Friedrich Heinrich Jacobi

Friedrich Heinrich Jacobi
Narození25. ledna 1743
Düsseldorf
Úmrtí10. března 1819 (ve věku 76 let)
Mnichov
Místo pohřbeníStarý jižní hřbitov v Mnichově
Povolánífilozof, teolog, romanopisec, vysokoškolský učitel a spisovatel
Tématafilozofie
Manžel(ka)Helene Elisabeth Jacobi
DětiJohann Friedrich Jacobi
Max Jacobi
Clara von Clermont
RodičeJohann Konrad Jacobi
PříbuzníJohann Georg Jacobi a Marie Winckelmann (sourozenci)
VlivyAdam Smith
David Hume
Baruch Spinoza
Gottfried Wilhelm Leibniz
Johann Wolfgang von Goethe
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Friedrich Heinrich Jacobi

Friedrich Heinrich Jacobi (25. ledna 1743 Düsseldorf10. března 1819 Mnichov) byl německý spisovatel a filosof, kritik novověkého racionalismu, zejména Spinozy, Kanta a Mosese Mendelssohna. Vytýkal jim, že úpornou snahou o rozumové vysvětlování a dokazování podrývají lidskou svobodu i víru v Boha. Ve svých polemikách zavedl označení nihilismus.

Život

Jacobi pocházel z bohaté židovské obchodnické rodiny a na rozdíl od staršího bratra Johanna Georga, který se stal básníkem, byl určen k obchodnické kariéře. Jako mladý muž byl poslán na zkušenou do Ženevy, kdy se však stýkal hlavně se spisovateli a četl spisy francouzských osvícenců, zejména J.-J. Rousseaua a Voltaira. Roku 1763 se vrátil do Düsseldorfu, oženil se a převzal vedení otcovy firmy. Roku 1770 však firmu opustil a zastával politické funkce v knížectví Jüllich, kde se vyznamenal úsilím o společenské reformy i finančními schopnostmi. Na jeho sídle v Pempelfortu u Düsseldorfu se setkával výkvět německé vzdělanosti, např. Herder, Hamann, bratři von Humboldtové, ale také Goethe a Diderot. S řadou z nich Jacobi udržoval dlouholetou korespondenci. Po vzoru časopisu Mercure de France založil roku 1772 s Wielandem Deutscher Merkur, kam Jacobi také přispíval.

Roku 1780 navštívil Lessinga, který mu řekl, že jediná skutečná filosofie je Spinozova. Jacobi se jí tedy začal zabývat a roku 1785 publikoval Listy o Spinozově učení, kde Spinozu ostře kritizoval. Kniha vyvolala stejně ostrou odpověď M. Mendelssohna a vedla k dlouhé diskusi, která vzbudila nový zájem o Spinozu. Roku 1793, když vypukla válka s revoluční Francií, Jacobi uprchl do Holštýnska, kde pak téměř deset let žil. Roku 1804 odešel do Mnichova, kde se stal členem nově založené Akademie a od roku 1807 byl jejím presidentem. Roku 1812 se této funkce vzdal a věnoval se přípravě svých sebraných spisů, jejichž dokončení se však už nedočkal: zemřel v roce 1819, šestý díl Sebraných spisů vyšel až 1825.

Myšlení

Jacobi byl nesoustavný a velmi polemický myslitel: většina jeho děl jsou kritiky a polemiky. Jeho dílo však vyvolalo velký zájem o filosofii a inspirovalo mnoho následovníků. Jacobi sympatizoval s britským konzervativním liberalismem a popularizoval v Německu myšlenky Adama Smithe. Nebyl iracionalista, jak mu někteří vytýkali, ale obhájce tradičních hodnot lidské důstojnosti a svobody, jež novověký racionalismus, atheismus a fatalismus podle jeho názoru podrývá a ohrožuje. Kritizoval snahu filosofů všechno rozumově zdůvodňovat, ačkoli lidský život se nutně zakládá na bezprostředním poznání pravdy „věřením“ (Glaube), které se netýká jen smyslových skutečností, ale i dobra, pravdy a krásy. Logické rozvažování a suché abstrakce racionalistů k ní nemohou nic přidat a nutně vedou k nihilismu, jak se projevil v hrůzách Francouzské revoluce. Jacobiho koncept lidské osoby – „já“ je možné jen vůči nějakému „ty“ a oba se mohou uznat jen před osobním Bohem – inspiroval pozdější personalismus a možná i existencialismus.

F. H. Jacobi
Každé lidské poznání vychází ze zjevení a víry. (…) Je to vědění z první ruky a bez důkazů, jež vědění z druhé ruky – vědě – nutně předchází, jež je zakládá a jež mu vládne.[1]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heinrich Jacobi
  • Ottův slovník naučný, heslo Jacobi Friedrich Heinrich. Sv. 12, str. 987
  • F. H. Jacobi, O Spinozově učení v listech panu M. Mendelssohnovi. Praha: Oikúmené 1997. ISBN 80-86005-47-X

Reference

  1. F. H. Jacobi, Werke II. Leipzig 1815, str. 4.

Média použitá na této stránce

Signatur Friedrich Heinrich Jacobi.PNG
Signatur Friedrich Heinrich Jacobi
Friedrich Heinrich Jacobi 1830.jpg
erroneously identified as portrait of Immanuel Kant (1724-1804).