Fritz Hassold
Fritz Hassold | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1929 – 1935 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | DNP NSDAP |
Narození | 9. února 1894 Stříbro Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. září 1945 (ve věku 51 let) Plzeň Československo |
Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
Profese | politik a advokát |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Fritz Hassold, též Fritz Haßold (9. února 1894 Stříbro – 19. září 1945 Plzeň[1]), byl československý právník a politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.
Biografie
Byl druhorozeným synem Andrease Haßolda, tiskaře ze Stříbra a jeho manželky Margarethy. Jeho rodiče se do Stříbra přistěhovali v 80. letech 19. století ze Schwabachu v Bavorsku. Fritz absolvoval obecnou školu i gymnázium v rodném Stříbče. Od mládí ho názorově ovlivňoval otec, který vydával ve Stříbře německé národovecké noviny Mieser Zeitung. Od roku 1913 studoval práva na pražské německé univerzitě. Byl aktivní v tamním Burschenschaftu. Kvůli vypuknutí světové války přerušil studia a narukoval k dělostřelectvu. Na svou alma mater se vrátil až po roce 1918. V březnu 1919 byl ve Stříbře zadržen a zatčen československými úřady pro účast na masových demonstracích Sudetských Němců v pohraničí proti začlenění těchto oblastí do Československé republiky. Později se vrátil do Prahy, byl aktivní v německých spolcích. Přispíval do sudetoněmeckého tisku. V roce 1923 si v Praze otevřel vlastní advokátní kancelář.[1] Podle údajů k roku 1930 byl profesí advokátem ve Stříbře.[2] Podle jiného zdroje si advokátní kancelář ve Stříbře (na rohu nynější ulice Jiřího z Poděbrad a Žižkovy, tehdy Brenntegasse a Wassergasse) otevřel až roku 1931. Jako důvod přestěhování z Prahy do rodného města uvedl zpětně Hassold ve svém životopise z roku 1939 potřebu zúčastnit se komunálních voleb v roce 1931. V nich se stal prvním náměstkem starosty města. Prostory jeho advokátní kanceláře sloužily v této době jako sídlo stranické oblastní organizace DNP (do jejího zákazu). Sám Hassold byl oblastním (župním) vedoucím strany.[1]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal za Německou nacionální stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Po jejím zrušení přešel koncem roku 1933 jako hospitant do nově zřízeného poslaneckého klubu Klub deutsch-völkischer Abgeordneten.[3][4] Byl lídrem kandidátky DNP v Plzeňském volebním kraji.[1]
Advokátní praxi ve Stříbře provozoval až do konce druhé světové války. Spolupracoval s pozdějším významným nacistickým politikem a soudcem Antonem Baumgartlem. Společně založili mládežnický spolek Grenzenlandjugend.[1]
V říjnu 1938 se účastnil organizování vjezdu německé armády do Stříbra jako člen ochranné jednotky SS. 3. ledna 1939 se stal členem NSDAP. V květnu 1945 byl na útěku zadržen. Zemřel v září 1945 ve vězení v Plzni na Borech, kam byl umístěn československými úřady. Příčinou úmrtí byly nevyhovující hygienické podmínky, onemocněl na kožní infekci, furunkulózu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Haßold Fritz [online]. starestribro.cz [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04.
- ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Fritz Hassold [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“