Friedrich Gottlieb Klopstock

Friedrich Gottlieb Klopstock
Friedrich Gottlieb Klopstock (1779)
Friedrich Gottlieb Klopstock (1779)
Narození2. července 1724
Quedlinburg
Úmrtí14. března 1803 (ve věku 78 let)
Hamburk
Místo pohřbeníOttensen
Povoláníbásník, dramatik, spisovatel, jazykovědec a in-home tutor
Alma materUniverzita Jena (od 1745)
Lipská univerzita
Landesschule Pforta
ŽánrHexametr a divadelní hra
Významná dílaDer Messias
Der Tod Adams
Die Frühlingsfeier (Das Landleben)
Manžel(ka)Margareta Klopstock, roz. Moller (1728 – 1758) (1754–1758)
Johanna Elisabeth Klopstock (od 1792)
RodičeGottlieb Heinrich Klopstock[1] a Anna Maria Klopstock[1]
Vlivypietismus
Homér
Pindaros
Publius Vergilius Maro
Quintus Horatius Flaccus
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Gottlieb Klopstock (2. července 1724 Quedlinburg – 14. března 1803 Hamburk)[2] byl německý básník a jazykovědec. Jako autor inspiroval např. německé literární uskupení Göttinger Hainbund.[3]

Život

Pocházel z velmi bohaté rodiny se silnou náboženskou tradicí (viz pietisté[4][5]), vyrostl na venkovském statku, v pozdějším dětství se ale přestěhoval do města. Od mládí často a rád jezdil na koni a horlivě studoval, zejména antickou literaturu. Od mládí se věnoval literatuře, plánoval epos o Jindřichu Ptáčníkovi, později ale už za studií začal pracovat na eposu o životě Ježíše Krista Mesiáš, který se stal jeho nejslavnějším dílem.[6] Od roku 1745 teologii v Lipsku,[7] ale věnoval se především své literární tvorbě. V roce 1748 vydal na ukázku několik úvodních zpěvů své básně, která vyniká velmi vznešeným slohem, a vzbudil tím velký ohlas i celou řadu polemik. Publikoval také několik anticky stylizovaných ód, většinou na své přátele a lásky. Nějakou dobu žil u básníka Bodmera v Karlsruhe, znesvářili se ale, když Klopstock získal podporu dánského krále a mohl se bez finančních problémů věnovat své tvorbě. Několik let proto žil v Dánsku. V roce 1754 se oženil s Metou Mollerovou, s níž žil velmi šťastně, která ale po čtyřech letech zemřela. V roce 1766 se vrátil do Německa, žil zprvu v Karlsruhe a později v Hamburku, kde měl mnoho obdivovatelů, a mohl v klidu dokončit svůj epos v roce 1773. V roce 1791 se oženil s neteří své první ženy, s níž žil až do smrti. Nezabýval se už uměleckou literaturou, ale jazykovými studiemi.

Roku 1803 zemřel, jeho pohřeb byl doprovázen knížecími poctami. Byl pochován na evangelicko-luteránském hřbitově 'Christiankirche' v Hamburku-Ottensen.

Dílo

Německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock

Jeho básně vynikají vznešeným, vysoce stylizovaným jazykem, často užívá nerýmovaných antických meter. Hlavním dílem je duchovní epos Mesiáš (Der Messias, 1773), o dvaceti zpěvech v hexametru. Tuto rozsáhlou báseň, popisujících ukřižování a spasení Krista, rozvrženou už na gymnáziu pod vlivem četby Johna Miltona, propracovával celý život a je pokládána za konec racionalismu v literatuře. Jeho lyrické básně jsou velmi vznešené, nejde o žádné anakreónské popěvky, jaké byly v tehdejší německé poezii velmi oblíbené. Důstojným jazykem a antickým metrem opěvují přátele, milenky, přírodu, Boha a jiné obvyklé předměty.

Problematické jsou ale pro svůj komplikovaný, nejasný jazyk a přesycenost učenými narážkami, zejména u ód z pozdějších let, v nichž z oblibou zpracovává severskou mytologii. Další částí Klopstockova díla jsou vlastenecká dramata, nazývaná bardieta, která ale nejsou příliš zdařilá pro svůj šovinismus a dějovou neurčitost.

Klopstockův složitý jazyk, plný učených narážek, je obtížné nejen napodobit v jiné řeči, ale vůbec pochopit (Heinrich Heine dokonce v jednom ze svých esejů použil výraz: "může číst Klopstocka v originále" ve smyslu "je to rodilý Němec"). Přesto v češtině Václav Stach (kterému byl Klopstock literárním vzorem) parafrázoval některé jeho ódy a v rukopise se zachoval i celý jeho překlad Mesiáše, publikovány byly ale jen úryvky.

  • Der Messias, 1748 – biblický epos, psáno hexametrem, 20 zpěvů[8]
  • Hermanns Schlacht, 1769 – drama
  • Die ihr Christi Jünger seid
  • Herr, du wollst uns vorbereiten

Jazykovědné studie:

  • Fragmente über Sprache und Dichtkunst
  • Grammatische Gespräche
Hřbitov 'Christianskirche' (Hamburk-Ottensen): Hrob Friedricha Gottlieba Klopstocka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ PETERS, Patrick. Der Göttinger Hain: Wirken, Werk und Wirkung [online]. www.goethezeitportal.de [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ MANGOLD, Ijoma. Verkannte Genies : F.G. Klopstock. Hört ihr den Donner des Herrn? In: Zeit.de, 2015-01-08.
  5. ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.heiligenlexikon.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ HÄNTZSCHEL, Günter. Klopstock, Friedrich Gottlieb [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.zeno.org [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ FRENZEL, Herbert A. – FRENZEL, Elisabeth. Daten deutscher Dichtung. Band I. dtv, München 1969, s. 195.

Literatura

  • OVERHOFF, Jürgen. Die Frühgeschichte des Philanthropismus (1715-1771) : Konstitutionsbedingungen, Praxisfelder und Wirkung eines pädagogischen Reformprogramms im Zeitalter der Aufklärung. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 2004. 245 s. Dostupné online. 
  • MARTUS, Steffen. Werkpolitik : Zur Literaturgeschichte kritischer Kommunikation vom 17. bis ins 20. Jahrhundert. Berlin: Walter de Gruyter Verlag, 2007. 787 s. Dostupné online. 
  • JACOB, Joachim. Heilige Poesie: Zu einem literarischen Modell bei Pyra, Klopstock und Wieland. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 1997. 258 s. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce