Friedrich Sueß

Friedrich Sueß
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1891
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1877
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození8. června 1833
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí6. listopadu 1907
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeAdolph Heinrich Sueß
PříbuzníEduard Suess[1] (sourozenec)
Valentin Teirich (vnuk)
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich Sueß, též Friedrich Suess (8. června 1833 Londýn[2][3]6. listopadu 1907 Vídeň[3][2][4]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil v Sechshausu jako podnikatel v kožedělném průmyslu. V roce 1834 se přestěhoval do Prahy a roku 1844 do Sechshausu ve Vídni. Po dokončení školy a absolvování studijních pobytů ve Francii, Belgii a Švýcarsku nastoupil do otcova podniku. V 60. letech firma produkovala široký sortiment oděvů. V 70. letech začal dodávat i pro armádu. Podílel se na zřízení chemické odborné školy. V letech 1869–1901 byl členem vídeňské obchodní a živnostenské komory. Zastával i funkci viceprezidenta dolnorakouské živnostenské jednoty.[3][2]

Byl veřejně a politicky aktivní. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1871 za kurii venkovských obcí, obvod Sechshaus. Členem sněmu zůstal až do roku 1877. Chtěl kandidovat i v zemských volbách v roce 1878, ale v obchodní a živnostenské komoře nezískal podporu.[3]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Sechshaus atd. Ve volbách roku 1879 i volbách roku 1885 zde mandát obhájil.[5] V roce 1873 se uvádí jako Friedrich Sueß, továrník v kožedělném průmyslu, bytem Sechshaus.[6]

V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[7] V roce 1878 je uváděn jako člen staroněmeckého poslaneckého Klubu levice.[8] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[9] Rovněž v říjnu 1879 se zmiňuje coby člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[11] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[12] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[13] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[14]

Díky jeho iniciativě došlo v roce 1874 k založení výzkumného a školícího institutu pro kožedělný průmysl a odborné školy.[2]

Byl činný ve vedení Rakousko-uherské banky, kde v letech 1886–1907 působil jako tajný rada. V roce 1878 se stal ředitelem Rakouské národní banky. V roce 1897 se stáhl z podnikání a věnoval se dobročinným aktivitám. V roce 1867 získal Řád Františka Josefa, roku 1873 Řád železné koruny.[2]

Zemřel v listopadu 1907.[4]

Jeho bratr Eduard Suess byl rovněž aktivní v politice.[3]

Odkazy

Reference

  1. Německá národní knihovna, Státní knihovna Berlín, Bavorská státní knihovna, Rakouská národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-06-21]
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sueß, Friedrich (1833–1907), Industrieller, s. 34. (německy) 
  3. a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b Todesfall. Mährisches Tagblatt. Listopad 1907, čís. 254, s. 6. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=439
  7. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  8. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  9. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  10. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  11. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  12. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  13. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  14. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)