Fridrich František IV. Meklenburský
Fridrich František IV. | |
---|---|
velkovévoda meklenbursko-zvěřínský | |
Fridrich František IV. | |
Doba vlády | 10. duben 1897 – 14. listopad 1918 |
Narození | 9. duben 1882 Palermo, Italské království |
Úmrtí | 17. listopadu 1945 (63 let) Flensburg, Německo |
Předchůdce | Fridrich František III. |
Nástupce | Fridrich František |
Manželka | Alexandra Hannoverská |
Potomci | Fridrich František Kristián Ludvík Olga Thyra Anastázie |
Dynastie | Meklenburští (linie zvěřínská) |
Otec | Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský |
Matka | Anastázie Michailovna Romanovová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich František IV. Meklenbursko-Zvěřínský, německy Friedrich Franz IV. von Mecklenburg-Schwerin (9. dubna 1882, Palermo – 17. listopadu 1945, Flensburg), byl v letech 1897 až 1918 meklenbursko-zvěřínský velkovévoda a od února 1918 do konce vlády (kdy abdikoval) byl také regentem Meklenburska-Střelicka. Poté byl až do své smrti titulárním velkovévodou meklenbursko-zvěřínským. Od roku 1897 až do své smrti byl také hlavou dynastie Meklenburských.
Původ
Fridrich František se narodil 9. dubna 1882 v Palermu meklenbursko-zvěřínskému dědičnému velkovévodovi Fridrichu Františkovi III. a jeho ženě velkokněžně Anastázii Michailovně Romanovové.
Vláda
Fridrich František IV. se stal velkovévodou 10. dubna 1897, kdy zemřel jeho otec, velkovévoda Fridrich František III. Jelikož mu ale v té době bylo pouze 15 let, vládl do roku 1901 jako regent jeho strýc Jan Albrecht, který byl regentem Brunšvicka v letech 1907 až 1913.
Velkovévoda Fridrich František IV. poté 14. listopadu 1918 abdikoval v Meklenbursku-Zvěřínsku a tím i skončilo jeho regentství v Meklenbursku-Střelicku.
Fridrich František IV. zemřel 17. listopad 1945 ve věku 63 let ve Flensburgu. Hlavou dynastie a titulárním velkovévodou se stal jeho nejstarší syn Fridrich František. Když i on zemřel v roce 2001, vymřela zvěřínská linie meklenburského rodu v mužské linii.
Regentem Meklenburska-Střelicka
23. února 1918 spáchal jeho příbuzný meklenbursko-střelický velkovévoda Adolf Fridrich VI. v Neustrelitzu sebevraždu, díky čemuž nastala v Meklenbursku-Střelicku následnická krize, jelikož jediný právoplatný následník vévoda Karel Michael, který byl následníkem od roku 1914, žil trvale v Rusku (a sloužil v ruské armádě), které válčilo s Německem, a roku 1914 se rozhodl vzdát práva na trůn. Stejné stanovisko zaujal Karl Michael i v roce 1918 a odmítl opustit Rusko. Meklenbursko-Střelický trůn by tak zřejmě připadl druhorozenému synovi Fridricha Františka IV., Kristiánovi Ludvíkovi. Ovšem než k tomu mohlo dojít, Německo prohrálo válku a všechny německé monarchie padly.
Rodina
V roce 1904 si v Gmundenu vzal za ženu princeznu Alexandru Hannoverskou (1882–1963), pár měl 5 potomků:
- 1. Fridrich František (22. 4. 1910 Schwerin – 31. 7. 2001 Hamburk), dědičný meklenbursko-zvěřínský velkovévoda, od roku 1931 člen SS (Hauptsturmführer), v květnu 1943 zbaven následnictví a nároku na rodinný majetek
- ⚭ 1941 Karin Elisabeth von Schaper (31. 1. 1920 Vratislav – 26. 1. 2012 Glücksburg), rozvedli se v roce 1967 a roku 1977 se znovu vzali
- 2. Kristián Ludvík (29. 9. 1912 Ludwigslust – 18. 7. 1996 Gut Hemmelmark)
- ⚭ 1954 Barbora Pruská (2. 8. 1920 – 31. 5.1994)
- 3. Olga (27. 2. 1916 Schwerin – 4. 2. 1917 tamtéž)
- 4. Thyra (18. 6. 1919 – 27. 9. 1981 Flensburg), svobodná a bezdětná
- 5. Anastázie (11. 11. 1923 Gelbensande – 25. 1. 1979 Hamburk)
- ⚭ 1941 Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (14. 5. 1913 Gotha – 31. 5. 1989 Glücksburg)
Vývod z předků
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Jelena Pavlovna Ruská | ||||||||||||
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Fridrich Vilém III. | ||||||||||||
Alexandra Pruská | ||||||||||||
Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Jindřich IX. Reuss-Köstritz | ||||||||||||
Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz | ||||||||||||
Amálie von Wartensleben und Flodroff | ||||||||||||
Augusta Reuss Köstritz | ||||||||||||
Fridrich Kristian von Geuder genannt Rabensteiner | ||||||||||||
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode | ||||||||||||
Johana von Bredow | ||||||||||||
Fridrich František IV. Meklenburský | ||||||||||||
Pavel I. Ruský | ||||||||||||
Mikuláš I. Pavlovič | ||||||||||||
Žofie Dorota Württemberská | ||||||||||||
Michail Nikolajevič Ruský | ||||||||||||
Fridrich Vilém III. | ||||||||||||
Šarlota Pruská | ||||||||||||
Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Anastázie Michailovna Ruská | ||||||||||||
Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Leopold I. Bádenský | ||||||||||||
Luisa Karolína Geyer z Geyersbergu | ||||||||||||
Cecilie Bádenská | ||||||||||||
Gustav IV. Adolf | ||||||||||||
Žofie Vilemína Švédská | ||||||||||||
Frederika Dorotea Bádenská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Francis IV, Grand Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich František IV. Meklenburský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Fridrich František III. | Meklenbursko-Zvěřínský velkovévoda 1897–1918 | Nástupce: - |
Předchůdce: Fridrich František III. | Hlava dynastie 1897–1945 | Nástupce: Fridrich František |
Předchůdce: Adolf Fridrich VI. (velkovévoda) | regent Mekleburska-Střelicka 1918 | Nástupce: - |
Média použitá na této stránce
Flag of the Grand Duchies of Mecklenburg-Strelitz and Mecklenburg-Schwerin; Ratio (2:3)