Friedrich von Raumer

Friedrich von Raumer
Narození	14. května 1781 Wörlitz v Sasku-Anhaltsku Svatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí	14. června 1873 ve věku 92 let Berlín Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	čtvrť Kreuzberg, Berlín[1] (52°29′17,95″ s. š., 13°23′53,88″ v. d.)
Národnost	německá
Alma mater	Göttingenská univerzita Univerzita v Halle
Povolání	vysokoškolský profesor
Zaměstnavatelé	Vratislavská univerzita Humboldtova univerzita
Znám jako	právník, historik, publicista a politik
Ocenění
Politická strana	Deutsche Zentrumspartei
Choť	Louise von Goerschen (1785–1867)
Rodiče	Georg Friedrich von Raumer (1755–1822) Charlotta rozená Marées aus Raguhn (1761–1811)
Příbuzní	Karl Georg von Raumer (bratr, geolog a geograf; 1783–1865) Ernst Ludwig von Gerlach (soudce a politik; 1795–1877) Leopold von Gerlach (generál; 1790–1861)
Funkce	Člen Pruské panské sněmovny poslanec Frankfurtského parlamentu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Ludwig Georg von Raumer (14. května 1781, Wörlitz v Sasku-Anhaltsku – 14. června 1873, Berlín) byl německý právník, historik, publicista a politik. Působil jako profesor na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně. V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na vratislavské univerzitě rektorem.^[2]

Život

Mládí a studia

Narodil se roku 1781 do rodiny místního vládního úředníka Georga Friedricha von Raumer a jeho ženy Charlotty. Navštěvoval berlínské Joachimsthalské gymnázium, kde také odmaturoval. Dále se věnoval studiu práva, administrativy a historie na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a následně na Univerzitě Martina Luthera v Halle.^[3]

Po ukončení studií v roce 1801 se stal referentem a následně roku 1804 řádným přísedícím u kurmarkské komory. Od srpna 1806 do května 1809 působil jako vedoucí jednoho z oddělení komory v braniborském městě Königs Wusterhausen.^[4]

Roku 1809 odešel do Postupimi, kde se o rok později stal úředníkem na ministerstvu financí a následně byl zvolen do pruské vlády – do kabinetu premiéra Hardenberga. Během působení ve vládě doprovázel premiéra na několika zahraničních cestách. Kvůli svým liberálně-reformátorským názorům se dostával do konfliktů s ostatními úředníky a z vlády odešel.^[5]

Vědecká a pedagogická činnost

V roce 1811 získal doktorát z humanistických věd na Ruprechto-Karlově univerzitě v Heidelbergu a ve stejném roce odešel do Vratislavi a stal se profesorem politologie a dějepisu na tamější nově vzniklé univerzitě.^[3] V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na této univerzitě rektorem.^[2] Mezitím absolvoval řadu studijních cest po Německu, Švýcarsku a Itálii.^[5]

Od roku 1819 působil na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně, kde byl rektorem v letech 1822–1823 a 1842–1843 (v tomto akademickém roce zastával zároveň funkci rektora ve Vratislavi).^[6] Dále byl také děkanem na filozofické fakultě univerzity ve Vratislavi a nějakou dobu vykonával funkci tajemníka Pruské akademie věd.^[3] V tomto období podnikl cesty do Francie (1830), Velké Británie (1835), Itálie (1839) a USA (1844). Poznatky z těchto cest následně publikoval ve svých vědeckých pracích. Roku 1853 odešel do emeritury.

Politická činnost

Roku 1844 byl zvolen poslancem Frankfurtského sněmu za středopravicovou stranu Deutsche Zentrumspartei, která prosazovala sjednocení Německa pod nadvládou Pruska. Jako vyslanec arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského byl vyslán do Paříže. Také byl v čele výpravy k pruskému králi Fridrichu Vilémovi, která mu měla nabídnout německou císařskou korunu. Po rozpuštění Frankfurtského sněmu se vrátil do Berlína a stal se členem horní komory pruského parlamentu.^[5]

Zemřel roku 1873 v Berlíně a je pohřben na hřbitově ve čtvrti Kreuzberg.^[1]

Dílo

Ve svých vědeckých pracích se specializoval zejména na oblast historie, práva, administrativy a politologie. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou Geschichte der Hohenstaufen und ihrer Zeit (1823–25, digitalizováno) a Geschichte Europas seit dem Ende des 15ten Jahrhunderts (1832–50, digitalizováno).

• 1806 – Sechs Dialoge über Krieg und Handel, první vydané dílo^[7], digitalizováno
• 1810 – Das britische Besteuerungssystem
• 1813 – Handbuch merkwürdiger Stellen aus den lateinischen Geschichtschreibern des Mittelalters, digitalizováno
• 1816 – Herbstreise nach Venedig, digitalizováno
• 1821 – Vorlesungen über die alte Geschichte, digitalizováno
• 1826 – Über die geschichtliche Entwickelung der Begriffe von Recht, Staat und Politik, digitalizováno
• 1828 – Über die preußische Städteordnung, digitalizováno
• 1831 – Briefe aus Paris zur Erläuterung der Geschichte des 16. und 17. Jahrhunderts, digitalizováno
• 1836–1839 – Beiträge zur neuern Geschichte aus dem Britischen Museum und Reichsarchiv, digitalizováno: svazek 1, svazek 2, svazek 3
• 1845 – Die Vereinigten Staaten von Nordamerika, digitalizováno
• 1849 – Briefe aus Frankfurt und Paris 1848–1849digitalizováno
• 1860 – Historisch-politische Briefe über die geselligen Verhältnisse der Menschen digitalizováno
• 1861 – Lebenserinnerungen und Briefwechsel, digitalizováno
• 1864–66 – Handbuch zur Geschichte der Litteratur, digitalizováno
• 1869 – Litterarischer Nachlaß

V roce 1830 začal společně s Fridrichem Brockhausem vydávat sérii Historisches Taschenbuch (digitalizováno). Po roce 1871 v jejím vydávání pokračoval Wilhelm Heinrich Riehl.^[8]

Ocenění a pocty

Členství ve vědeckých společnostech

zdroj^[3]

• Bavorská akademie věd (1830)
• Královská švédská akademie věd
• Turínská akademie věd
• Glasgowská akademie věd
• čestný člen Královské společnosti
• čestný člen vědeckého výboru Německého národního muzea

Pocty

• nositel řádu Pour le Mérite^[5]
• nositel Maxmiliánova řádu pro vědu a umění
• od roku 1955 nese jeho jméno knihovna v Kreuzbergu (Friedrich-von-Raumer-Bibliothek)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Raumer na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Ludwig Georg von Raumer na Wikimedia Commons
• Friedrich Ludwig Georg von Raumer – Deutsche Biographie (německy)
• digitalizovaná díla – archive.org
• digitalizovaná díla – Google Books

Předchůdce: Ludwig Gottfried Madihn Traugott Wilhelm Gustav Benedict

rektor Slezské univerzity Fridricha Viléma 1818–1819 1842–1843

Nástupce: Thaddäus Anton Dereser Michael Eduard Regenbrecht

Předchůdce: Friedrich Wilken Karl Friedrich Wilhelm Dieterici

rektor Univerzity Fridricha Viléma v Berlíně 1822–1823 1842–1843

Nástupce: Johann Gottfried Hoffmann Karl Lachmann