Fritz Todt

Dr. Ing. Fritz Todt
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1969-146-01 / Röhn / CC-BY-SA 3.0 Fritz Todt v uniformě SA-Obergruppenführera
Narození	4. září 1891 Pforzheim, Německé císařství
Úmrtí	8. únor 1942 (50 let) Wolfsschanze, Třetí říše
Vojenská kariéra
Hodnost	Generálmajor
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1945)
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Wehrmacht (do roku 1942)
Války	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání	Pruský Železný kříž I. třídy Hohenzollernský řád
multimediální obsah na Commons

Fritz Todt (4. září 1891 Pforzheim – 8. února 1942 Wolfsschanze) byl nacistický ministr zbrojního průmyslu a rovněž důstojník Luftwaffe s hodností generálmajora.

Mládí a první světová válka

Fritz Todt se narodil 4. září 1891 jako syn hodináře Emila Todta (1861–1909) a jeho ženy Elise (1869–1935) v bádenském městě Pforzheim. Maturoval na místním gymnáziu v roce 1910 a nastoupil roční základní vojenskou službu u bádenského 14. pluku polního dělostřelectva (Feldartillerie-Regiment Großherzog (1. Badisches) Nr. 14) v Karlsruhe. Po dokončení služby v roce 1911 byl přeřazen do zálohy a začal studovat stavebnictví na Technické univerzitě v Mnichově.

Vypuknutí světové války však jeho studium přerušilo a on sám byl v srpnu 1914 povolán ze zálohy již jako Wachtmeister der Reserve (ekvivalent pro četaře dělostřelectva v záloze). Zařazen byl ke svému domovskému 14. pluku polního dělostřelectva v Karlsruhe. Rovněž byl zařazen do měsíčního výcvikového kurzu pro důstojníky v záloze, který úspěšně dokončil jako Leutnant der Reserve (poručík v záloze) v říjnu téhož roku.

S povýšením následovalo převelení k bádenskému 110. granátnickému pluku (2. Badisches Grenadier-Regiment „Kaiser Wilhelm I.“ Nr. 110) spadajícímu do sestavy 28. divize pod velením generálporučíka Kurta von Kehlera. Zanedlouho byl jmenován velitelem roty a poté se účastnil bojů ve Flandrech, kolem města Champagne a dalších bitev na Západní frontě.

V lednu roku 1916 byl poručík Todt přeřazen k vzdušným silám (Luftstreitkräfte), u nichž podstoupil pilotní výcvik, a po něm sloužil jako letecký pozorovatel u 70. polního leteckého oddílu (Feldflieger-Abteilung 70). Ten byl posléze přejmenován na 39. letecký oddíl (Flieger-Abteilung 39). V rámci této jednotky sloužil Todt do června roku 1917, kdy byl jmenován velitelem frontového fotografického oddílu v rámci Armádního uskupení C.

Zde zůstal až do konce války, přičemž v srpnu roku 1918 byl raněn při vzdušném souboji. Armádu opustil krátce po skončení války v prosinci roku 1918. Během své válečné služby byl několikrát vysoce vyznamenán, získal např. obě třídy pruského Železného kříže, Rytířský kříž pruského Hohenzollernského řádu s meči, Rytířský kříž II. třídy bádenského Řádu zähringenského lva s meči, bavorský Vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči, Odznak za zranění v černém či pruský Odznak leteckého pozorovatele.

Meziválečné období a druhá světová válka

Po skončení války pracoval jako silniční inženýr, přičemž v letech 1929 a 1930 pracoval i na výstavbě silnic v tehdejším Československu.^[1][2]

V roce 1922 vstoupil do NSDAP. Roku 1931 získal doktorát a stal se generálním inspektorem výstavby silnic. Z této funkce organizoval výstavbu německých dálnic. V roce 1938 byl pověřen i výstavbou opevnění na západních hranicích Německa. K tomuto účelu zřídil stavební organizaci, kterou osobně vedl a která později nesla jeho jméno (Organizace Todt). Dosáhl toho spojením některých státních firem a soukromých společností s Říšskou pracovní službou. Do konce druhé světové války se tato organizace podílela na budování mnoha strategických staveb. S vypuknutím války mu byla k 1. září 1939 udělena hodnost generálmajora Luftwaffe. Roku 1940 se stal ministrem zbrojního průmyslu a roku 1941 generálním inspektorem vodního a energetického hospodářství.

Zahynul při havárii svého osobního letadla Heinkel He 111 při startu z letiště u Hitlerova hlavního stanu Wolfsschanze ve Východním Prusku. Vzhledem k předchozímu vzrušenému rozhovoru s Hitlerem, bezchybnému odzkoušení stroje těsně před letem a faktu, že jeho nástupce ve funkci Albert Speer navzdory předchozí domluvě krátce před startem odmítl letět, existují nepodložené názory, že nešlo o nešťastnou náhodu. Podle některých zdrojů byl navíc před pádem letadla pozorován výbuch v přední části stroje,^[3] podle jiných však nikoliv.^[4]

Řády a vyznamenání

Během své vojenské a politické kariéry získal generálmajor Fritz Todt následující vyznamenání:

• Německý řád NSDAP (posmrtně 12. února, 1942)
• Rytířský kříž Pruského Hohenzollernského domácího řádu s meči (první světová válka)
• Pruský Železný kříž I. třídy (první světová válka)
• Pruský Železný kříž II. třídy (první světová válka)
• Rytířský kříž II. třídy Bádenského řádu zähringenského lva s meči (první světová válka)
• Bavorský vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči (první světová válka)
• Odznak za zranění v černém (první světová válka)
• Královský Pruský odznak leteckého pozorovatele (první světová válka)
• Kříž cti
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Medaile Západního valu
• Zlatý Stranický odznak NSDAP
• Služební vyznamenání NSDAP ve stříbře
• Prsten Wernera von Siemense (asi 1937)
• Německé národní ocenění za vědu a umění (30. ledna 1939)
• Velkokříž řádu italské koruny (asi 1939)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fritz Todt na Wikimedia Commons