Friedrich Brandstetter
Friedrich Brandstetter | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1870 – 1875 | |
Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 10. října 1832 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | ??? |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Friedrich Brandstetter (10. října 1832 Vídeň[1] – ???) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Rezignoval po finanční aféře.
Biografie
Působil v rakouské armádě jako kadet u 6. dělostřeleckého batalionu.[1] Z vojska odešel roku 1860. Jako málo zámožný důstojník se potom oženil s bohatou vdovou, hraběnkou Rosou Orsičovou. Vlastnil statek v Rothweinu u Mariboru. V roce 1872 koupil rudné doly.[2]
Byl aktivní i politicky. Zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu, který ho v roce 1870 zvolil i za poslance Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), tehdy ještě volené nepřímo zemskými sněmy. Opětovně ho zemský sněm delegoval do parlamentu roku 1871, za kurii venkovských obcí ve Štýrsku. Uspěl také v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii ve Štýrsku, obvod Maribor, Slovenska Bistrica, Slovenj Gradec, Ptuj, Ormož atd. Rezignaci oznámil dopisem 27. listopadu 1875.[3] V roce 1873 se uvádí jako Friedrich Brandstetter, statkář, bytem Rothwein u Mariboru.[4] V roce 1873 zastupoval v parlamentu provládní blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované), v jehož rámci patřil k mladoliberální skupině.[5]
V roce 1875 byl aktérem kauzy, kvůli které se vzdal poslaneckého mandátu. Šlo o rozsáhlé podezření z falšování směnek, poškození věřitelů.[2] Pokusil se pak neúspěšně o sebevraždu. V prosinci 1875 byl na svém statku zatčen a převezen do budovy krajského soudu v Celji.[6] Šlo o velmi sledovanou a pro Ústavní stranu nepříjemnou aféru. V novinových článcích figuroval i Brandstetterův přítel a poslanecký kolega Konrad Seidl, na jehož jméno Brandstetter směnky vypisoval.[7] V roce 1879 mu císař prominul zbytek trestu.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b GATTI, Friedrich. Geschichte der K. und K. Technischen Militär-Akademie: Th. Geschichte der K. K. Bombardier-Corps, der K. K. Artillerie-Hauptschule, und der K. K. Artillerie-Akademie, 1786-1869. [s.l.]: In Commission bei W. Braumüller, 1905. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Proces rajchsrátovského poslance. Posel z Prahy. Září 1876, čís. 239, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=63&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Bývalý ústavácký poslanec a agitátor. Moravská orlice. Prosinec 1875, roč. 13, čís. 277, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Záležitost posl. Brandstettera. Posel z Prahy. Listopad 1875, čís. 283, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Gnadenakte. Innsbrucker Nachrichten. Leden 1879, čís. 16, s. 4. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg