Smyčková tkanina

Smyčkové tkaniny, nazývané také froté (angl. terry-cloth, něm. Frottiergewebe), jsou trojrozměrové textilie. Třetí rozměr tkaniny tvoří kličky z osnovních nití nad nebo pod plochou základní tkaniny.[1]

Výroba

Člunkový stroj k výrobě smyčkových tkanin (Anglie asi v polovině 20. století)

K výrobě se používají tkací stroje speciální konstrukce. Smyčková osnova se podává nejméně na dvou válech, smyčky na osnově se tvoří tzv. nedorazem paprsku při tkaní. K plnému dorazu dochází teprve po druhém až sedmém zaneseném útku, který s sebou vezme smyčkovou osnovu. Původní člunkové stavy jsou asi od poslední třetiny 20. století nahrazovány nejčastěji jehlovými tkacími stroji.[2]

Vazba smyčkové tkaniny

Stroje mohou být vybaveny listovkou nebo žakárovým ústrojím, kraje tkaniny se zpevňují perlinkovou vazbou nebo zatahováním konců útku s pomocí jehlového mechanizmu (tuck-in).[3]

Schematický náčrt (vpravo) naznačuje vazbu smyčkové tkaniny: Útky (tmavé kruhy) jsou protkány základní osnovou (zeleně), v horní části se tvoří smyčkovou osnovní nití (červeně) kličky na lícní straně tkaniny a dolní část obrázku ukazuje (modře) i druhou osnovní nit se smyčkami na rubu tkaniny. V uvedeném příkladu se jedná o trojútkovou vazbu, kde se dva útky nacházejí pod obloučkem smyčky a třetí, mezi smyčkami, je tzv. vazný útek. Uvnitř smyček se dá zatkávat až 6 útků, tj. zhotovit sedmiútková vazba, smyčky mohou být maximálně 12 mm vysoké.[4]

Froťák, tedy ručník ze smyčkové tkaniny

Osnovní příze na smyčkové tkaniny jsou zpravidla skané, nitě v základní osnově s vyšším zákrutem. Útková příze je méně zakroucená, většinou z bavlny nebo ze směsi bavlny s viskózou.

Smyčkové tkaniny se stříhanými kličkami jsou podobné sametu a říká se jim (někdy) velur.[5]

Využití

Smyčkové tkaniny se vyrábí skoro výhradně z bavlněných přízí, zboží má vynikající savost. Šijí se z něj proto převážně ručníky, osušky a plážové oblečení.

Na začátku 21. století dosáhla roční světová výroba 2,5 miliardy m² (250–600 g/m2) [2], což odpovídalo asi 2,5 % celkové produkce tkaných textilií.

Smyčkové pleteniny

Osnovní pleteniny jsou podobné smyčkovým tkaninám. Smyčková nit může být z bavlny, základní pletenina se zhotovuje často z polyamidových filamentů.[6] Pleteniny se vyrábějí většinou na upraveném osnovním stávku s nejméně dvěma kladecími přístroji. Niti z kladecího přístroje pro základní vazbu se střídají s nitěmi kladenými na jehly, které je odhazují a tak se tvoří smyčky na líci nebo po obou stranách pleteniny[7]

Osnovní smyčkové pleteniny mají vysokou pevnost v oděru, používají se zejména k čalounění aut a nábytku.[8]

Smyčkové zátažné pleteniny jsou měkčí, pružnější a mají lepší savost než osnovní zboží. Používají se hlavně na posteloviny.[9]

Strečové froté

Pod označením strečové froté se vyrábějí elastické smyčkové tkaniny a pleteniny s obsahem tvarovaných přízí. Výrobky se používají např. na plážové oděvy, ložní prádlo aj.[10][11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678
  2. ↑ a b Adanur: Handbook of Weaving, Technomic Publishing Company 2001, ISBN 1-58716-013-7, str. 315-319
  3. ↑ Secondary Motions of Weaving [online]. Emel Önder, 2018 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The technology of terry towel production [online]. JTATM, 2005 [cit. 2018-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. ↑ T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3
  6. ↑ Decke und Plüsch [online]. Karl Mayer, 2018 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 72
  8. ↑ Wirkvlours [online]. fabrooms, 2018 [cit. 2018-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-03. (německy) 
  9. ↑ K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 116
  10. ↑ Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN(z roku 1970) 3-87150-848-9, str. 252-254
  11. ↑ Frottier-Stretch [online]. Aquasel-shop, 2006 [cit. 2018-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-04. (německy) 

Literatura

  • Hofer: Stoffe 2, ISBN 3-87150-799-7, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, str. 197–204 a 430
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 363

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Handtuch.jpg
Rucnik ze smyckove tkaniny
QSMM Northrop Terry Towelling Loom 2699.JPG
Autor: Clem Rutter, Rochester, Kent., Licence: CC BY 3.0
This item is in the collectionQueen Street Mill in Harle Syke, a suburb to the north-east of Burnley, Lancashire. The mill was built in 1894 for the Queen Street Manufacturing Company. It closed on 12 March 1982 and was mothballed, but was subsequently taken over by Burnley Borough Council and used as a museum. In the 1990s ownership passed to Lancashire Museums. Unique in being the world's only surviving steam-driven weaving shed.
Frote.svg
Autor: Luigi Chiesa, Licence: CC BY-SA 3.0
Vazba smyčkové tkaniny