Fulda

Fulda
Pěší zóna Marktstraße s farním kostelem sv. Blažeje
Pěší zóna Marktstraße s farním kostelem sv. Blažeje
Fulda – znak
znak
Fulda – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška261 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
Vládní obvodKassel
Zemský okresFulda
Fulda
Fulda
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha104,5 km²
Počet obyvatel69 968 (2022)[1]
Hustota zalidnění669,6 obyv./km²
Správa
StarostaDr. Heiko Wingenfeld (CDU) od 2021
Vznik12. století
Oficiální webwww.fulda.de
Adresa obecního úřaduSchlossstraße 1 36037 Fulda
Telefonní předvolba0661
PSČ36037, 36039, 36041, 36043
Označení vozidelFD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fulda je starobylé a významné německé město, deváté největší město v Hesensku, sídlo římskokatolické diecéze a tradiční církevní metropole. Městem protéká stejnojmenná řeka. Ve městě žije přibližně 70 tisíc[1] obyvatel.

Geografie

Sousední obce: Petersberg, Künzell, Eichenzell, Großenlüder, Hünfeld, Neuhof a Schlitz.

Historie

Fulda na mědirytině Matthäuse Meriana, z roku 1655

Při antických římských silnicích Via Regia a Antsantvia měli již v 6. století dvůr franští králové rodu Merovejské dynastie, který kolem roku 700 vyvrátili při svém vpádu Sasové. Na výzvu papeže Řehoře II. sem přišel křesťanský misionář Svatý Bonifác. Jeho žák, benediktinský mnich Sturmius sem přivedl mnichy z Hersfeldu a roku 744 založili benediktinský klášter, jehož prvním opatem byl právě Sturmius. Klášter se za císaře Karla Velikého stal významným centrem vzdělání a písemnictví. Byly zde sepsány Fuldské anály. Roku 1019 císař Jindřich II. Fuldě udělil právo trhů, cla a ražby mincí. Roku 1114 byla Fulda prohlášena městem. Za knížete-opata Jindřicha V. z Diez-Weilnau (1288–1313) byl v letech 1294 až 1312 postaven opatský hrad. V 17. století byl po úpravách za knížete-opata Johanna Friedricha von Schwalbach přestavěn na současný barokní palác.

K prvním větším sporům mezi městem a klášterem došlo za zmíněného opata Jindřicha V. (před rokem 1320), který dal postavit druhý hrad mimo klášter. Měšťané za pomoci vrchního fojta, hraběte Johanna von Ziegenhain vpadli do obou opatských hradů a vyplenili je. Císař Ludvík Bavor pak vůdce měšťanů dal popravit a škody musely být napraveny přestavbou hradu. Další napětí mezi městem a klášterem propuklo v období reformace, ve středoněmeckém selském povstání, kdy se měšťané spojili se sedláky a vytáhli proti císařskému klášteru o Velikonocích 1525. Povstání bylo v květnu téhož roku potlačeno armádou hesenského lankraběte Filipa I. Dále město patřilo až do roku 1803 k hesenskému knížectví. Po jeho zrušení se na krátko stalo hlavním městem malého knížectví Nassau-Orange-Fulda pod vládou budoucího nizozemského krále Viléma I. a v roce 1806 přešlo pod francouzskou nadvládu do velkovévodství Berg, v roce 1810 do Frankfurtského velkovévodství, 1815 do Hesenského kurfiřtství a 1866 do Pruského království, s nímž se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Ekonomika

Město má od konce 19. století průmyslovou tradici. V roce 1900 zde byla založena firma na pneumatiky FULDA. V roce 1948 založil Moritz Kurt Juchheim společnost M. K. JUCHHEIM, známou pod jménem Jumo, na výrobu skleněných a skleněných kontaktních teploměrů. V současnosti působí několik průmyslových závodů: největší Fulda Reifen vyrábí komponenty do železničních vagónů a vozů, menší jsou závody strojírenské, elektrotechnické, textilní, gumárenské a chemické. Významný podíl má turistický ruch.

