Kyselina fumarová
Kyselina fumarová | |
---|---|
Kyselina fumarová | |
Obecné | |
Systematický název | (2E)-but-2-endiová kyselina |
Ostatní názvy | trans-butendiová kyselina |
Sumární vzorec | C₄H₄O₄ |
Vzhled | bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 110-17-8 |
PubChem | 444972 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 116,011 Da |
Hustota | 1,635 g/cm³ |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H319 |
P-věty | P264, P280, P305+351+338, P313 |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina fumarová (kyselina trans-butendiová) je organická bílá krystalická látka bez zápachu, s ovocnou chutí, špatně rozpustná ve vodě. Je jedním ze dvou izomerů nenasycené dikarboxylové kyseliny se vzorcem HOOC−CH=CH−COOH. Druhým izomerem je kyselina maleinová. Soli a estery kyseliny fumarové se nazývají fumaráty.
Její název pochází z rostliny Fumaria (z latinského fumus terrae, česky zemědým), která ji obsahuje. Je to rod jednoletých krytosemenných rostlin, vyskytujících se asi v 60 druzích po celém světě. Některé druhy se používají jako léčivé byliny v medicíně. například Fumaria indica má protizánětlivé a analgetické účinky.
Kyselina fumarová není toxická, ale vysoké dávky mohou být po dlouhodobém užívání toxické pro ledviny. Čistá kyselina fumarová má dráždivé účinky a může způsobit podráždění očí.
V roce 1937 obdržel Albert Szent-Györgyi Nobelovu cenu za medicínu mimo jiné za svou biochemickou práci na kyselině fumarové.
Výskyt
Kyselina fumarová je v přírodě široce rozšířena, neboť se vyskytuje prakticky ve všech rostlinných i živočišných organismech. Účastní se mnoha metabolických cest při metabolismu živých organismů:
- je součástí citrátového cyklu, vzniká ze sukcinátu pomocí sukcinátdehydrogenázy a na malát se mění pomocí fumarázy
- je produktem močovinového cyklu, kde vzniká jako fumarát štěpením kyseliny argininjantarové
- při biosyntéze purinových nukleotidů (z aspartátu)
- při metabolismu nukleotidů, vznik adenosinmonofosfátu z inosinmonofosfátu
- při hydrolytické degradaci aminokyselin, jako je fenylalanin nebo tyrosin
- při deaminací kyseliny asparagové
Výroba
Kyselina fumarová byla nejprve připravena z kyseliny jantarové. V současné době je průmyslová syntéza kyseliny fumarové většinou založena na izomerizaci kyseliny maleinové ve vodných roztocích při nízkém pH, zahřátím na více než 150 °C, UV zářením nebo katalyticky ve vodném roztoku.
Vyrábí se z kvasinek bramborové moučky nebo z kukuřičného škrobu, neboť tyto látky obsahují kyselinu maleinovou.
Využití
Potravinářství
Kyselina fumarová má kyselé, konzervační, chelatační a antioxidační vlastnosti. Uplatňuje se proto jako regulátor kyselosti, ochucovadlo nebo antioxidant. Je to schválená potravinářská přídatná látka s číslem E297. Jako ochucovadlo nebo regulátor kyselosti nápojů se přidává do džusů s jablečnou, broskvovou a vanilkovou příchutí, do pečených výrobků a dezertů se želatinou. Jako antioxidant zabraňuje žluknutí některých sypkých směsí, ovocných náplní, uzenin, sušeného mléka, slaných brambůrků a ořechů. V České republice může být přidávána do náplní a sladkých omáček, cukrářských výrobků na bázi cukru, ovocných želatinových dezertů, instantních čajů a žvýkaček.
Medicína
Kyselina fumarová se používá jako pomocná látka v léčivých přípravcích. Již v roce 1950 byla kyselina fumarová využita k léčbě autoimunitního stavu psoriázy. V současnosti se estery (dimethylfumarát a diroximelfumarát) používají k léčbě svrabu a roztroušené sklerózy.
Další použití
Kyselina fumarová se používá při výrobě polyesterových pryskyřic a polyhydroxyalkanoátů a jako mořidlo pro barviva.
Používá se i do krmiva jehňat, která pak během trávení produkují až o 70 % méně methanu.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fumaric acid na anglické Wikipedii a Fumarsäure na německé Wikipedii.
- ↑ a b Fumaric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina fumarová na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Fumarová kyselina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- International Chemical Safety Card 1173
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Autor: Philmarin, Licence: CC BY-SA 3.0
Fumaria officinalis (Sangre de Cristo) : Aspecto general en floración - Prado de Rejas (Madrid-Barajas, España).
Ball-and-stick model of the fumaric acid molecule
Skeletal formula of fumaric acid