Fridrich I. Saský

Fridrich I. Saský
Narození	11. dubna 1370 Drážďany
Úmrtí	4. ledna 1428 (ve věku 57 let) Altenburg
Místo pohřbení	Katedrála svatých Jana a Donáta v Míšni
Povolání	aristokrat
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	Kateřina Brunšvicko-Lüneburská (1402–1428)[1]
Děti	Fridrich II. Saský Anna Saská Vilém III. Saský Kateřina Saská Jindřich Saský Zikmund Saský
Rodiče	Fridrich III. Míšeňský a Kateřina z Hennebergu
Rod	Wettinové
Příbuzní	Vilém II. Braniborský a Jiří Míšeňský (sourozenci) Markéta Habsburská (snacha) Amálie Saská, Anna Saská, Arnošt Saský, Albrecht III. Saský, Hedvika Saská, Markéta Saská[2], Jindřich Saský[2], Fridrich Saský[2] a Alexandr Saský[2] (vnoučata)
Funkce	saský kurfiřt (1423–1428)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich I., zvaný Svárlivý (německy Friedrich der Streitbare; 11. dubna 1370 Drážďany – 4. ledna 1428 Altenburg) z rodu Wettinů byl od roku 1407 markrabě míšeňský (jako Fridrich IV.) a od roku 1423 až do své smrti saský kurfiřt (jako Fridrich I.).

Byl nejstarším synem Fridricha III. Míšeňského a Kateřiny z Hennebergu. Po smrti svého strýce Viléma I. Míšeňského v roce 1407, byl jmenován míšeňským markrabětem spolu se svým bratrem Vilémem II. a bratrancem Fridrichem IV. Durynským (synem Balthasara Durynského), dokud jejich území nebyly rozděleny v letech 1410 a 1415.

Ve válce mezi německými městy v roce 1388 pomáhal Fridrichu V. Braniborskému, purkrabímu v Norimberku, a v roce 1391 stál na straně Řádu německých rytířů proti Vladislavu II. Jagellonskému. V boji o německý trůn podporoval Ruperta III., kurfiřta falckého proti králi Václavu IV., pravděpodobně proto, že Václav odmítl splnit slib provdat za něj svou sestru Annu.

Po vydání kutnohorského dekretu Václavem IV. v roce 1409 založil Fridrich a jeho bratr pro německé studenty, kteří opustili pražskou univerzitu, univerzitu v Lipsku.

Po smrti bratra Viléma, se Fridrich stal vládcem nad všemi zeměmi Wettinů kromě Durynska.

Ohrožení Německa husity přimělo Fridricha, aby se spojil s císařem Zikmundem a stal se jedním z hlavních protihusitských panovníků. Za vítězství v bitvě u Mostu v roce 1421 byl Fridrichovi udělen titul vévody a kurfiřta. Fridrich utratil velké množství peněz za nové pozemky, které získal od Zikmunda do zástavy v Čechách a jinde. Po smrti kurfiřta Albrechta III. Sasko-Wittemberského převedl 6. ledna 1423 Zikmund kurfiřtský titul na vévodu saského, investitura proběhla v Budíně 1. srpna 1425. Podnícen k obnovenému úsilí zasáhnout proti úspěšným husitům, vytáhl Fridrich do Čech, ale jeho vojsko bylo 16. srpna 1426 v bitvě u Ústí téměř zničeno.

Zemřel v roce 1428 v Altenburgu. Byl pohřben jako první Wettin v knížecí kapli v míšeňské katedrále.

Fridrich I. se oženil s Kateřinou Brunšvicko-Lüneburskou († 1442), dcerou Jindřicha Mírného dne 7. února 1402 a měl 7 dětí:

• Kateřina Saská, zemřela mladá
• Fridrich II. Saský (22. srpna 1412 – 7. září 1464), saský kurfiřt, durynský lankrabě, ⚭ 1431 Markéta Habsburská (1416–1486)
• Zikmund Saský (3. března 1416 – 24. prosince 1471), biskup ve Würzburgu
• Anna Saská (5. června 1420 – 17. září 1462), ⚭ 1436 Ludvík I. Hesenský (6. února 1402 – 17. ledna 1458), lankrabě hesenský
• Kateřina Saská (1421 – 23. srpna 1476), ⚭ 1441 Fridrich II. Braniborský (19. listopadu 1413 – 10. února 1471), braniborský kurfiřt
• Jindřich Saský (21. května 1422 – 22. července 1435)
• Vilém III. Durynský (30. dubna 1425 – 17. září 1482), saský vévoda, míšeňský markrabě, durynský lankrabě, ⚭ 1446 Anna Habsburská (12. dubna 1432 – 14. listopadu 1462)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich I. Saský na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick I, Elector of Saxony na anglické Wikipedii.