Gaël Monfils

Gaël Monfils
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
PřezdívkaMP-Magic
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození1. září 1986 (37 let)
Místo narozeníPaříž, Francie
BydlištěŽeneva, Švýcarsko
Výška193 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2004
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek21 663 981 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů540–313
Tituly12 ATP, 5 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016, 2022)
French Opensemifinále (2008)
Wimbledon4. kolo (2018)
US Opensemifinále (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2016)
Olympijské hryčtvrtfinále (2008, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–84
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění155. místo (8. srpna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2006)
French Open2. kolo (2007)
US Open1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2006)
French Open2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaël Sébastien Monfils (* 1. září 1986 Paříž) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct singlových turnajů včetně Rotterdam Open 2019 a 2020. V sérii Masters prohrál finále na Paris Masters 2009 i 2010 a také na Monte-Carlo Masters 2016. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2016 na 6. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 155. místě. V roce 2023 jej začali trénovat Peter Lucassen s Mikaelem Tillströmem. Do roku 2021 tuto roli plnili Günter Bresnik a Richard Ruckelshausen.

Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále French Open 2008 a US Open 2016. V obou zápasech jej vyřadily světové jedničky, Roger Federer na pařížské antuce a Novak Djoković na newyorském betonu. Juniorskou kariéru zakončil se zápasovou bilancí 83–22. V roce 2004 vyhrál tři ze čtyř juniorských grandslamů – Australian Open, French Open a Wimbledon. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v únoru 2004 na 1. místě a v závěru sezóny jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa. V sezóně 2005 se na okruhu ATP Tour stal nováčkem roku.[2]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 23letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Thiemo de Bakkerovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Francie přesto v sérii zvítězila 4:1 na zápasy. V roce 2010 hrál ve finále se Srbskem a v roce 2014 se Švýcarskem. Oba zápasy Francie prohrála. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

V roce 2008 jej sportovní deník L'Équipe zařadil mezi nové čtyři mušketýry francouzského tenisu, spolu s Gillesem Simonem, Richardem Gasquetem a Jo-Wilfriedem Tsongou.[4][5]

Soukromý život

Během Australian Open 2019 oznámili s ukrajinskou tenistkou Elinou Svitolinovou partnerský vztah.[6] Po dvou letech nejdříve deklarovali rozchod. O šest týdnů později, v dubnu 2021, se ovšem zasnoubili.[7] Během července téhož roku se ve Švýcarsku uskutečnil sňatek.[8] Dcera Skaï Monfilsová se do manželství narodila v říjnu 2022.[9]

Trenérské vedení

  • Thierry Champion (2004–2006)
  • Tarik Benhabiles (2007–2008)
  • Roger Rasheed (2008–2011)
  • Patrick Chamagne (2011–2013)
  • Jan de Witt (2015)[10]
  • Mikael Tillström (2016–2018)
  • Liam Smith (2019–2020)
  • Richard Ruckelshausen (2021–2023)
  • Günter Bresnik (2021–2023)
  • Mikael Tillström (od 2023)
  • Peter Lucassen (od 2023)

