Friedrich Ludwig Benda
Friedrich Ludwig Benda | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1746 Gotha |
Úmrtí | 20. března 1792 (ve věku 45–46 let) Královec |
Žánry | opera |
Povolání | hudební skladatel |
Nástroje | housle |
Rodiče | Jiří Antonín Benda |
Příbuzní | Justina Benda, Christian Hermann Benda, Heinrich Benda a Carl Ernst Eberhard Benda (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Ludwig Benda (pokřtěn 4. září 1752, Gotha – 20. března nebo 27. března 1792, Königsberg, dnes Kaliningrad) byl houslista a hudební skladatel. Pocházel z muzikantské rodiny Bendů.
Osobní život
Narodil se v Gotě v Durynsku. (Některé zdroje [1] uvádějí rok narození 1750.) Jeho otcem byl hudební skladatel Jiří Antonín Benda. Vyrůstal v mezi hudebníky na dvoře vévody Friedricha III. Otec zde byl kapelníkem dvorské kapely, ve které působil i jeho strýc houslista Dismas Hataš. Friedrich Ludwig byl dobrým houslistou a proto v roce 1775 se stal členem divadelního orchestru v Gotě. Po získání divadelních zkušeností v rodném městě byl v roce 1780 přijat na místo hudebního ředitele divadla v Hamburku. Z hamburského divadla přešel na stejné ředitelské místo do Ludwigslustu.[2] Odtud v roce 1789 odešel do Königsbergu, kde se stal koncertním mistrem místního orchestru. Zemřel v březnu 1792.
Dílo
- Der Herr ist König (Žalm 97 – Hospodin kraluje) Kantáta
- divadelní hudba
- Der Barbier von Sevilla (Lazebník sevillský), libreto Friedrich Wilhelm Großmann podle Beaumarchaise, Singspiel o 4 jednáních (premiéra 7. května 1776 Berlín)
- Der Tempel der Wahrheit (Chrám pravdy) Prolog pro hru Friedricha Ludwiga Wilhelma Meyera), (premiéra 25. září 1780 Berlín)
- Die Verlobung (Zásnuby), libreto Friedrich Ernst Jester, Singspiel (uvedeno v roce 1790 Königsberg)
- Louise, libreto[3] Friedrich Ernst Jester, Singspiel o 3 jednáních (premiéra 16. ledna 1791 Königsberg)
- Mariechen (Mařenka)[4] libreto Friedrich Ernst Jester, Singspiel o 3 jednáních (uvedeno v roce 1792 Königsberg)
- instrumentální hudba
- Sonáta E-moll pro flétnu a klavír
- Sonáta C-dur pro flétnu
- Sonáta G-dur pro housle a Basso continuo[5]
- Tři flétnové koncerty (Opus 4)
Reference
- ↑ Annalen des Theaters, Herausgegeben von Christian August von Bertram, Heft 1–4, Berlin 1788/1789
- ↑ Jinde se uvádí, že zde pracoval jako dvorní skladatel a houslista viz [1] Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Libreto online
- ↑ Klavírní výtah online
- ↑ Partitura vydána v Musica viva historica č. 18 - Supraphon, Praha 1967