střelného prachu. Druhá věž byla obytná a měla složitější zakončení s vyloženým ochozem na krakorcích a prohnutou kuželovitou střechu zakončenou lucernou. V devatenáctém století byla upravena na obydlí městského hlásného, který zvoněním a lucernou signalizoval začátek a konec pracovní doby horníků. Poslední úplná rekonstrukce věže proběhla v roce 1973 poté, co věž po úderu blesku 14. června 1964 vyhořela.^[3]

Do poloviny dvacátého století stál na hradě statek. Z hradu stojí jen obě věže s nepatrnou částí obvodové hradby a vedle jihozápadní věže lze rozeznat část hradního příkopu. V padesátých letech dvacátého století byla postavena silnice přímo středem hradního areálu. Do té doby byl do areálu zakázán vstup, protože klenby sklepů se začínaly propadat. Dochované je sklepení hluboké 8 m pod hlavní věží a předpokládá se, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno uzavřeno betonovou podlahou. Budova, která v posledních letech vyrostla u jihozápadní věže, je novostavbou bez jakékoliv spojitosti s původním vzhledem hradu. V sousedství jihozápadní věže jsou odkryté základy bašty a hradební zdi.

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Freudenstein, s. 23–25. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Freudenstein na Wikimedia Commons
• Freudenstein na Hrady.cz