Fridrich Vilém I. Braniborský

Fridrich Vilém I. Braniborský
vládce Braniborska-Pruska
Portrét
Fridrich Vilém v roce 1650
Doba vlády16401688
Narození16. února 1620
Úmrtí9. května 1688
Postupim
PohřbenBerlínský dóm
PředchůdceJiří Vilém Braniborský
NástupceFridrich I. Pruský
ManželkyLuisa Henrietta Oranžská
Žofie Dorota
PotomciKarel Emil
Fridrich
Ludvík
Filip Vilém
Marie Amálie
Albert Fridrich
Karel Filip
Alžběta Žofie
Kristián Ludvík
DynastieHohenzollernové
OtecJiří Vilém Braniborský
MatkaAlžběta Šarlota Falcká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree9. května 1688, Postupim) vládl v letech 16401688 v Braniborsku-Prusku. Pocházel z dynastie Hohenzollernů.

Na jeho počest neslo několik německých lodí jeho jméno či přídomek: bateriová loď SMS Großer Kurfürst, predreadnought SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm a dreadnought SMS Großer Kurfürst.

Vnitřní politika

V průběhu své vlády posílil braniborsko-pruskou jednotu (Prusko však stále zůstávalo polským lénem) na úkor moci stavů (povolování daní), samotné šlechtice však odměnil různými privilegii (osvobození od daní, neomezená vláda nad poddanými). Odpor pruských stavů se mu podařilo zlomit v průběhu švédsko-polské války (1656–1660), kdy braniborskou svrchovanost nad Pruskem uznali nejprve Švédové (smlouva z Labiau 1656) a po změně strany i Poláci (smlouva z Wehlau 1657). Stavy tak ztratily politickou oporu Polska.

Do správy dosazoval schopné úředníky, kteří evidovali přímé daně z hlavy a z pozemkového majetku a nepřímé městské potravní daně. Za jeho vlády vznikly zemské finanční úřady (válečné komory) a finanční úřady pro kurfiřtský majetek (doménové komory). Panovník vládl za pomoci tajné rady.

V hospodářství byl uplatňován merkantilismus, prováděly se různé stavební úpravy (silnice, hráze, kanály, vzorové statky etc.). Životní úroveň se zvedla a to umožnilo větší daňové příjmy. Pruský kolonialismus fungoval po vzoru nizozemského – 1683 kolonie Gross Friedrichsburg v západní Africe (do 1720). Roku 1685 bylo pozváno do země 20 000 hugenotů z Francie, kdy na zrušení Ediktu nantského reagoval Fridrich Vilém vydáním Ediktu postupimského. Přijetí těchto exulantů vedlo k rozvoji země, a to nejen v oblasti textilního průmyslu (manufaktury).

Významná vojenská reforma umožnila zvětšit vojsko z 8 000 na 23 000 mužů a zlepšit výcvik.

Zahraniční politika

Byla založena na lavírování mezi velmocemi a silnějšími sousedy.

V letech 1656–1660 se účastnil švédsko-polské války na obou stranách, za účelem upevnit moc nad Pruskem (více předchozí oddíl). Později (1672–1678) válka na straně protifrancouzské koalice znamenala střet se Švédskem, dobovou velmocí, o Přední Pomořansko se Štětínem. Roku 1675 se odehrála bitva u Fehrbellinu, kde Fridrichova nová armáda porazila Švédy a poté je pronásledovala až k Rize. Toto vítězství je považováno za počátek pruské vojenské tradice. Poté se však do pole vydal mladý švédský král Karel XI. a Fridrich se nakonec musel svých nároků vzdát po saintgermainské mírové smlouvě (zklamán římským císařem Leopoldem a jeho postupem při sjednávání míru).

Poté uzavřel s francouzským králem Ludvíkem XIV. úmluvu o subsidiích a toleroval jeho politiku vůči říši.

Za jeho vlády se Braniborsko (spolu s Pruskem, které leželo mimo říši), stalo nejsilnějším státem v severním Německu.

Ediktem postupimským pozval francouzské hugenoty, kteří kvůli Ediktu z Fontainebleau byli pronásledováni a násilně obraceni ke katolicismu (dragonáda).

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie Lehnická
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
 
 
 
 
Jan Braniborsko-Küstrinský
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brušvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Anna Pruská
 
 
 
 
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Habsburská
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
 
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
 
Ludvík III. Montpensier
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jacqueline de Longwy
 

Odkazy

Literatura

  • KOZMANOVÁ, Irena. Fridrich Vilém Braniborský a jeho místodržitelé: panovník v kontextu vícenásobné vlády 17. století. Český časopis historický. 2010, roč. 108, čís. 2, s. 637–663. ISSN 0862-6111. 
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1. 
  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Praha: Garamond, 2004. 410 s. ISBN 80-86379-59-0. 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Jiří Vilém Braniborský
Znak z doby nástupuBraniborský kurfiřt
16401688
Znak z doby konce vládyNástupce:
Fridrich I. Pruský
Předchůdce:
Jiří Vilém Braniborský
Znak z doby nástupuPruský vévoda
16401688
Znak z doby konce vládyNástupce:
Fridrich I. Pruský

Média použitá na této stránce

Arms of East Prussia.svg
Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 4.0
Shield of the Prussian State of East Prussia (Ostpreußen)
POL Prusy książęce COA.svg
Ducal Prussia or East Prussia coat of arms
Wappen Mark Brandenburg.png
Autor: David Liuzzo, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak Braniborského kurfiřtství a později pruské provincie Braniborsko.