Fritz Hassold

Fritz Hassold
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP
NSDAP

Narození9. února 1894
Stříbro
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. září 1945 (ve věku 51 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profesepolitik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fritz Hassold, též Fritz Haßold (9. února 1894 Stříbro19. září 1945 Plzeň[1]), byl československý právník a politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.

Biografie

Byl druhorozeným synem Andrease Haßolda, tiskaře ze Stříbra a jeho manželky Margarethy. Jeho rodiče se do Stříbra přistěhovali v 80. letech 19. století ze Schwabachu v Bavorsku. Fritz absolvoval obecnou školu i gymnázium v rodném Stříbče. Od mládí ho názorově ovlivňoval otec, který vydával ve Stříbře německé národovecké noviny Mieser Zeitung. Od roku 1913 studoval práva na pražské německé univerzitě. Byl aktivní v tamním Burschenschaftu. Kvůli vypuknutí světové války přerušil studia a narukoval k dělostřelectvu. Na svou alma mater se vrátil až po roce 1918. V březnu 1919 byl ve Stříbře zadržen a zatčen československými úřady pro účast na masových demonstracích Sudetských Němců v pohraničí proti začlenění těchto oblastí do Československé republiky. Později se vrátil do Prahy, byl aktivní v německých spolcích. Přispíval do sudetoněmeckého tisku. V roce 1923 si v Praze otevřel vlastní advokátní kancelář.[1] Podle údajů k roku 1930 byl profesí advokátem ve Stříbře.[2] Podle jiného zdroje si advokátní kancelář ve Stříbře (na rohu nynější ulice Jiřího z Poděbrad a Žižkovy, tehdy Brenntegasse a Wassergasse) otevřel až roku 1931. Jako důvod přestěhování z Prahy do rodného města uvedl zpětně Hassold ve svém životopise z roku 1939 potřebu zúčastnit se komunálních voleb v roce 1931. V nich se stal prvním náměstkem starosty města. Prostory jeho advokátní kanceláře sloužily v této době jako sídlo stranické oblastní organizace DNP (do jejího zákazu). Sám Hassold byl oblastním (župním) vedoucím strany.[1]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal za Německou nacionální stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Po jejím zrušení přešel koncem roku 1933 jako hospitant do nově zřízeného poslaneckého klubu Klub deutsch-völkischer Abgeordneten.[3][4] Byl lídrem kandidátky DNP v Plzeňském volebním kraji.[1]

Advokátní praxi ve Stříbře provozoval až do konce druhé světové války. Spolupracoval s pozdějším významným nacistickým politikem a soudcem Antonem Baumgartlem. Společně založili mládežnický spolek Grenzenlandjugend.[1]

V říjnu 1938 se účastnil organizování vjezdu německé armády do Stříbra jako člen ochranné jednotky SS. 3. ledna 1939 se stal členem NSDAP. V květnu 1945 byl na útěku zadržen. Zemřel v září 1945 ve vězení v Plzni na Borech, kam byl umístěn československými úřady. Příčinou úmrtí byly nevyhovující hygienické podmínky, onemocněl na kožní infekci, furunkulózu.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Haßold Fritz [online]. starestribro.cz [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04. 
  2. 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  3. Fritz Hassold [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“