Friesova bouda

Friesova bouda
Základní informace
Výstavba	1910 / 1987
Další majitelé	Fries, Lahr, Buchberger, Hoffman, Škodovy závody
Současný majitel	Robert Matuška[1]
Poloha
Adresa	Strážné, Česko Česko
Pohoří	Krkonoše
Nadmořská výška	1200 m n. m.
Souřadnice	50°42′0,47″ s. š., 15°39′5,64″ v. d.
Další informace
Web	http://friesovyboudy.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friesova bouda (německy Friesbaude) je horská bouda v Krkonoších, která leží v katastrálním území obce Strážné. Nachází se v Krkonoších v nadmořské výšce 1200 m na louce nad levým břehem Malého Labe nad prameny Friesovy strouhy pod Světlým vrchem. Funguje jako horský hotel Friesovy boudy, který je hlavní budovou horského střediska Friesovy Boudy

Historie

Původním majitelem horského hospodářství byl August Thomas Fries, poté jeho bratr Josef. Od něj dům získal Vinzenz Lahr z Klínovek č. 84, který usedlost po požáru kolem roku 1910 znovu vybudoval. Prodal dům Josefu Buchbergrovi a odstěhoval se. V roce 1921 se odstěhoval i Buchberger, pocházející z Lahrovek č. 82 a to do Darre u Tannwald – Polaum. (dnešní obec a přehrada Souš v Jizerských horách). Dům od něj koupil Josef Hoffman, přebudoval jej a přikoupil ještě pozemky sousedního domu č.p. 96. Hospodářství tak čítalo pět hektarů luk, pět krav, jalovici a tažného koně. V roce 1935 získal Josef Hoffman licenci k provozování pohostinství. Hostinec se tak stal oblíbeným místem jak pro usedlíky, tak pro hosty (bylo zde 5-6 hostinských pokojů). V příjemné hospodě se často scházeli mladí i staří k posezení při pivě a víně, přičemž se nepohrdlo ani tvrdým alkoholem (nejčastěji to byl šnaps). Při oblíbených tanečních večírcích hrála Rennerova kapela. Dne 19. června 1945 byl manželský pár se dvěma dcerami a vnuky odsunut.

Koncem podzimu 1945 bylo stavení přiděleno českému podnikateli jako hostinec a ubytovna. Po roce 1948 byla budova vyvlastněna a stala se majetkem pražských Škodových závodů. V roce 1987 byla budova kompletně zbourána a nově vystavěna jako „Friesova bouda“ blíže k lesu. Hans Adolf ví ještě od svého otce, že v době „Hof-Winza-Seffa“, tam bydlela také rodina Wenzela Lahra. Tento, ve své době, nejúspěšnější běžec na lyžích padl v první světové válce. Po roce 1920 se jeho vdova Anna Lahrová přestěhovala se svými dvěma syny do Harrachova. Starší z nich (roč. 1913), Hans Lahr, se později stal velmi známým běžcem na lyžích a světovým rekordmanem ve skoku na lyžích.^[2]

Dostupnost

Motorovým vozidlem je dostupná ze Strážného po cestě, která vede kolem Hříběcích Bud, Husích Bud a Předních Rennerovek, za nimiž se odbočí doleva.^[3]

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

• po modré turistické značce z Dolní Dvůr, na kterou se u Hříběcích Bud napojují:
  • červená turistické značce ze Strážného.
• po modré turistické značce od Klínových Bud.

Reference

Externí odkazy

• Oficiální stránky