Zelení – Zelená alternativa

Zelení – Zelená alternativa
Die Grünen – Die grüne Alternative
Datum založení	1986
Předseda	Werner Kogler
Sídlo	Lindengasse 40 A-1071 Vídeň
Ideologie	zelená politika
Politická pozice	středolevice
Mezinárodní org.	Global Greens
Evropská strana	Evropská strana zelených
Politická skupina EP	Zelení / Evropská svobodná aliance
Počet členů	4 600 (říjen 2008)[1]
Barvy	Zelená
Oficiální web	http://www.gruene.at/
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada	26/183
Spolková rada	5/61
Evropský parlament:	3/19
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelení – Zelená alternativa (zkráceně Zelení, německy Die Grünen – Die grüne Alternative) je ekologická politická strana v Rakousku. Po předčasných volbách v roce 2019 se stali Zelení poprvé ve své historii vládní stranou. Předsedou je Werner Kogel. Zelení jsou řádnými členy Evropské strany zelených a Global Greens.

Programové zásady

Zelení se kromě ekologie zasazují také o práva menšin a o eko-sociální daňovou reformu. Jejich hodnoty v souladu s programovým prohlášením z roku 2001 znějí: „přímá demokracie, mír, ekologie, solidarita, feminismus, sebeurčení.“ Strana je členem Evropské strany zelených.

Průzkumy ukazují, že Zelení oslovují především mladé lidi, ženy a voliče z větších měst. Analýza z voleb v roce 2006 ukázala, že je volilo 16 % lidí z měst, 19 % mladých voličů a 12 % žen (8 % mužů).

Historie strany

Za zrození rakouského zeleného hnutí je považována kampaň proti uvedení jaderné elektrárny Zwentendorf (1978). Dalším milníkem v tomto vývoji byl v roce 1984 úspěšný odpor vůči zařízení v Hainburgu an der Donau. Někteří pozdější Zelení byli zapojeni do mírových demonstrací a shromáždění v roce 1981 až 1984.

Roku 1986 se sjednotili konzervativnější Sjednocení zelení Rakouska (VGÖ – založení 1982) s progresivní Alternativní kandidátkou Rakouska (ALÖ – založení rovněž 1982) ve společnou stranu Zelená alternativa (GA). Od roku 1993 zní jejich název Zelení – Zelená alternativa (Zelení).

Volební výsledky

Prvního úspěchu dosáhla tato strana ve volbách v roce 1986, kdy získala 4,82 % hlasů a v dolní komoře rakouského parlamentu 8 poslanců (uzavírací klauzule pro vstup jsou 4 %). Podobného výsledku (4,78 %) ovšem s polepšením o 2 poslance Zelení dosáhli také ve volbách v roce 1990. Ve volbách v roce 1994 si výrazně polepšili na 7,31  % a získali 13 křesel. Volební neúspěch však zaznamenali v předčasných volbách o rok později, kdy spadli na svůj průběžný zisk (4,81 %) a v parlamentu je zastupovalo jen 9 poslanců. Od voleb 1999 (7,40 %, 14 křesel) si Zelení již pouze polepšovali. Volby 2002 (9,47 %, 17 křesel) a volby 2006 (11,05 %, 21 křesel), kdy skončili za sociálními demokraty (SPÖ) a lidovou stranou (ÖVP) jako třetí nejsilnější parlamentní strana.

V předčasných parlamentních volbách 2008, kdy byl uveden v platnost nový volební zákon, který umožňoval aktivní volební právo od 16 let a prodlužoval poslanecký mandát na 5 let (na tomto zákoně se výrazně podíleli právě Zelení), získali 10,4 % a zaznamenali tak ztrátu 0,6 % a jednoho křesla. Vzhledem ke ztrátě 6 % u sociálních demokratů a 8,3 % u lidové strany a výrazným ziskům Svobodné strany Rakouska (FPÖ – polepšili si o 6,5 %) a Svazu budoucnosti Rakouska (BZÖ – polepšili si o 6,6 %) lze říci, že Zelení byli v Rakousku stranou s asi nejpevnější voličskou základnou.

V parlamentních volbách 2013 získali rakouští Zelení 11,46 % a stali se tak čtvrtou nejsilnější z šesti politických stran, zastoupených v rakouském parlamentu.

V předčasných volbách roku 2019 získali téměř 14 procent, což je nejvíce v jejich historii. Poté spolu s vítěznými lidovci vytvořili konzervativně liberální vládu pod vedením Sebastiana Kurze.

Volby do Národní rady

Volby do Evropského parlamentu

V Evropském parlamentu je strana od roku 2009 zastoupena europoslankyněmi Ulrike Lunacek a Eva Lichtenberger.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Grünen – Die grüne Alternative na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelení - Zelená alternativa na Wikimedia Commons