Friedrich Paschen

Friedrich Paschen
Narození	22. ledna 1865 Zvěřín
Úmrtí	25. února 1947 (ve věku 82 let) Postupim
Místo pohřbení	Südwestkirchhof Stahnsdorf
Alma mater	Univerzita ve Štrasburku Humboldtova univerzita
Povolání	fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Univerzita Tübingen Univerzita v Bonnu Münsterská univerzita Humboldtova univerzita Univerzita Hannover Fyzikálně-technický spolkový ústav
Ocenění	Rumfordova medaile (1928)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Carl Heinrich Friedrich Paschen (22. ledna 1865 – 25. února 1947) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti elektrických výbojů. Rovněž je známý díky Paschenově sérii, sérii spektrálních čar vodíku v infračervené oblasti, kterou poprvé pozoroval v roce 1908. Ustavil nyní široce používanou Paschenovu křivku ve svém článku "Über die zum Funkenübergang v Lufte, Wasserstoff und Kohlensäure bei verschiedenen Drücken erforderliche Potentialdifferenz".^[1] Dále je znám pro Paschenův-Backův efekt, což je Zeemanův jev pro nelineární vysoká magnetická pole.

Život

Paschen se narodil v Schwerinu v Mecklenbursku-Schwerinu. Mezi roky 1884 a 1888 studoval na univerzitách v Berlíně a Štrasburku, následně se stal asistentem na akademii v Münsteru. V roce 1893 se stal profesorem na Technické akademie v Hannoveru a poté profesorem fyziky na Univerzitě v Tübingenu v roce 1901. Sloužil jako prezident Physikalisch-Technischen Reichsanstalt v období 1924-1933 a v roce 1925 se stal čestným profesorem na Univerzitě v Berlíně.

Během druhé světové války u něj pobývala čínská vědkyně He Zehui, kterou si velmi oblíbil. S jeho pomocí byla představena Waltherovi Bothemu, který vedl Kaiser Wilhelm Institute v Heidelbergu.^[2]

Paschen učil v Berlíně až do své smrti v Postupimi v roce 1947.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Paschen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Paschen na Wikimedia Commons