Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
holštýnsko-gottorpský vévoda
Doba vlády	31. března 1616 – 10. srpna 1659
Narození	22. prosince 1597 Schleswig
Úmrtí	10. srpna 1659 Tönning
Manželka	Marie Alžběta Saská
Potomci	Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský Marie Alžběta Holštýnsko-Gottorpská Fridrich Holštýnsko-Gottorpský Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská Adolf August Holštýnsko-Gottorpský Jan Jiří Holštýnsko-Gottorpský Anna Dorotea Holštýnsko-Gottorpský Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský Gustav Ulrich Holštýnsko-Gottorpský Kristýna Sabina Holštýnsko-Gottorpská August Fridrich Holštýnsko-Gottorpský Adolf Holštýnsko-Gottorpský Alžběta Žofie Holštýnsko-Gottorpská Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
Rod	Oldenburkové
Otec	Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Matka	Augusta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský 22. prosince 1597, Schleswig – 10. srpna 1659, Tönning) byl holštýnsko-gottorpským vévodou.

Život

Fridrich se narodil jako nejstarší syn vévody Jana Adolfa Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky Augusty Dánské, dcery krále Frederika II. Dánského.

Fridrich měl ambiciózní plány týkající se rozvoje námořního obchodu. Za tímto účelem v roce 1621 založil, po vzoru města Glückstadt založeného v roce 1617 Kristiánem IV. Dánským, přístavní město Friedrichstadt. Dále se pokoušel najít obchodní cestu do Ruska a Persie, která by nevedla kolem Afriky. Z toho důvodu vyslal 6. listopadu 1633 expedici z Hamburku do Moskvy, vedenou obchodním agentem Ottou Brüggemannem, vévodským rádcem Filipem Crusiusem a Adamem Oleariusem jako sekretářem. Ačkoli se jim nepodařilo uzavřít obchodní dohodu s carem Michailem I., ihned po návratu delegace do Gottorpu 6. dubna 1635 zahájil Fridrich přípravu další expedice. V roce 1636 vyslal delegaci do Persie a v roce 1639 poslal šáh Safí I. delegaci zpět s dary pro vévodu.

Fridrichovi připal těžký úkol vést zemi během Třicetileté války. Zkoušel politiku neutrality, což v praxi znamenalo odmítnutí unie s Dánskem a příklon ke Švédsku. V roce 1654 hostil královnu Kristinu Švédskou, která v červnu téhož roku abdikovala. Ta svému nástupci doporučila dvě z vévodových dcer za nevěsty. A tak se král Karel X. Gustav 24. října roku 1654 oženil s Fridrichovou dcerou Hedvikou Eleonorou. Jelikož švédský pokus stát se Velmocí nakonec selhal, vedla Fridrichova pro-švédská politika k oslabení holštýnsko-gottorpské dynastie.

Jako mecenáš umění a kultury byl Fridrich úspěšnější. 3. září 1642 založil společně s knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským literární společnost Die Fruchtbringende Gesellschaft. Kromě toho přispěl k vytvoření gottorfského globu. Malíř Jürgen Ovens pracoval více než 30 let pro něj a jeho nástupce Kristiána Albrechta.

Vévoda Fridrich zemřel 10. srpna 1659 v Tönningu ve věku 61 let.

Manželství a potomci

21. února 1630 se dvaatřicetiletý vévoda v Drážďanech oženil s o třináct let mladší princeznou Marií Alžbětou, dcerou saského kurfiřta Jana Jiřího I. a jeho druhé manželky Magdaleny Sibylly Pruské. Za dvacet devět let manželství se jim narodilo šestnáct dětí:

• 1. Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská (5. 12. 1630 Schleswig – 12. 12. 1680 Coswig)^[1]

  ⚭ 1649 Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský (24. 3. 1621 Zerbst – 4. 7. 1667 tamtéž), kníže anhaltsko-zerbstský od roku 1621 až do své smrti^[2]

• 2. Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská (24. 11. 1631 Schleswig – 22. 9. 1719 Güstrow)^[3]

  ⚭ 1654 Gustav Adolf Meklenburský (26. 2. 1633 Güstrow – 6. 10. 1695 tamtéž), vévoda z Meklenburska-Güstrow od roku 1636 až do své smrti^[4]

• 3. Johan Adolf (29. 9. 1632 Schleswig – 19. 11. 1633 tamtéž)^[5]
• 4. Marie Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (6. 6. 1634 Schleswig – 17. 6. 1665 Darmstadt)^[6]

  ⚭ 1650 Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský (25. 1. 1630 Darmstadt – 24. 4. 1678 tamtéž), lankrabě hesensko-darmstadtský od roku 1661 až do své smrti^[7]

• 5. Fridrich (17. 7. 1635 Schleswig – 12. 8. 1654 Paříž), svobodný a bezdětný^[8]
• 6. Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská (23. 10. 1636 Schleswig – 24. 11. 1715 Stockholm)^[9]

  ⚭ 1654 Karel X. Gustav (8. 11. 1622 Nyköping – 13. 2. 1660 Göteborg), švédský král od roku 1654 až do své smrti^[10]

• 7. Adolf August (1. 9. 1637 Schleswig – 20. 11. 1637 tamtéž)^[11]
• 8. Johan Jiří (8. 10. 1638 Schleswig – 25. 11. 1655 Sessa Aurunca), svobodný a bezdětný^[12]
• 9. Anna Dorotea (13. 2. 1640 Schleswig – 13. 5. 1713 tamtéž)^[13]
• 10. Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (13. 2. 1641 Schleswig – 6. 1. 1695 tamtéž), vévoda holštýnsko-gottorpský od roku 1659 až do své smrti^[14]

  ⚭ 1667 Frederika Amálie Dánská (11. 4. 1649 Kodaň – 30. 10. 1704 Kiel)^[15]

• 11. Gustav Ulrich (16. 3. 1642 Schleswig – 23. 10. 1642 tamtéž)^[16]
• 12. Kristýna Sabina (11. 7. 1643 Schleswig – 20. 3. 1644 tamtéž)^[17]
• 13. August Fridrich (6. 5. 1646 Schleswig – 2. 10. 1705 Eutin), kníže-biskup v Lübecku od roku 1655 až do své smrti^[18]

  ⚭ 1676 Kristýna Sasko-Weissenfelská (25. 8. 1656 Halle – 27. 4. 1698 Eutin)^[19]

• 14. Adolf (24. 8. 1647 Schleswig – 27. 12. 1647 tamtéž)^[20]
• 15. Alžběta Žofie (24. 8. 1647 Schleswig – 16. 11. 1647 tamtéž)^[21]
• 16. Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská (6. 2. 1649 Schleswig – 25. 4. 1728 Karlsruhe)^[22]

  ⚭ 1670 Fridrich VII. Bádensko-Durlašský (23. 9. 1647 Ueckermünde – 25. 6. 1709 Durlach), markrabě bádensko-durlašský od roku 1677 až do své smrti^[23]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick III, Duke of Holstein-Gottorp na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský na Wikimedia Commons