Göbekli Tepe

Göbekli Tepe
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Turecko Turecko
Göbekli Tepe
Souřadnice	37°13′23″ s. š., 38°55′21″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, ii, iv
Odkaz	1572 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2018 (42. zasedání)

Göbekli Tepe (turecky Göbeklitepe, výslovnost: Ďöbeťlytepe, „Břichatý kopec“) je archeologické naleziště v turecké provinci Şanlıurfa u města Urfa, nedaleko syrské hranice. Nacházejí se zde monumentální megalitické stavby s reliéfní výzdobou z 10.–9. tisíciletí př. n. l., jeden z nejstarších známých dokladů neolitické architektury, zbudovaný zřejmě ještě předneolitickými lidmi.

V Göbekli Tepe byla doposud objevena a odkryta část komplexu několika sérií kamenných kruhů či oválů o průměru 10 až 30 metrů, které tvoří velice precizně opracované 3 až 6 metrové vápencové pilíře ve tvaru T, z nichž některé váží až 20 tun (jeden i 50 tun). Ve středu kruhů je pak umístěn jeden vyšší centrální pilíř (někdy dva), což může podporovat hypotézu, že podepíral střechu. Na pilířích jsou pak vyobrazeny věrné reliéfy samců zvířat, ptáků, hmyzu a různých abstraktních symbolů (snad i piktogramů)^[1] a vzhledem k tomu, že každý pilíř je, a to včetně reliéfů, vytesán z jednoho kusu vápence, se tak jedná o (na svou dobu) technicky velice mimořádné provedení. Prostor mezi pilíři pak dokola vyplňuje hradba neopracovaných kamenů. Nedaleko tohoto komplexu byly objeveny i pozůstatky chýší, pazourků, šípů a dalších nástrojů. V nedalekém Balıklıgölu byla nalezena nejstarší socha (nikoli pouze figurína) člověka v životní velikosti, nazvaná Muž z Balıklıgölu.

Naleziště spadá do období předkeramického neolitu. Dle několika na sobě nezávislých měření nalezených organických látek (dřevěné uhlí) z nejstarší vrstvy se ukázalo, že tyto pilíře mohly být postaveny přibližně v 9. tisíciletí př. n. l. Celek představuje jednu z nejstarších známých lidských staveb. Je ovšem možné, že nalezené a změřené organické látky se zde objevily až po dostavění komplexu a ten je tedy ještě staršího data (nejpravděpodobněji z 10. tisíciletí). Prozatím také nejsou vyřešeny logistické potíže s přesunem a umístěním pilířů, když na vyzvednutí a přesun každého pilíře z lomu na své místo by bylo potřeba asi 500 lidí.^[2] Stavby vykazují geometrický plán.^[3]

Dle měření půdotvorných uhličitanových povlaků na pilířích byl, z dosud neobjasněných příčin, už v 8. tisíciletí před naším letopočtem celý komplex opuštěn a záměrně zasypán. Toto zároveň dokazuje, že nemohl vzniknout později než v 9. tisíciletí př. n. l., protože ho po zasypání nemohly jiné (mladší) organické látky kontaminovat.

První zprávy o tomto nalezišti pocházejí z roku 1964, kdy výprava vědců z Istanbulské a Chicagské university zjistila, že návrší je umělého původu. Předpokládali, že se jedná o byzantské pohřebiště. V roce 1994 však německý archeolog Klaus Schmidt, který předtím pracoval na podobně starém nalezišti v Nevalı Çori, objevil, že památky nejsou byzantské a že jsou o mnoho starší. Vykopávky započaté v roce 1995 pak odhalily doposud nejstarší známý komplex staveb lidské historie, který někteří lidé považují za náboženský, jiní za mapu hvězdné oblohy,^[4] protože reliéfy a jejich vzájemné uspořádání až nápadně odpovídají skutečným souhvězdím; jiní zase za obytné budovy, kde pospolu žily celé rozvětvené rodiny. Podobně velké společné domy jsou doloženy i u původních obyvatel Severní Ameriky. Někteří vyzdvihují význam hvězdy Sirius.^[5] Znázorněné konstelace také mohou odkazovat na impaktní událost před necelými 13 tisíci lety (v mladším dryasu; pak následoval holocén).^[6] Významem může být také kalendář.^[7]

Vzhledem k tomu, že bylo doposud odkryto a prozkoumáno asi jen 5 % plochy komplexu, je předčasné o jeho funkci vyvozovat nějaké závěry.

Avšak bez ohledu na to, že zatím nemáme všechny informace a i na možnost, že tento komplex je možná ještě starší, než tam nalezené a změřené organické látky, se nalezením tohoto komplexu a vyhodnocením doposud získaných informací revolučně posunula doposud nám známá historie megalitických staveb bezmála o polovinu a tím se tedy výrazně mění náhled na dosavadní historii neolitu a vývoj lidstva i jeho civilizací.^[zdroj?]

• Lipnicovité – původ pšenice z Karacadağ
• Metalurgie
• Natúfien
• Neolitická revoluce
• Úrodný půlměsíc

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Göbekli Tepe na Wikimedia Commons
• National Geographic - Göbekli Tepe Archivováno 27. 2. 2018 na Wayback Machine.
• National Geographic - Göbekli Tepe video Archivováno 16. 3. 2012 na Wayback Machine.
• Atlantic Productions/National Geographic: Kolébka bohů (film)
• Článek na Prima Zoom Archivováno 8. 7. 2014 na Wayback Machine.
• Videodokument o lokalitě