Géo André

Géo André
Géo André v roce 1920
Osobní informace
Narození	13. srpna 1889 Paříž
Úmrtí	4. května 1943 (ve věku 53 let) Mateur, Francouzské Tunisko
Stát	Francie Francie
Výška	188 cm
Hmotnost	85 kg
Kariéra
Disciplína	atletika – sprint, překážky, skok vysoký, desetiboj
Účasti na LOH	1908, 1912, 1920, 1924
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro	LOH 1908	skok vysoký
bronz	LOH 1920	štafeta 4 × 400 m

Georges Yvan „Géo“ André (13. srpna 1889, Paříž – 4. května 1943, Mateur, Francouzské Tunisko) byl všestranný francouzský atlet a hráč ragby. Jako atlet se zúčastnil čtyř letních olympijských her v rozmezí let 1908 až 1924 a získal na nich dvě medaile: stříbrnou ve skoku vysokém na 4. letních olympijských hrách v Londýně 1908 a bronzovou s družstvem Francie ve štafetě na 4 × 400 m na 7. letních olympijských hrách v Antverpách 1920.

Osobní život

Jako příslušník 103. pěšího pluku byl v srpnu 1914 mobilizován a zúčastnil se válečných bojů za 1. světové války, přičemž byl vážně zraněn a zajat Němci, ze zajetí se mu po několika neúspěšných pokusech podařilo utéci a záhy se opět účastnil vojenských operací, tentokrát už jako stíhací pilot u letky des Cigognes (Čápi). Válečné zranění, při němž kulka prošla kotníkem, si vyžádalo po skončení války dlouhou rehabilitaci, ale André se zotavil nečekaně rychle a dobře.

Od počátku 20. let se živí jako sportovní novinář v řadě časopisů, v žurnále Miroir des sports byl v letech 1920 – 1939 vedoucím atletické redakce, pravidelně vydává výroční sportovní almanach L'As a v roce 1936 knihu La Course à pied. Vitesse.

Za druhé světové války se roku 1940 ocitá v Alžírsku, kde se stává členem pěchoty francouzských odbojových jednotek, o tři roky později je už opět jako letec zabit v boji v Tunisku. V pařížské ulici Marguerin má na domě čp. 9, kde žil, pamětní desku, jeho jméno nese řada stadiónů ve Francii.

Letcem byl i jeho syn Jacques André (1919 – 1988), před válkou byl mistrem Francie na běh na 400 m překážek, za války létal po smrti svého otce v letce Normandie-Němen, což mu kromě jiných vyznamenání přineslo i titul Hrdina SSSR.

Účast na olympijských hrách

Na olympijských hrách v roce 1908 v Londýně se André prezentoval ve dvou soutěžích. 21. července probíhal závod ve skoku vysokém, v kvalifikaci André skočil 188 cm, což byl společně s Britem Conem Leahym druhý nejlepší výkon. Výkony z kvalifikace se počítaly i pro finále, v němž 188 cm skočil ještě Maďar István Somodi. Olympijským vítězem se stal v novém olympijském rekordu 190 cm Američan Harry Porter, André, Leahy a Somodi skončili na děleném druhém místě a byli ohodnoceni stříbrnými medailemi. Ve skoku vysokém z místa opět dominoval Ray Ewry (157 cm), André skočil o 10 cm méně a skončil na děleném 5. místě.

Na olympijských hrách ve Stockholmu 1912 se André rozhodl soutěžit v pěti disciplínách. V běh na běhu na 110 metrů překážek byl postup do semifinále formalitou, v semifinále však byl André poražen dvěma Američany, postoupil pouze jediný – John Case. Ve skoku vysokém se Andrému vůbec nedařilo, kvalifikační výkon 170 cm zdaleka nestačil na finále. Ve skoku vysokém z místa dopadl obdobně, na postup bylo třeba skočit 150 cm, André skočil o 5 cm méně. Pětiboj se uskutečnil zvláštním způsobem. Všichni přihlášení startovali ve třech disciplínách, nejlepších dvanáct navíc házelo diskem a nejlepších šest pak běželo 1500 metrů. André skočil do dálky 598 cm, oštěpem hodil 34.83 m a běh na 200 m uběhl za 24.6 s, čímž skončil na celkovém 22. místě. Soutěž v desetiboji již byla shodná se současnou, ale proběhla ve třech dnech. Géo André měl tyto výkony: 100 m 11.6 s (10. místo), dálka 560 cm (26.), koule 9.90 m (20.) , skok vysoký 175 cm (4.), 400 m 54.5 s (10.), hod diskem 25.37 m (17.), 110 m překážek 16.4 s (4. místo) – a André další marný boj o přední umístění vzdal.

Po vyléčení válečného zranění přijel André na olympijské hry 1920 konané v Antverpách. Tentokrát už se soustředil na čtvrtkařské běhy. Na hladkých 400 m si pohlídal postup ze základních rozběhů i čtvrtfinále, ale v semifinálovém běhu skončil časem 50.5 s až na pátém místě. Mnohem lépe se mu vedlo na překážkách, zvítězil ve svém rozběhu a v semifinále si druhým místem pojistil postup do finále. Ze šesti účastníků byli dva diskvalifikováni, André už na soupeře nestačil, ale 4. místo (56.2 s) bylo úspěchem. Ve štafetě na 4 × 400 m byly rozběhy formální, všech šest přihlášených štafet šlo do finále.To skončilo vítězstvím Velké Británie před Jižní Afrikou, Francouzi Géo André, Gaston Fiera, Maurice Delvart a André Devaux se protlačili před USA těsně na bronzovou medaili.

André si nemohl ujít olympijské hry 1924 konané doma v Paříži. Běžel jen 400 m překážek. Přes rozběh i semifinále se kvalifikoval do finále, kde opět skončil na 4. místě.

Ostatní sportovní úspěchy

Géo André byl do roku 1908 členem klubu Stade Français a poté Racing Club de France. O jeho všestrannosti svědčí i atletické disciplíny, v nichž se představil na olympiádách: skok daleký, skok vysoký, 400 m, 110 m překážek, 400 m překážek, pětiboj, desetiboj či skok vysoký z místa. Při zahajovacím ceremoniálu 8. letních olympijských her v Paříži byl poctěn funkcí vlajkonoše Francie a složil také slavnostní přísahu sportovců.

Čtyřikrát vyhrál národní mistrovství na 110 m překážek (1908, 1914, 1919 a 1922), pětkrát běh na 400 m překážek (1913, 1914, 1919, 1920 a 1922), šestkrát skok vysoký (1907 – 1909, 1911, 1914 a 1919) a šestkrát traké skok vysoký z místa (1909, 1911, 1912, 1914, 1919, 1920). Byl držitelem národních rekordů na 110 m překážek, 400 m překážek, ve skoku vysokém i se štafetou na 4 × 400 m. V letech 1913 – 1914 byl členem národního ragbyového týmu Francie.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georges André na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Géo André na Wikimedia Commons
• Géo André v databázi Olympedia (anglicky)