Furna

Furna
Furna
Furna
Furna – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1351 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPrättigau/Davos
Furna
Furna
Furna, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,32 km²
Počet obyvatel207 (31.12.2020)
Hustota zalidnění6,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.furna.ch
PSČ7232
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Furna (ve walserské němčině Furnä, rétorománsky Fuorn) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 15 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 351 metrů. Má přibližně 200 obyvatel.

Geografie

Kostel a fara ve Furně

Roztroušená obec Furna leží ve střední části údolí Prättigau na východním svahu hory Furner Berg (1824 m n. m.). Rozsáhlé území zahrnuje v podstatě levou stranu údolí potoka Furner Bach, přibližně 10 km dlouhého levého přítoku Landquartu. Na jihu je údolí uzavřeno pohořím Hochwang, jehož nejvýraznějšími vrcholy jsou Hochwang (2533 m n. m., nejvyšší bod obce) a Cunggel (2413 m n. m.). Západní hranice probíhá nejprve po mírném hřebeni severně od Hochwangu k Wannenspitzu (1970 m n. m.) a poté nepravidelně stoupá a klesá severozápadně kolem Furner Berg. Na východě se oblast rozšiřuje do hluboce zaříznuté bezcelistvé rokle Furner Bachu.

Sídla jsou soustředěna ve skupinách Usserberg, Mittelberg a Hinterberg. Nachází se zde také řada samostatných zemědělských usedlostí.

Sousedními obcemi jsou Arosa, Grüsch, Jenaz, Schiers a Trimmis.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1479 a je zde uváděna jako Furnen. Do oblasti, která byla dříve řídce osídlena Římany, se Walserové přistěhovali ve 14. a 15. století. Jako součást kastelánského dvora patřila obec do Ligy deseti dvorů v rámci Tří konfederací (Drei Bünde).

13. září 1931 si obyvatelé Furny zvolili farářku, což vyvolalo senzaci v celém Švýcarsku. Volba první evropské farářky se konala v rozporu s předpisy kantonální národní církve a kantonální církevní úřady okamžitě zabavily církevní majetek.[1]

Furna byla elektrifikována v roce 1968, jako poslední obec v kantonu Graubünden a jedna z posledních obcí ve Švýcarsku. Zejména v údolí Prättigau se do té doby často vtipkovalo o obyvatelích Furny a jejich zaostalosti.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
Rok185019001950199020082020
Počet obyvatel216209222211214207

Hospodářství a doprava

Od roku 1879 je obec přístupná po silnici. V roce 1889 byla otevřena železniční trať Landquart–Davos (Rhétská dráha) se zastávkou Furna, avšak nacházející se v sousední obci Jenaz. V roce 1936 bylo mezi nádražím a obcí zřízeno poštovní autobusové spojení. Linka je v provozu do současnosti a zajišťuje ji dopravce Postauto.

Furna usiluje o rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde několik horských hostinců a řada příležitostí pro pěší turistiku a jízdu na horském kole. Velká část oblasti zimních sportů Grüsch-Danusa se nachází na území Furny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Furna GR na německé Wikipedii.

  1. CAPREZ, Christina. Die erste Pfarrerin Europas wirkte in einem Dorf im Prättigau [online]. SRF, 2015-11-23 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kirche und Pfarrhaus in Furna im Prättigau (Graubünden).jpg
Kirche und Pfarrhaus in Furna im Prättigau (Graubünden), das erst 1968 ans Stromnetz angeschlossen wurde.