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 34 (12–22)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–5)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (9–14)
Tituly podle povrchu
tvrdý (11–15)
antuka (1–5)
tráva (0–1)
koberec (0–1)
Tituly podle prostředí
venku (4–12)
hala (8–10)
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.1. srpna 2005Varšava, PolskoantukaNěmecko Florian Mayer7–6(8–6), 4–6, 7–5
Finalista1.9. října 2005Méty, Francietvrdý (h)Chorvatsko Ivan Ljubičić6–7(7–9), 0–6
Finalista2.30. října 2005Lyon, Franciekoberec (h)USA Andy Roddick3–6, 2–6
Finalista3.8. ledna 2006Dauhá, KatartvrdýŠvýcarsko Roger Federer3–6, 6–7(5–7)
Finalista4.20. května 2007Pörtschach, RakouskoantukaArgentina Juan Mónaco6–73–7, 0–6
Finalista5.4. října 2008Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Německo Philipp Petzschner4–6, 4–6
Finalista6.28. února 2009Acapulco, MexikoantukaŠpanělsko Nicolás Almagro4–6, 4–6
Vítěz2.27. září 2009Méty, Francietvrdý(h)Německo Philipp Kohlschreiber7–6(7–1), 3–6, 6–2
Finalista7.15. listopadu 2009Paříž, Francietvrdý (h)Srbsko Novak Djoković2–6, 7–5, 6–7(3–7)
Finalista8.18. července 2010Stuttgart, NěmeckoantukaŠpanělsko Albert Montañés2–6, 2–1skreč
Finalista9.10. října 2010Tokio, JaponskotvrdýŠpanělsko Rafael Nadal1–6, 5–7
Vítěz3.31. října 2010Montpellier, Francietvrdý (h)Chorvatsko Ivan Ljubičić6–2, 5–7, 6–1
Finalista10.14. listopadu 2010Paříž, Francie (2)tvrdý (h)Švédsko Robin Söderling1–6, 6–7(1–7)
Finalista11.7. srpna 2011Washington, D.C., USAtvrdýČesko Radek Štěpánek4–6, 4–6
Vítěz4.23. října 2011Stockholm, Švédskotvrdý (h)Finsko Jarkko Nieminen7–5, 3–6, 6–2
Finalista12.7. ledna 2012Dauhá, Katar (2)tvrdýFrancie Jo-Wilfried Tsonga5–7, 3–6
Finalista13.5. února 2012Montpellier, Francietvrdý (h)Česko Tomáš Berdych2–6, 6–4, 3–6
Finalista14.25. května 2013Nice, FrancieantukaŠpanělsko Albert Montañés0–6, 6–7(3–7)
Finalista15.24. srpna 2013Winston-Salem, USAtvrdýRakousko Jürgen Melzer3–6, 1–2skreč
Finalista16.4. ledna 2014Dauhá, Katar (3)tvrdýŠpanělsko Rafael Nadal1–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz5.9. února 2014Montpellier, Francie (2)tvrdý (h)Francie Richard Gasquet6–4, 6–4
Finalista17.22. února 2015Marseille, Francietvrdý (h)Francie Gilles Simon4–6, 6–1, 6–7(4–7)
Finalista18.14. února 2016Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Slovensko Martin Kližan7–6(7–1), 3–6, 1–6
Finalista19.17. dubna 2016Monte Carlo, MonakoantukaŠpanělsko Rafael Nadal5–7, 7–5, 0–6
Vítěz6.24. července 2016Washington, D.C., USAtvrdýChorvatsko Ivo Karlović5–7, 7–6(8–6), 6–4
Finalista20.1. července 2017Eastbourne, Spojené královstvítrávaSrbsko Novak Djoković3–6, 4–6
Vítěz7.6. ledna 2018Dauhá, KatartvrdýRusko Andrej Rubljov6–2, 6–3
Finalista21.21. října 2018Antverpy, Belgietvrdý (h)Spojené království Kyle Edmund6–3, 6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz8.17. února 2019Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Švýcarsko Stan Wawrinka6–3, 1–6, 6–2
Vítěz99. února 2020Montpellier, Francie (3) tvrdý (h)Kanada Vasek Pospisil7–5, 6–3
Vítěz10.16. února 2020Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h)Kanada Félix Auger-Aliassime6–2, 6–4
Finalista22.3. října 2021Sofia, Bulharskotvrdý (h)Itálie Jannik Sinner3–6, 4–6
Vítěz11.9. ledna 2022Adelaide, AustrálietvrdýRusko Karen Chačanov6–4, 6–4
Vítěz12.22. října 2023Stockholm, Švédskotvrdý (h)  Pavel Kotov4–6, 7–6(8–6), 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 3 (3–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz 2004Australian OpentvrdýFrancie Josselin Ouanna6–0, 6–3
Vítěz 2004French OpenantukaUSA Alex Kuznetsov6–2, 6–2
Vítěz 2004 WimbledontrávaSpojené království Miles Kasiri7–5, 7–6(8–6)

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí947. 231. 31. 46. 38. 14. 13. 12. 16. 77. 31. 18. 24. 7. 46. 29. 10. 11. 21. 52.

Čtyřhra

Rok2003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920212022
Pořadí1188. 720. 302. 391. 365. 587. 524. 202. 273. 561. 377. 313. 273.556.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaël Monfils na anglické Wikipedii.

  1. Gaël Monfils na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. Gaël Monfils | ASICS UK [online]. ASICS [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Gaël Monfils na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  4. GUYON, Pierre. Tennis. Les quatre mousquetaires, la fin d’une génération dorée ?. Ouest-France.fr [online]. 2021-02-05 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Tennis : Jo-Wilfried Tsonga, le plus brillant des Quatre Mousquetaires. France 24 [online]. 2022-04-07 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ADAMS, Tom. Tennis news - Elina Svitolina and Gael Monfils are Instagram official after new couple post video. www.eurosport.com [online]. Eurosport, 2019-01-19 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Po dvouletém vztahu pauza. O šest týdnů později se Svitolinová s Monfilsem zasnoubili. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  8. Tenisová svatba. Monfils a Svitolinová stvrdili svůj vztah před odletem na olympiádu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-07-16 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  9. VOJKŮVKA, Jan. Vítej na světě, Skaï! Svitolinová s Monfilsem se podělili o šťastnou novinku. Tenisový svět [online]. 2022-10-15 [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. 
  10. Jan De Witt : «Gilles Simon aussi veut gagner Roland-Garros» [online]. L'Équipe, 2015-04-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.