Fritz Strassmann

Fritz Strassmann
Rodné jménoFriedrich Wilhelm Straßmann
Narození22. února 1902
Boppard
Úmrtí22. dubna 1980 (ve věku 78 let)
Mohuč
BydlištěNěmecko
Alma materUniverzita Hannover
Povoláníchemik, vysokoškolský učitel, jaderný fyzik a odbojář
ZaměstnavateléUniverzita Johannese Gutenberga
Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften
Max Planck Institute for Chemistry
OceněníCena Enrica Fermiho (1966)
Spravedlivý mezi národy (1985)
PříbuzníOtto Straßmann (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska věnovaná Fritzi Strassmannovi a Otto Hahnovi za spoluobjevení štěpení. Nachází se v budově Otto-Hahn na Svobodné univerzitě v Berlíně (Thielallee 63, Berlín).

Fritz Strassmann (22. února 1902 Boppard22. dubna 1980 Mohuč) byl německý chemik. Spolu s Otto Hahnem na počátku roku 1939 identifikovali baryum pomocí bombardování uranu neutrony, což byl do té doby neznámý jev. Dnes je tento jev všeobecně znám pod pojmem jaderné štěpení.

Život

Fritz Strassmann se narodil v Boppardu. Chemii se začal věnovat již na vysoké škole. Studoval na Technické univerzitě v Hannoveru, kde byl vynikajícím studentem, čemuž napovídá jeho doktorská práce, ve které se zabýval rozpustností jódu v oxidu uhličitém. Jako absolvent zůstal na akademické půdě, protože nezaměstnanost v oblasti chemického průmyslu byla vysoká.

V roce 1929 začal pracovat v Kaiser Wilhelm institutu pro chemii, která se nacházela v Berlíně.

Od roku 1929 až do roku 1945 pracoval v Chemickém ústavu císaře Wilhelma v Berlíně. Účastnil se zkoumání radioaktivních izotopů uranu a thoria. V roce 1938 podal chemický důkaz štěpení uranu při bombardování neutrony.

V roce 1933 vystoupil ze Společnosti německých lékáren, protože ty se staly součástí nacisty kontrolované veřejnoprávní korporace. Následně byl přidán na černou listinu. Fyzikové Otto Hahn a Lise Meitnerová našli pro Fritze práci v laboratoři, která sice byla za poloviční plat než měl u Společnosti německých lékáren, na druhou stranu se mohl podílet na objevu nesmírných rozměrů. Strassmann byl pro laboratoř obrovský přínos. Sám prohlásil: „Navzdory mé velké náklonnosti k chemii si cením své osobní svobody tak vysoko, že pro její zachování bych pracoval i jako dělník na stavbě.“ Během války společně se svou manželkou Marii Heckter Strassmann skryli židovského přítele ve svém bytě. Skrývali ho tam několik měsíců i navzdory trestu, který by celou jeho rodinu včetně tříletého syna čekal.

Díky zkušenostem, které během života Strassmann získal v analytické chemii, byl Otto Hahnem a Lise Meitnerovou zapojen do výzkumu produktů vznikajících při bombardování uranu neutrony.

V prosinci 1938, Hahn a Strassmann odeslali rukopisné hlášení časopisu Naturwissenschaften, kde popsali své objevy vzniklé během pokusů bombardování jader uranu. Současně hlásila tyto výsledky i Meitnerová, která unikla z Německa, kde se bála o svůj život, a usadila se ve Švédsku. Meitnerová a její synovec Otto Frisch interpretovali tyto výsledky pár měsíců po Hahnovi pod názvem Produkty jaderného štěpení.

V roce 1944, Hahn obdržel Nobelovu cenu za objev jaderného štěpení v oblasti chemie, kde mu značně dopomohl svými pokusy právě Fritz Strassmann. Někteří historici dokumentují, že Meitnerová by měla být prohlášena společně s Hahnem za objevitele jaderného štěpení a Nobelova cena jí měla být udělena rovněž.

Od roku 1946 působil jako profesor a ředitel Ústavu anorganické chemie v Mohuči, kde po odchodu do důchodu také zemřel.

Vyznamenání 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Strassmann na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Literatura

  • Fritz Krafft: Im Schatten der Sensation. Leben und Wirken von Fritz Straßmann. Verlag Chemie, Weinheim, 1981. ISBN 3-527-25818-3.
  • Peter Brommer, Günter Herrmann: Fritz Straßmann (1902–1980). Mitentdecker der Kernspaltung. Inventar des Nachlasses und Kommentierung der Versuche zur Kernspaltung. Verlag der Landesarchivverwaltung Rheinland-Pfalz, Koblenz, Band 95, 2001. ISBN 3-931014-57-6.
  • Günter Herrmann: Fritz Straßmann - Mitentdecker der Kernspaltung. In: Vierteljahreshefte für Kultur, Politik, Wirtschaft und Geschichte. 16. Jahrgang, Nr. 1, 1996, s. 29–33.
  • Broschüre der GDCh: Historische Stätten der Wissenschaft. Lise Meitner, Otto Hahn und Fritz Straßmann. Mainz 2002.
  • Fritz Krafft: Fritz Straßmann und der Aufbau der Mainzer Chemie. In: Michael Kißener, Friedrich Moll (Hrsg.): Ut omnes unum sint (Teil 3). Gründungsprofessoren der Chemie und Pharmazie. (Beiträge zur Geschichte der Universität Mainz,N.F.7, s. 13–68 ).Stuttgart: Franz Steiner 2009. ISBN 978-3-515-09302-6.
  • Otto Hahn a Fritz Strassmann: Zur Folge nach der Entstehung des-Isotops 2.3 Tage des Elements 93 aus Uran G-151 (27. února 1942)
  • Fritz Strassmann; Über die Beeinflussung der Sättigungsdampfkonzentration durch Anwesenheit komprimierter unidealer Gase (System I2 – CO2), (doktorská práce, TH Hannover 1929).
  • Hermann Braune, Fritz Strassmann; Über die Löslichkeit von Jod in gasförmiger Kohlensäure. Zeitschrift für Physikalische Chemie. 1929, vol. 143A, no. 1, p. 225–243.

Média použitá na této stránce