Dóm sv. Salvátora a sv. Šebestiána
Michaelsburg
Biskupský zámek
Stará radnice

Politika

V katolicky orientované Fuldě byla v období druhého císařství a během Výmarské republiky vedoucí stranou strana Zentrum. Po válce se zde nejsilněji etablovala strana CDU. Nejznámějším poválečným politikem Fuldy je Alfred Dregger, který byl starostou Fuldy 24 let a 26 let poslancem v Německém spolkovém sněmu. Magistrát má 11 radních, z toho připadá 7 křesel straně CDU, 3 křesla straně SPD a 1 křeslo straně Spojenectví 90/Zelení.

Starostové města Fuldy

jménooddo
Anton Thomas18051835
Daniel Mackenrodt18351859
Ignaz Weißmüller18591862
Franz Rang18621893
Dr. Georg Antoni18941930
Dr. Franz Danzebrink19301945
Erich Schmidt (dosazen po válce Američany)19451946
Dr. Cuno Raabe (CDU)19461956
Dr. Alfred Dregger (CDU)19561970
Dr. Wolfgang Hamberger (CDU)19701998
Dr. Alois Rhiel (CDU)19982003
Gerhard Möller (CDU)20032017

Památky

  • Kostel sv. Michaela – původem předrománský, situovaný na opevněném návrší Michaelsburg
  • Klášter benediktinů Michaelsberg, raně středověkého původu, nynější stavby z let 1758–1765
  • Dóm sv. Salvátora (Krista Spasitele) a sv. Šebestiána, bývalý opatský kostel benediktinů, má předrománské základy a kryptu, hrob sv. Bonifáce je umístěn v menze hlavního oltáře; dvouvěžovou trojlodní barokní stavbu s kupolí v křížení projektoval Johann Dientzenhofer pro biskupa Adalberta von Schleiffras
  • Klášter benediktinek Santa Maria, Frauenberg, raně barokní, založen roku 1623
  • Farní kostel sv. Blažeje (St. Blasiuskirche)
  • Kostel sv. Ondřeje (St. Andreaskirche)
  • bývalý zámek Johannesberg – počátkem 14. století vznikla tvrz, trojkřídlou barokní budovu biskupské rezidence upravil Johann Dientzenhofer a dal si ji vystavět biskup Adalbert von Schleiffras
  • stará radnice – hrázděná stavba, zděná část z roku 1513

Muzea

Ve městě jsou dvě desítky muzeí. K nejvýznamnějším patří sbírky diecézního muzea.

Školství

Město má 1200 letou tradici kultury a vzdělání. U zrodu první klášterní školy s klášterní knihovnou benediktinů stál Rabanus Maurus, který zde napsal svou encyklopedii. První univerzitu roku 1734 založil Adolf von Dalberg. Školskou reformu provedl roku 1775 biskup Heinrich von Bibra. V současnosti nese univerzita titul Hochschule, je spojena se Zemskou hesenskou knihovnou; tradičně vyniká její teologická fakulta a kněžský seminář.

Slavnosti

  • Karneval karnevalů

Doprava

Fulda leží na trase vysokorychlostní železniční trati WürzburgHannover a zastavují zde vlaky ICE. V blízkosti města je křižovatka dálnice A7 s dálnicí A66.

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Germany location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Catedral de Fulda.jpg
Aufnahme des de:Fuldaer Dom (selbst fotografiert 2003, Public Domain)
Michaelsburg Fulda.JPG
Autor: Florian K, Licence: CC BY-SA 3.0
Michaelskirche Fulda
Fulda - Blick auf die Marktstr. nordwestl.JPG
Fulda - Marktstraße (in nordwestl. Richtung gesehen)
Flagge der Stadt Fulda.png
Flag of the City of Fulda
Fulda-Stadtschloss.png
Autor: unknown, Licence: CC SA 1.0
Altes Rathaus Fulda (3).JPG
Autor: Dr. Bernd Gross, Licence: CC BY-SA 4.0
Altes Rathaus, Unterm Heilig Kreuz 10, Fulda