Friedrich Chrysander

Friedrich Chrysander
Rodné jméno	Karl Franz Friedrich Chrysander
Narození	8. července 1826 Lübtheen
Úmrtí	3. září 1901 (ve věku 75 let) Bergedorf
Alma mater	Rostocká univerzita
Povolání	muzikolog, hudební kritik, redaktor a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Chrysander (* 8. července 1826 v Lübtheenu; † 3. září 1901 v Bergedorfu u Hamburku) byl německý hudební vědec a vydavatel díla Georga Friedricha Händela.^[1]

Život

Friedrich Chrysander studoval filosofii na Universitě v Roztoku, kde také promoval. Poté pobýval delší dobu v zahraničí, zejména pak v Anglii. Po návratu do Německa se zdržoval částečně v Lauenburgu, částečně ve Vellahnu v Meklenbursku. Od roku 1866 bydlel v Bergedorfu u Hamburku.

Společně s historikem Georgem Gerviniem založil Chrysander roku 1856 Deutsche Händel-Gesellschaft (Německou Händlovu společnost) s cílem vydat kompletní dílo Georga Friedricha Händela. Společnost se však rozpadla po čtyřech letech, načež Chrysander pokračoval v práci na vydání souborného díla sám. Cestoval kvůli do Londýna, aby si prostudoval skladatelovy autografy. Podařilo se mu přitom získat veliký počet dirigentských partitur. K financování svých plánů byl nucen prodat svou sbírku Hansovnímu městu Hamburk.

Chrysander sepsal Händelovu biografii (1685–1759), která zůstala nedokončená: práci přerušil v roce 1740, roce poslední opery Deidamia a počátku období Händelových oratorií. Jeho biografické dílo (Lipsko 1858–67, sv. 1–3, první půle) je v hudebních dějinách zcela ojedinělé. Kromě toho byl Chrysander v letech 1859 až 1894 prvním vydavatelem úplného díla Georga Friedricha Händela na základě systematického zkoumání historických zdrojů.^[1]

Jako redaktor Allgemeine musikalische Zeitung byl Friedrich Chrysander v letech 1868 až 1871 a 1875 až 1882 průkopníkem hudební kritiky.^[1] Roku 1885 založil Friedrich Chrysander s Philippem Spittou a Guidem Adlerem Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft (Čtvrtletník o hudební vědě).

Četné Chrysanderovy historické studie se objevily také v Jahrbücher für Musikwissenschaft (Ročenky hudební vědy) a Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft (Čtvrtletník o hudební vědě). Zvláště za povšimnutí stojí také Chrysanderovy Denkmäler der Tonkunst (Hudební pomníky) s následujícími skladbami:

• Palestrinova čtyřhlasá moteta
• čtyři oratoria Giacoma Carissimiho
• skladby Arcangela Corelliho
• Pièces de Clavecin (kusy pro cembalo) Louise Couperina
• zpracování händelovských oratorii ve zkráceném znění.

Z celkového počtu 94 pracovních a šesti doplňujících svazků, jež vytvořil převážně sám, dokončil Chrysander 92 svazků a čtyři doplňující svazky zcela sám. Další svazek o Händelovi a dva doplňující svazky byly dokončeny roku 1902 Maxem Seiffertem.

Publikace

Autorství

• Über die Molltonart in den Volksgesängen und Über das Oratorium. Zvěřín 1853, Oertzen & Schlöpke
• Georg Friedrich Händel. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1858 (sv. I), 1860 (sv. II), 1867 (sv. III, díl 1.)
  • 2. nezměněné vydání: Georg Friedrich Händel. Sv. I-III/první půle. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1919 (pdf Sv. 1, sv. 2, sv. 3,1)
• Händels biblische Oratorien in geschichtlicher Betrachtung. Hamburg 1897, O. Meißner, 2/1907, Lipsko., B. & H., 4/1922 tamtéž.
• Musik und Theater in Mecklenburg. Rok [1854] a nové příklady z Meklenburska
• Zvěřín 1856. In: Archiv f. Landeskunde in den Großherzogtümern Mecklenburg VI, 12
• Über Händels Begräbnis-Anthem für Königin Caroline, 1737. In: Euterpe XXI, 143–146
• Die Originalstimmen von Händels Messias. In JbP II, 1896

Vydavatelská činnost

• Dílo G. F. Händela. Vydání pro Německou Händelovu společnost, Lipsko 1858–1894, sv. 1–18 Breitkopf & Härtel, sv. 19ff. Tisk a vazba. Vydání zahrnuje 95 svazků. (Sv. 49 nevyšel), sv. 45 (Mesiáš) vyd. M. Seiffertem, Lipsko 1902, B. & H. K tomu 6 dodatků obsahující zdroje k Händelovým pracím.
• Denkmäler der Tonkunst, Bergedorf 1869, H. Weißenborn: sv. 1, 2, 3, 4, 5.
• Klavírní dílo J. S. Bacha, 4 svazky, s předmluvou., Wolfenbüttel 1856, Holle.
• Klavírní výtahy vybraných Händelových oratorií (Debora, Esther, Herakles, Juda Makabejský, Mesiáš, Samsón, Saul).
• Handel receiving the laurel from Apollo. A poem by an unknown author, originally printed in the year 1724. Lipsko 1859
• Jahrbücher für musikalische Wissenschaft. 2 svazky. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1863–1867 a přetisk: Georg Olms, Hildesheim 1966

Literatura

• Ferdinand Pfohl: Friedrich Chrysander. Festrede gehalten in der vom Rat der Stadt Bergedorf unter Mitwirkung der Hasse-Gesellschaft veranstalteten Feier des 100. Geburtstages Friedrich Chrysanders in Bergedorf am 29. Juni 1926. In: Musikwelt. Augustheft 1926, ZDB-528474-0, str. 153–157 (také zvláštní vydání: Köster & Wobbe, Bergedorf 1926).
• Waltraut Schardig: Friedrich Chrysander. Leben und Werk. Musikalienhandlung Wagner, Hamburg 1986, ISBN 3-88979-019-4 (Hamburger Beiträge zur Musikwissenschaft 32), (současně: Disertace, Universita Hamburg 1986).
• Harald Richert: Dr. Friedrich Chrysander – ein beispielloses Leben. In: Lichtwark-Heft č. 66, 2001, ISSN 1862-3549, str. 32–33.
• Friedrich Chrysander. In: Olaf Matthes, Bardo Metzger (vyd.): Bergedorfer Personenlexikon. Museum v Bergedorfu a Vierlande, Hamburg 2003, ISBN 3-935987-03-X, str. 44f.
• Uwe Wieben: Dr. Friedrich Chrysander (1826–1901), in: Persönlichkeiten zwischen Elbe und Schaalsee, Zvěřín 2002, S: 52–61.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Chrysander na Wikimedia Commons
• Autor Friedrich Chrysander ve Wikizdrojích
• Životopis Friedricha Chrysandera na encyklopedii britannica.com
• Digitalizovaný úplný text Chrysanderova životopisu G.F. Händela

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Chrysander na německé Wikipedii.