Gösta Mittag-Leffler
| Gösta Mittag-Leffler | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Magnus Gustaf Mittag-Leffler |
| Narození | 16. března 1846 Stockholm,  Švédsko |
| Úmrtí | 7. července 1927 (ve věku 81 let) Djursholm, Švédsko |
| Místo pohřbení | Djursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′26″ s. š., 18°2′11″ v. d.) |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Stockholmská univerzita |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1896) |
| Choť | Signe Mittag Leffler |
| Rodiče | Olof Leffler[1] a Gustava Wilhelmina Mittag |
| Příbuzní | Anne Charlotte Leffler, Frits Läffler a Artur Leffler (sourozenci) Gaetano Gösta Del Pezzo Leffler (synovec) Pasquale del Pezzo (švagr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Magnus Gustaf (Gösta) Mittag-Leffler (16. března 1846, Stockholm – 7. července 1927, Djursholm) byl švédský matematik, zakladatel skandinávské matematické školy.
Život
Jeho otec se jmenoval Leffler, později si ke jménu ovšem připojil i jméno matky Mittag, jako výraz podpory ženskému hnutí. Jeho sestra Anne Charlotte Lefflerová se stala významnou spisovatelkou.
Matematiku vystudoval na Uppsalské univerzitě, absolvoval roku 1865, titul PhD získal v roce 1872. Ve stejném roce zde začal učit matematiku a stal se docentem. Poté se vydal na studijní cestu po Evropě, v Paříži si doplňoval vzdělání pod vedením Charlese Hermita a v Berlíně u Karla Weierstrasse. Roku 1878 se stal profesorem matematiky na univerzitě v Helsinkách, roku 1881 na univerzitě ve Stockholmu. Rok poté založil, s finanční podporou švédského krále Oscara, časopis Acta Mathematica, který pak dalších 45 let vedl. Zde mimo jiné podporoval Cantorovy či Poincarého teorie. V roce 1883 se stal členem švédské Královské akademie věd. Byl bojovníkem za práva žen a na univerzitě ve Stockholmu probojovával profesuru pro ruskou matematičku Sofii Kovalevskou, která se tak stala první ženou na světě s tímto titulem v matematice. Stejně tak, jako člen Nobelova výboru, sehrál zásadní roli v udělení Nobelovy ceny Marii Curie-Sklodovské. Věnoval se též podnikání, ale roku 1922 zkrachoval.
Sám se věnoval komplexní analýze, zejména teorii počtu, analytické geometrii a teorii pravděpodobnosti. Pracoval na obecné teorii funkcí (viz Mittag-Lefflerův teorém), která měla zejména vyjasnit vztahy mezi závislými a nezávislými proměnnými.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gösta Mittag-Leffler na anglické Wikipedii.
- ↑ Födelsebok. Dostupné online. [cit. 2018-04-21]
- ↑ Magnus Gosta Mittag-Leffler | Swedish mathematician [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gösta Mittag-Leffler na Wikimedia Commons - Heslo v MacTutor History of Mathematics archive Univerzity St Andrews
Média použitá na této stránce
Magnus Gösta Mittag-Leffler (1846-1927)