Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský

Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
zweibrückenský falckrabě
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský, Louis Tocqué, asi 1745
Narození	27. února 1724 Ribeauvillé, Alsasko
Úmrtí	15. srpna 1767 (ve věku 43 let) Schwetzingen
Pohřben	kostel svatého Michaela v Mnichově
Manželka	Marie Františka Falcko-Sulzbašská
Potomci	Karel II. August Zweibrückenský Klemens August Zweibrückenský Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská Maria Anna Falcko-Zweibrückenská Maxmilián I. Josef Bavorský nemanželské Karel Fridrich z Schönfeldu
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Matka	Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Příbuzní	Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský, Kristýna Henrieta Falcko-Zweibrückenská a Karolína Falcko-Zweibrückenská (sourozenci) Ludvík I. Bavorský, Augusta Bavorská, Karolína Augusta Bavorská, Karel Bavorský, Alžběta Ludovika Bavorská, Amálie Augusta Bavorská, Žofie Frederika Bavorská, Marie Anna Bavorská, Ludovika Bavorská, Maxmiliána Bavorská, Amálie Marie Augusta Bavorská[1], nepojmenovaný syn Maxmiliána I. Bavorského[1] a Maxmilián Bavorský[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský (27. února 1724 Ribeauvillé – 15. srpna 1767 Schwetzingen) byl členem dynastie Wittelsbachů. Narodil se jako syn Kristiána III. Falcko-Zweibrückenského a jeho manželky Karolíny Nasavsko-Saarbrückenské. Byl otcem prvního bavorského krále Maxmiliána I. Josefa

Fridrich Michal byl falckým polním maršálem, guvernérem Mannhaimu a v roce 1758 se stal polním maršálem Svaté říše římské a vrchním velitelem říšské armády v Sedmileté válce proti pruskému králi Fridrichovi Velikému. Po bitvě u Rossbachu se mu podařilo znovu vybudovat císařskou armádu, za což obdržel velkokříž vojenského řádu Marie Terezie. Na podzim roku 1758 napadl Sasko, zmocnil se pevnosti Sonnenstein a obklíčil Lipsko. Následujícího roku si podmanil Lipsko, Torgau, Wittenberg a Drážďany. Jistil maršála Dauna v bitvě u Maxenu a zvítězil v bitvě u Strehlenu. V roce 1761 rezignoval na své místo a předal císařská vojska polnímu maršálovi Johannovi von Serbelloni. Po Hubertusburském míru Fridrich Michal obdržel generální velení v Čechách a později se stal prezidentem tajné vojenské konference.

6. února 1746 se jednadvacetiletý Fridrich oženil s Marií Františkou Falcko-Sulzbašskou, dcerou Josefa Karla Falcko-Sulzbašského a Alžběty Augusty Falcko-Neuburské. Manželé spolu měli pět dětí:

• Karel II. August Zweibrückensko-Birkenfeldský (29. října 1746 – 1. dubna 1795), zweibrückenský falckrabě, ⚭ 1774 Marie Amálie Saská (26. září 1757 – 20. dubna 1831)
• Klemens August Josef Fridrich (18. září 1749 – 19. června 1750)
• Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská (10. května 1752 – 15. listopadu 1828), ⚭ 1769 Fridrich August I. (23. prosince 1750 – 5. května 1827), saský vévoda a kurfiřt, varšavský vévoda, saský král od roku 1806 až do své smrti
• Maria Anna Falcko-Zweibrückenská (18. července 1753 – 4. února 1824), ⚭ 1780 Vilém Bavorský (10. listopadu 1752 – 8. ledna 1837), bavorský vévoda, falcko-birkenfeldsko-gelnhausenský falckrabě, vévoda z Bergu
• Maxmilián I. Josef Bavorský (27. května 1756 – 13. října 1825), falckrabě zweibrückenský, bavorský kurfiřt, bavorský král od roku 1806 až do své smrti,

  ⚭ 1785 Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1765 – 30. března 1796)

  ⚭ 1797 Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776 – 13. listopadu 1841)

Se svou milenkou Louise Cheveau měl také nemanželského syna:

• Karel Fridrich (1767–1834), baron Schönfeld, hrabě z Ottingu a Fünfstettenu. Jeho dcera Luisa se provdala za Augusta Ludwiga von Senarclens-Grancy.

Fridrich Michal zemřel 15. srpna 1767 ve Schwetzingenu ve věku 43 let.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Michael, Count Palatine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský na Wikimedia Commons