Funkcionalismus

Vila Tugendhat v Brně-Černých polích, dílo světoznámého německého architekta Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. století.
Památka UNESCO
Brněnské výstaviště v Brně-Pisárkách, pavilon A z roku 1928
Baťův mrakodrap z roku 1938 od Vladimíra Karfíka ve Zlíně, svojí výškou 77,5m byl svého času druhou největší budovou v Evropě
Kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách z roku 1928, dílo Bohuslava Fuchse a dalších
Veletržní palác z roku 1928 Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla v Praze-Holešovicích
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934

Funkcionalismus je architektonický směr, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.[1] Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v Československu a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.[2]

Koncept funkcionalismu

Koncept funkcionalismu dle první definice od Louise Sullivana z roku 1893 lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šamotové cihly, železo nebo beton).

Architektura, jak tvrdí Adolf Loos, jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích,[p 1][2] nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Formy považované za přeplácanost a zbytečnou komplikovanost byly nahrazeny geometrickou čistotou tvarů. Funkcionalismus se vzdává ornamentů. Často je uváděno, že Loos označil ornament za zločin. To je ovšem chyba neboť pouze napsal knihu Ornament a zločin, ve které se i tomuto věnoval. Proti ornamentu se vysloveně postavil Le Corbusier, který říká: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“ Le Corbusier také stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky:

  1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
  2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
  3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami.
  4. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
  5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

Charakteristické rysy a realizace

Charakteristickým rysem funkcionalistických staveb se stala železobetonová skeletová konstrukce a volný půdorys. Kromě jednotlivých moderně řešených veřejných a obytných staveb, vznikla v letech 1932–1936 v Praze 6 - Dejvicích Osada Baba (osada Svazu československého díla Praha),[3] řešená předními českými architekty s přispěním nizozemského architekta Marta Stama. Dále to byla kolonie Nový dům v Brně nebo město Zlín.

O významu meziválečné funkcionalistické architektury v Československu svědčí účast proslulých architektů: Adolfa Loose (Müllerova vila), Ludwiga Mies van der Roheho (Vila Tugendhat),[4] Le Corbusiera (Zlín) nebo Marta Stama (Paličkova vila).[2]

Kromě Československa vznikly pozoruhodné funkcionalistické stavby i v dalších zemích (Německo, Nizozemsko, Francie, Belgie, Dánsko).

Mezinárodní styl

Související informace naleznete také v článku Mezinárodní styl.

Ve 30. letech došlo k širšímu, mezinárodnímu uplatnění funkcionalismu, jehož zásady formuloval Congrès International d'Architecture Moderne – CIAM (Kongres mezinárodní moderní architektury), ustavený v roce 1928 na hradě La Sarraz u Lausanne ve Švýcarsku. Mezinárodní styl (International Style) se rozšiřuje do dalších zemí, kde se ujímají zásady funkcionalismu (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Itálie, Anglie, Švýcarsko, Španělsko, Skandinávie).[2]

Zatímco 2. světová válka znamenala pro evropskou avantgardu stagnaci a v některých případech úplné opuštění programových zásad, došlo k rozšíření mezinárodního stylu mimo Evropu na zámořské kontinenty, do Severní a Jižní Ameriky, severní Afriky, Japonska a Indie. Díky tomu došlo k propojení zásad funkcionalismu s tradicí a zvyklostmi místních stavebních kultur, což mělo za následek stanovení nového konceptu soudobé architektury, jehož ideou byla tzv. organická architektura.[2]

Architekti

Čeští

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam českých funkcionalistických architektů.

Světoví

Významné funkcionalistické stavby

Česko

Svět

Odkazy

Poznámky

  1. Dílo architekta Adolfa Loose se nese převážně v duchu moderního purismu. Při návrhu Müllerovy vily v Praze uplatnil ale především funkcionalistické myšlenky, a proto je v Čechách označován i za představitele funkcionalismu.

Reference

  1. Studijní materiály FAST Soudobá architektura a urbanismus (5. Funckionalismus). fast10.vsb.cz [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-08. 
  2. a b c d e SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. S. 411. 
  3. *TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. 196 s. ISBN 80-901562-4-X. S. 138 – 141. 
  4. Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví [online]. Dostupné online. 
  5. Informace o budově na stránkách zlínského magistrátu. www.zlin.eu [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-13. 
  6. Funkcionalistická kolonie Baba. www.jedinak.cz [online]. [cit. 2005-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-25. 
  7. Jan Vaca: O funkcionalistickém skvostu v České Kamenici nevěděli ani odborníci

Literatura

  • SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. S. 406 – 423. 
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha: architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. 220 s. ISBN 80-901562-3-1. 
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Památník Tomáše Bati.jpg
Autor: Kkovex, Licence: CC BY-SA 4.0
Thomas Bata Memorial - reconstruction
Bellavista - Klampenborg. Arne Jacobsen.jpg
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Bellavista housing, northern facade. Strandvejen 419-451, Klampenborg (Copenhagen, Denmark) Architect Arne Jacobsen 1932-34.
Brno Žabovřesky Kolonie Nový dům 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kolonie Nový dům - obytný komplex 16 funkcionalistických rodinných domků zbudovaných v roce 1928 v rámci jubilejní výstavy soudobé kultury. Šmejkalova ulice, Brno-Žabovřesky.
BVV Pavilon A.JPG
(c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0
Pavilon A na Brněnském výstavišti na Stavebním Veletrhu.
Column impost.svg
Autor: Ssolbergj, Licence: CC BY-SA 3.0
The impost of a column.
Praha Veletržní palác jih.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Veletržní palác, Praha 7 - Holešovice, jižní pohled
Bellavista-Klampenborg-Arne Jacobsen.jpg
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Bellavista housing, south facade. Strandvejen 419-451, Klampenborg (Copenhagen, Denmark) Architect Arne Jacobsen 1932-34.
Zlin-21Budova.JPG
Zlín, 21. budova v areálu Svit.