Gábes

Gábes
قابس Qābis
Mešita Jarah
Mešita Jarah
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 m n. m.
StátTuniskoTunisko Tunisko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel116 323 (2004)
Správa
StarostaKarim Kraïet
PSČ6000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gábes[1] (v anglickém přepisu Gabès, arabsky قابسQābis)[2] je tuniské město a sídlo stejnojmenného guvernorátu a přístav na pobřeží Středozemního moře u Gábeského zálivu, asi 110 km jihozápadně od Sfaxu a 60 km západně od ostrova Džerba. V roce 2004 zde žilo přes 116 000 obyvatel a bylo tak šestým největším tuniským městem.

Historie

Přístav na počátku 20. století

Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie Tropoliana a nazývalo se Tacapae. Poprvé se o místě zmínil filosof Apuleius (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná Marethská linie. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita Université de Gabès.

Průmysl

Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500 000 datlovníky a ovocnými stromy, např. granátovníky. Pěstuje se zde i henna.

Doprava

Železniční stanice

Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště Aéroport de Gabès-Matmata s kapacitou 200 000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města Tunisu. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000 mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od libyjských hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků.

Turistika

Trh

V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov Džerba. Nejznámější jsou Lemawa a Lemaya. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40 km vzdálená Matmata. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam Světového dědictví UNESCO.[3] V oáze je okolo 150 pramenů s kapacitou 650 litrů vody za sekundu.[4]

Osobnosti

V Gábesu se narodili izraelští politici Avraham Ti'ar a Silvan Šalom.

Odkazy

Reference

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 31, 107. 
  2. Index českých exonym. 2. vyd. Praha: Český úřad měřičský a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 31. 
  3. Oasis de Gabès [online]. UNESCO [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. MEDAL, Dominik. Gabes oáza – Svět v detailech. Tunisko v detailech [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tacapes verso.jpg
Autor: Ouahid Berrehouma, Licence: CC BY-SA 3.0
Pictures from Jara Mosque, Gabès, Tunisia
Port gabes maree haute.jpg
Port de Gabès à marée haute
Gabès Jarah souq(js)6.jpg
Autor: Jerzystrzelecki, Licence: CC BY 3.0
Kabis. Suk przyprawowy Jara
Façades de la gare de chemin de fer de Gabès.JPG
Autor: Ala Hachaichi, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento obrázek zobrazuje chráněnou kulturní památku Tuniska s identifikačním číslem 81-5