Göbekli Tepe

Göbekli Tepe
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státTureckoTurecko Turecko
Göbekli Tepe
Göbekli Tepe
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii, iv
Odkaz1572 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2018 (42. zasedání)

Göbekli Tepe (turecky Göbeklitepe, výslovnost: Ďöbeťlytepe, „Břichatý kopec“) je archeologické naleziště v turecké provinci Şanlıurfa u města Urfa, nedaleko syrské hranice. Nacházejí se zde monumentální megalitické stavby s reliéfní výzdobou z 10.9. tisíciletí př. n. l., jeden z nejstarších známých dokladů neolitické architektury, zbudovaný zřejmě ještě předneolitickými lidmi.

V Göbekli Tepe byla doposud objevena a odkryta část komplexu několika sérií kamenných kruhů či oválů o průměru 10 až 30 metrů, které tvoří velice precizně opracované 3 až 6 metrové vápencové pilíře ve tvaru T, z nichž některé váží až 20 tun (jeden i 50 tun). Ve středu kruhů je pak umístěn jeden vyšší centrální pilíř (někdy dva), což může podporovat hypotézu, že podepíral střechu. Na pilířích jsou pak vyobrazeny věrné reliéfy samců zvířat, ptáků, hmyzu a různých abstraktních symbolů (snad i piktogramů)[1] a vzhledem k tomu, že každý pilíř je, a to včetně reliéfů, vytesán z jednoho kusu vápence, se tak jedná o (na svou dobu) technicky velice mimořádné provedení. Prostor mezi pilíři pak dokola vyplňuje hradba neopracovaných kamenů. Nedaleko tohoto komplexu byly objeveny i pozůstatky chýší, pazourků, šípů a dalších nástrojů. V nedalekém Balıklıgölu byla nalezena nejstarší socha (nikoli pouze figurína) člověka v životní velikosti, nazvaná Muž z Balıklıgölu.

Historie komplexu

Pohled na naleziště v roce 2011

Datace výstavby

Naleziště spadá do období předkeramického neolitu. Dle několika na sobě nezávislých měření nalezených organických látek (dřevěné uhlí) z nejstarší vrstvy se ukázalo, že tyto pilíře mohly být postaveny přibližně v 9. tisíciletí př. n. l. Celek představuje jednu z nejstarších známých lidských staveb. Je ovšem možné, že nalezené a změřené organické látky se zde objevily až po dostavění komplexu a ten je tedy ještě staršího data (nejpravděpodobněji z 10. tisíciletí). Prozatím také nejsou vyřešeny logistické potíže s přesunem a umístěním pilířů, když na vyzvednutí a přesun každého pilíře z lomu na své místo by bylo potřeba asi 500 lidí.[2] Stavby vykazují geometrický plán.[3]

Opuštění a zasypání komplexu

Dle měření půdotvorných uhličitanových povlaků na pilířích byl, z dosud neobjasněných příčin, už v 8. tisíciletí před naším letopočtem celý komplex opuštěn a záměrně zasypán. Toto zároveň dokazuje, že nemohl vzniknout později než v 9. tisíciletí př. n. l., protože ho po zasypání nemohly jiné (mladší) organické látky kontaminovat.

Historie výzkumu

První zprávy o tomto nalezišti pocházejí z roku 1964, kdy výprava vědců z Istanbulské a Chicagské university zjistila, že návrší je umělého původu. Předpokládali, že se jedná o byzantské pohřebiště. V roce 1994 však německý archeolog Klaus Schmidt, který předtím pracoval na podobně starém nalezišti v Nevalı Çori, objevil, že památky nejsou byzantské a že jsou o mnoho starší. Vykopávky započaté v roce 1995 pak odhalily doposud nejstarší známý komplex staveb lidské historie, který někteří lidé považují za náboženský, jiní za mapu hvězdné oblohy,[4] protože reliéfy a jejich vzájemné uspořádání až nápadně odpovídají skutečným souhvězdím; jiní zase za obytné budovy, kde pospolu žily celé rozvětvené rodiny. Podobně velké společné domy jsou doloženy i u původních obyvatel Severní Ameriky. Někteří vyzdvihují význam hvězdy Sirius.[5] Znázorněné konstelace také mohou odkazovat na impaktní událost před necelými 13 tisíci lety (v mladším dryasu; pak následoval holocén).[6] Významem může být také kalendář.[7]

Funkce a vědecký význam

Vzhledem k tomu, že bylo doposud odkryto a prozkoumáno asi jen 5 % plochy komplexu, je předčasné o jeho funkci vyvozovat nějaké závěry.

Avšak bez ohledu na to, že zatím nemáme všechny informace a i na možnost, že tento komplex je možná ještě starší, než tam nalezené a změřené organické látky, se nalezením tohoto komplexu a vyhodnocením doposud získaných informací revolučně posunula doposud nám známá historie megalitických staveb bezmála o polovinu a tím se tedy výrazně mění náhled na dosavadní historii neolitu a vývoj lidstva i jeho civilizací.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. KUCHAŘ, Martin. V Göbeklitepe nalezen nejstarší piktogram. 21stoleti.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  2. Stone Pages Archaeo News: Which came first, monumental building projects or farming?. www.stonepages.com [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  3. UNIVERSITY, Tel Aviv. Geometry guided construction of earliest known temple, built 6,000 years before Stonehenge. phys.org [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. timothystephany.com [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  5. ŽIVĚ.CZ. Věda, technika, zajímavosti, budoucnost. VTM.cz [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. 
  6. YIRKA, Bob; PHYS.ORG. Ancient stone pillars offer clues of comet strike that changed human history. phys.org [online]. [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ancient carvings in Turkey could be earliest solar calendar. phys.org [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Göbekli Tepe, Urfa.jpg
Autor: Teomancimit, Licence: CC BY-SA 3.0
Göbekli Tepe, Şanlıurfa
Göbekli2012-15.jpg
Autor: Klaus-Peter Simon, Licence: CC BY-SA 3.0
Göbekli Tepe, Siedlungshügel bei Şanlıurfa, Südosttürkei, Anlage C von Osten, hinter dem Holzsteg (von links) A, B und D