Fykobiliny
(c) Lamont Anderson (Colorado College), Mark Schneegurt (Wichita State University), and Cyanosite (www-cyanosite.bio.purdue.edu), CC BY-SA 2.5
Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček. Fykobiliny tvoří na povrchu thylakoidů jisté anténové struktury nazývané fykobilizomy. Do této skupiny fotosyntetických pigmentů patří:
- Fykocyanin (modrý)
- Fykoerythrin (červený)
- Allofykocyanin (modrý a spíše vzácnější[1])
Vlastnosti
Fykobiliny jsou obecně barviva podobná svou stavbou žlučovým barvivům vznikajícím u živočichů rozkladem hemu. Mají totiž také tetrapyrrolovou strukturu, ta je ale lineární. Na rozdíl od např. hemoglobinu, krevního barviva obratlovců, na tomto tetrapyrolu není přítomen žádný atom kovu; tvoří však komplexy s proteiny,[1] které se tedy označují jako fykobiliproteiny.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fykobiliny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Phycobilisome structure.jpg
(c) Lamont Anderson (Colorado College), Mark Schneegurt (Wichita State University), and Cyanosite (www-cyanosite.bio.purdue.edu), CC BY-SA 2.5
Schematic of a hemi-discoidal phycobilisome. For more information on what the actual subunits are, see PMID 26417362.
(c) Lamont Anderson (Colorado College), Mark Schneegurt (Wichita State University), and Cyanosite (www-cyanosite.bio.purdue.edu), CC BY-SA 2.5
Schematic of a hemi-discoidal phycobilisome. For more information on what the actual subunits are, see PMID 26417362.