Fridrich I. Švábský
| Fridrich I. Švábský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1050 |
| Úmrtí | 4. června 1105 (ve věku 54–55 let) |
| Místo pohřbení | Klášter Lorch |
| Povolání | politik |
| Choť | Anežka z Waiblingenu[1][2] |
| Děti | Fridrich II. Švábský[1] Konrád III. Štaufský[1] Richilda Štaufská Judita Štaufská Berta z Bollu Luitgarde von Swabia[3] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Friedrich von Büren a Hildegard von Egisheim |
| Rod | Štaufové |
| Příbuzní | Manegold der Ältere a Otto von Büren (sourozenci) Fridrich I. Barbarossa[1], Konrád Štaufský[1], Judita Štaufská, Judith of Hohenstaufen a Luitgard van Schwaben (vnoučata) |
| Funkce | panovník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridrich I. Švábský (okolo 1050 – 1105) byl prvním švábským vévodou, stavebníkem hradu Hohenštauf, od nějž Štaufové získali své rodové jméno a fundátorem benediktinského kláštera Lorch.
Život
Fridrich byl synem Fridricha z Bürenu a Hildegardy ze Schlettstadtu. Jako věrný straník a nejzdatnější ze všech mužů císaře Jindřicha IV. byl o Velikonocích 1079 povýšen na švábského vévodu. Zřejmě v tu dobu byl také v Řezně zasnouben či oženěn s císařovou dcerou Anežkou, která byla v tu dobu ještě nedospělým děvčátkem.[4]
Novopečený vévoda získal roku 1092 soupeře v podobě Bertolda ze Zähringenu, který se taktéž ucházel o vévodství švábské. Postupem doby se Fridrichovi podařilo se Zähringeny a Welfy o sféru vlivu ve Švábsku podělit. Své síly namířil především na severní část Švábska, kde se mu podařilo získat fojtská práva nad říšskými statky ve Weissenburgu a nad biskupstvím ve Špýru. Zadařilo se mu rozšířit rodový majetek i v Alsasku.[5] Zemřel roku 1105 a byl pohřben v rodovém klášteře Lorch, který založil o tři roky dříve.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha: Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. Kapitola Dcery dědičky pro císaře: Sňatková politika Štaufů, s. 36–37. Dále jen Království jako věno.
- ↑ OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 27–28. Dále jen Fridrich Barbarossa.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich I. Švábský na Wikimedia Commons - (anglicky) www.fmg.ac
| Předchůdce: Rudolf |  | Švábský vévoda 1079–1105 | | Nástupce: Fridrich II. |
Média použitá na této stránce
Deckfarbenmalerei mit einer Darstellung Herzogs Friedrich I. von Schwaben aus der S. 7 der „Rauchbeinchronik“, einer um 1600 entstandenen Chronik der Stadt Schwäbisch Gmünd. (Siehe Klaus Graf: Gmünder Chroniken im 16. Jahrhundert. Texte und Untersuchungen zur Geschichtsschreibung der Reichsstadt Schwäbisch Gmünd, Schwäbisch Gmünd 1984, S. 235f.)