Friedrich Sueß
Friedrich Sueß | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1891 | |
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1871 – 1877 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
Narození | 8. června 1833 Londýn Spojené království |
Úmrtí | 6. listopadu 1907 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Rodiče | Adolph Heinrich Sueß |
Příbuzní | Eduard Suess[1] (sourozenec) Valentin Teirich (vnuk) |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Friedrich Sueß, též Friedrich Suess (8. června 1833 Londýn[2][3] – 6. listopadu 1907 Vídeň[3][2][4]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Působil v Sechshausu jako podnikatel v kožedělném průmyslu. V roce 1834 se přestěhoval do Prahy a roku 1844 do Sechshausu ve Vídni. Po dokončení školy a absolvování studijních pobytů ve Francii, Belgii a Švýcarsku nastoupil do otcova podniku. V 60. letech firma produkovala široký sortiment oděvů. V 70. letech začal dodávat i pro armádu. Podílel se na zřízení chemické odborné školy. V letech 1869–1901 byl členem vídeňské obchodní a živnostenské komory. Zastával i funkci viceprezidenta dolnorakouské živnostenské jednoty.[3][2]
Byl veřejně a politicky aktivní. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1871 za kurii venkovských obcí, obvod Sechshaus. Členem sněmu zůstal až do roku 1877. Chtěl kandidovat i v zemských volbách v roce 1878, ale v obchodní a živnostenské komoře nezískal podporu.[3]
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Sechshaus atd. Ve volbách roku 1879 i volbách roku 1885 zde mandát obhájil.[5] V roce 1873 se uvádí jako Friedrich Sueß, továrník v kožedělném průmyslu, bytem Sechshaus.[6]
V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[7] V roce 1878 je uváděn jako člen staroněmeckého poslaneckého Klubu levice.[8] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[9] Rovněž v říjnu 1879 se zmiňuje coby člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[11] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[12] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[13] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[14]
Díky jeho iniciativě došlo v roce 1874 k založení výzkumného a školícího institutu pro kožedělný průmysl a odborné školy.[2]
Byl činný ve vedení Rakousko-uherské banky, kde v letech 1886–1907 působil jako tajný rada. V roce 1878 se stal ředitelem Rakouské národní banky. V roce 1897 se stáhl z podnikání a věnoval se dobročinným aktivitám. V roce 1867 získal Řád Františka Josefa, roku 1873 Řád železné koruny.[2]
Zemřel v listopadu 1907.[4]
Jeho bratr Eduard Suess byl rovněž aktivní v politice.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Německá národní knihovna, Státní knihovna Berlín, Bavorská státní knihovna, Rakouská národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-06-21]
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sueß, Friedrich (1833–1907), Industrieller, s. 34. (německy)
- ↑ a b c d e BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Todesfall. Mährisches Tagblatt. Listopad 1907, čís. 254, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=439
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Suess v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)