Fritigil

Fritigil
královna
zobrazení pohřbu královny Fritigil v poutním areálu v Žarošicích
Narození	4. století Germánie
Úmrtí	5. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fritigil také známa jako Fritigilda (4. století – 5. století) byla královna germánského kmene Markomanů, vizigótského původu.^[1] Je posledním známým vládcem Markomanů. O královně Fritigil se zmiňuje jáhen svatého Ambrože biskup Paulinus z Milána v díle Vita Sancti Ambrosii, ve kterém je psáno o listu na způsob katechismu, který pro královnu Frigitil sestavil svatý Ambrož.^[2]

Markomani koncem 4. století žili na území Vídeňské pánve, Burgenlandu a jižní Moravy společně s příchozími Slovany, nad kterými v té době tvořili vládnoucí šlechtu.^[1] Již v té době zásluhou misionářů svatého Jana Zlatoústého pronikaly na toto území první křesťanské liturgie. Fritigil byla ariánského vyznání, ale ze zpráv obchodníků, kteří vyprávěli o novém učení, zatoužila poznat pravé křesťanství a proto vyslala do Milána ke svatému Ambroži posly s dary a také s žádosti o toto nové učení.^[3] Ambrož vyhověl žádosti a nové učení pro Fritigil sestavil. V této korespondenci doporučil přesvědčit k víře i jejího muže a přimět jeho i jeho lid k uzavření dohody o přátelství s Římany. Fritigil se podařilo přesvědčit svého muže a vydala se na cestu do Milána, aby tyto dohody římským úřadům potvrdila.^[4] Markomani se poté řídili podle dokumentů Notitia Dignitatum.^[5][6] Tato dohoda je poslední známou smlouvou mezi Římem a Markomany.^[7] V dopise, který napsal Paulinus z Milána svatému Augustinovi se dochovaly zprávy o cestě Fritigil do Milána. V závěru psaní je uvedeno: „Když připutovala do Milána, litovala velice, že svatého biskupa, k němuž spěchala, již nenalezla, neboť již opustil tento svět…“ O jejím dalším životě se nedochovaly žádné další informace.^[1]

Královna Fritigil je spojována s kostrou asi čtyřicetileté ženy v knížecí hrobce pod mohylou na Žuráni u Brna objevenou v roce 1948.^[8]

Pověsti

Podle pověsti Fritigil založila kostel sv. Maří Magdaleny v areálu olomouckého hradu. Podle jiné pověsti nechala zničit oltář boha lovu v areálu hradu Buchlov. Na druhém nádvoří tohoto hradu je skalní průrva nesoucí jméno Fritigildina jeskyně. Podle další pověsti obdržela od sv. Ambrože sošku staré Matky Boží.^[9] Tuto sošku věnovala rezidenci a kostelu Panny Marie ve Vinicích v osadě Silničná, kde měla být i pochována. Po uzavření kostela za Josefa II. byla v roce 1785 soška přenesena do farního kostel sv. Anny v Žarošicích. Sošku při své návštěvě na Svatém kopečku u Olomouce korunoval dne 21. května 1995 papež Jan Pavel II.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritigil na anglické Wikipedii.