Friedrich von Gärtner

Friedrich von Gärtner
Narození	10. prosince 1791 Koblenz
Úmrtí	21. dubna 1847 (ve věku 55 let) Mnichov
Místo pohřbení	Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′35″ s. š., 11°33′51″ v. d.)
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	architekt, vysokoškolský učitel a stavitel
Rodiče	Andreas Gärtner
Významná díla	Bavorská státní knihovna
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Wilhelm von Gärtner (10. prosince 1791 Koblenz – 21. dubna 1847 Mnichov) byl německý architekt, představitel obloučkového stylu i strohého novoklasicismu.^[1]

Jeho otcem byl architekt Johann Andreas Gärtner. Od roku 1809 studoval u Karla von Fischera na mnichovské akademii a v letech 1812 až 1814 v Paříži u Charlese Perciera. Podnikl cestu po památkách Říma, Neapole a Sicílie, o posledních z nich roku 1819 vydal album litografií s vlastními komentáři pod titulem Ansichten der am meisten erhaltenen Monumente Siziliens. V témže roce nastoupil jako profesor stavitelství na Akademii v Mnichově. Dále řídil mnichovskou porcelánku na zámku Nymphenburg a tamní školu sklomalby.

Patřil k hlavním protagonistům přestavby Mnichova v duchu klasicismu, kterou nařídil král Ludvík I. Bavorský. Roku 1827 navrhl budovu Bavorské státní knihovny a archivu. Jeho hlavním konkurentem byl Leo von Klenze, oba však museli společně pro krále Ludvíka vytvořit vilu Ludwigshöhe v Edenkobenu.^[2] Gärtner řídil rekonstrukci městské Isařiny brány Isartor, hřbitova Alter Südfriedhof , katedrály v Bambergu, v Řezně a ve Špýru. V Mnichově vznikl podle jeho plánů již roku 1827 univerzitní kostel Ludwigskirche, nedochovaný palác Wittelsbachů, kašny v italském stylu i budova Haly vojevůdců Feldherrnhalle, jejímž vzorem byla renesanční Loggia dei Lanzi ve Florencii. V roce 1840 byl povýšen do rytířského stavu a o rok později jmenován rektorem mnichovské akademie.^[3] Navrhl také lázeňskou budovu se stáčírnou minerálky v Bad Kissingenu, památník osvobození Befreiungshalle v Kelheimu, synagogu v Ingenheimu a Pompejanum v Aschaffenburgu, inspirované architekturou antického Říma. Pro řeckého krále Otu I. vypracoval projekt královského paláce v Athénách.^[4]

K jeho odkazu se hlásili dvě desítky jeho žáků-architektů v Německu i Rakousku. Jeho busta je umístěna v mnichovské Ruhmeshalle a je po něm pojmenováno náměstí Gärtnerplatz.

Gärtner se poprvé oženil roku 1822 v Mnichově s Katharinou Hessovou (1798–1832) a po její smrti s její mladší sestrou Lambertinou Hessovou (1804–1852). Obě byly dcerami mědirytce a profesora grafické školy Carla Ernsta Christopha Hesse (1755–1828). Ze dvou manželství se narodilo pět dětí.

• Nejstarší syn Friedrich Gärtner (1824–1905) byl malířem architektury a krajinářem.
• Syn Karl Gärtner (1827–1894) byl také malířem.

• 
  Vila bavorského krále Ludvíka
• 
  Vítězný oblouk na Ludwigstraße
• 
  Hala vojevůdců
• 
  Lázně Bad Kissingen
• 

  (c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0
  Bavorská státní knihovna
• 
  Palác Wittelsbachů
• 
  Hala osvobození v Kelheimu
• 

  (c) Foto: Sven Teschke, CC BY-SA 3.0 de
  Pompejanum

• Oswald Hederer: Friedrich von Gärtner 1792–1847. Leben, Werk, Schüler. München 1976.´

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich von Gärtner na Wikimedia Commons
• Oxford Reference
• Encyclopedia